Zhoršení pozornosti, poruchy spánku, bolesti hlavy, únava... Může za to změna času!

Proti je navíc i spousta lékařů, až čtvrtina lidí totiž změnu nezvládá dobře po zdravotní stránce. Při změně času také stoupá počet lidí s depresemi a dokonce počet sebevražd! Jak se vyhnout potížím?

Srdeční záchvaty jsou častější

Podle některých lékařů je změna z letního na běžný čas pro zdraví prospěšná, protože se vlastně vracíme do reálného času a životního rytmu. Jiní lékaři ale namítají, že jakákoliv taková změna má důsledky negativní, protože rozhodí přirozený rytmus těla. Většina lidí následky změny času nepocítí, problémy ale mají lidé citlivější nebo dlouhodobě nemocní a také děti a senioři.

Podle studie z roku 2008, která vyšla v magazínu The New England Journal of Medicine, se první tři týdny po změně času na letní zvýší výskyt srdečních záchvatů až o 10 %. My se ale momentálně vracíme od letního k běžnému a v tomto případě podle studie naopak infarktů ubývá. S přechodem má podle jiné studie časopisu Science Daily problémy až čtvrtina lidí. Mezi nejčastější pak patří poruchy spánku, zhoršení pozornosti, bolesti hlavy, nesoustředěnost, malátnost a únava.

Další studie navíc dokazují, že nezanedbatelný je i vliv na lidskou psychiku. Vždy v prvních týdnech po změně času se například výrazně zvýší množství depresí a s tím spojených sebevražd.

Jak se bránit?

Nejlepší obranou organismu proti důsledkům změny času je podle lékařů pohyb, pokud možno na čerstvém vzduchu. Stačí jít si zaběhat nebo se projít, tím si zvýšíte produkci serotoninu a umožníte organismu lepší adaptaci na změny v tzv. chronobiologických rytmech. Lékaři dále doporučují na pár týdnů snížit příjem alkoholu a látek obsahujících kofein. První dny po změně byste si navíc měli přes den »dáchnout«, tím si vynahradíte horší kvalitu spánku v noci. Pomůže jistě i dostatečný příjem vitaminů a zdravého jídla.

Historie změny času

Poprvé se něco podobného letnímu času, tedy oné umělé změně, objevilo v roce 1784, kdy Američan Benjamin Franklin ironicky doporučoval, aby lidé vstávali i chodili spát dřív, čímž by lépe využili denní světlo. Vážně myšlený návrh se objevil poprvé v roce 1907, kdy se o změnu času pokoušel londýnský stavitel William Willett.

Opravdu reálně byla poprvé změna času zavedena v roce 1916 hned v několika evropských zemích. Úplně první bylo Švédsko 14. 4. 1916. V RakouskuUhersku, tedy i na našem území, byl letní čas zaveden 30. 4. 1916 a platil do 1. 10. 1916. Takto se měnil čas v českých zemích do roku 1918. Znovu zaveden byl u nás letní čas během 2. světové války.

Pravidelně a každoročně, tak jak jsme na to dnes zvyklí, se začalo rozdělení na zimní a letní čas v Československu používat v roce 1979 a v roce 1996 byl letní čas ještě o měsíc prodloužen až do konce října, stejně jako v celé Evropské unii.

Důvody změny času

Hlavním cílem úpravy času je podle jeho obhájců úspora elektrické energie, která by byla jinak spotřebována pro večerní osvětlení. Lidé jsou totiž aktivnější po západu slunce než před jeho východem. Také se údajně zmírňují tzv. energetické špičky, tedy chvíle, kdy velké množství lidí odebírá elektřinu v jednu chvíli, jako například ráno v 8 hodin, kdy se rozjíždí mnoho průmyslových provozů.

Změna času má ale také spoustu odpůrců. Podle různých měření energetických firem je úspora energie v současné době minimální, v létě nemá letní čas vůbec žádný význam, protože přirozeného denního světla je i tak dost. Nesmyslné je i prodloužení letního času až do konce října, protože v tomto měsíci vykazují výrobci elektřiny spíše ztrátu.

Navíc má změna času jednoznačně negativní vliv na spotřebu pohonných hmot, protože lidé jezdí auty až do pozdních večerních hodin. Dalším argumentem proti je statistika dopravních nehod, která v době změny času výrazně vzrůstá.

Zajímavosti o změně času

● Když v USA verbovali mladé muže do války ve Vietnamu, vyhnul se jeden mladík odvodu tím, že se narodil po půlnoci v den, kdy se měnil čas na letní. Podle něj ve státě Delaware, odkud pocházel, zapisovali narození podle běžného času, nikoliv letního. Takže se vlastně narodil o den dřív a odvod se ho netýkal. Do války nešel.

● V roce 1999 se chystala skupina palestinských atentátníků na atentát v Izraeli. Jenže na západním břehu Jordánu, odkud atentátníci pocházeli, byl v té době letní čas, zatímco v Izraeli už platil běžný čas. Teroristé tak nastavili časovač bomby podle palestinského času, ovšem jejich spolupracovníci v Izraeli to nezkontrolovali, a protože sami měli čas odlišný, nevybuchla bomba v autobuse plném lidí, ale atentátníkům pod rukama. Místo desítek mrtvých tak zemřeli pouze tři teroristé.

● Absurdní situace nastávají v dopravě. Vlaky a autobusy se totiž musejí zastavit a hodinu čekat, až čas dožene jejich jízdní řád. Místo půlhodinové cesty tak lidé jedou hodinu a půl.

Nezapomeňte!

Pokud jste si hodinky ještě nepřeřídili, jednoduše si je nastavte o hodinu méně. Změna proběhla dnes ráno ve 3 hodiny, kdy se čas vrátil na 2 hodiny.

Fotogalerie

3 fotografie