Pozor, změna času! Méně se vyspíme, hrozí nehody a sebevraždy!

V následujících dnech se po změně bude o hodinu později rozednívat, ale prodlouží se odpoledne, protože se bude o hodinu později stmívat. Jenže odpůrci letního času tvrdí, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Po změně prý stoupne počet dopravních nehod a sebevražd.

To potvrzuje i Ondřej Daňa (26) ze Zlína. „Zažívám stavy, které se blíží mořské nemoci. Špatně se mi dýchá, je mi nevolno, o spánku nemůže být ani řeč. Kdybych měl skládat státnice o posledním březnovém víkendu, jsem si jist, že je neudělám, kdybych měl testovat rychlé auto, což dělám běžně, skončilo by to těžkou havárií,“ tvrdí muž.

„Pracuje u něj podvědomí, je výrazně senzitivní a navíc při nástupu jara působí i přírodní vlivy plné meteorologických zvratů,“ vysvětluje psycholog Petr Skalička. Daňa si své období vytrpí jen jednou za rok, změna letního času na zimní jej naopak nijak nerozhází.

Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Zrušení letního času se marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel.

Takhle se měnil čas

Prvním, kdo přišel s nápadem zavést letní čas, byl zřejmě Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 upozornil na možnost ušetřit na svíčkách. Dnešní odborníci ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války. Vrátil se opět za druhé světové války a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a posun trvá sedm měsíců.