Marika (46) vůněmi pomáhá kráse i zdraví!
Když se usmíváš na svět, svět se usmívá na tebe, říká bývalá zdravotní sestřička Maria Leheta (44). Pochází ze západní Ukrajiny, ale nový domov našla v Praze. A nejen to, osud ji tu přivedl i k nové profesní dráze. Jako aromaterapeutka pomáhá zejména ženám, aby objevily svou krásu a dovolily si do ní naplno rozkvést.
Věří síle přírody
Důvěra v přírodní rostlinné a esenciální oleje si nese Marika v sobě z kraje, kde vyrůstala. Hodně jí předala maminka, která vycházela z moudrosti babiček. „Když byly moje děti malé a žili jsme na Ukrajině, ani jednou nebraly antibiotika. Když děcko kašlalo, přikládali jsme mu na prsa zelí s medem. Místo kapek do nosu, se kapaly kapky z červené řepy. Na kašel jsme dávali po lžičkách i pečenou černou ředkev s medem. Moje děti vždy užívaly jen přírodní věci a fungovalo to. Bavilo mě i sbírat a používat bylinky,“ líčí Marika. Život v Česku Mariku načas od bylinek a přírody odvedl. Zlom, který znamenal návrat k nim, nastal, když pracovala v butiku v Pařížské, což je snem mnoha žen. Jednoho dne ale za sebou zavřela dveře a už se tam nevrátila. Proč? „Lidé za mnou chodili, hodně jsem prodávala, neměla jsem si na co stěžovat. Najednou jsem ale v tom krámě stála a cítila se jako vyždímaný citron. Cítila jsem, že mi ta práce nic nedává. Zákazníci měli peníze, přišli si koupit drahé věci, ale odcházeli a nevypadali šťastně. Teď klientovi namíchám olejíček a vidím, že je spokojený, že má radost a je mu fajn, a to mě nabíjí,“ objasňuje Marika. Pozitivní pohled na svět také Marice pomohl se přizpůsobit životu v cizí zemi. To ne každý cizinec zvládne. Spousta jejích známých si prý stěžuje, že se tu k nim lidé chovají jinak, protože jsou Ukrajinci. „Já jsem tohle nikdy nepocítila. Myslím si, že je to tím, že jsem se vždycky snažila chovat k lidem hezky, a oni se pak ke mně chovají také tak. Když se člověk uzavře do sebe a už čeká něco špatného, přitáhne si to na sebe,“ míní Marika. Jí ani jejím dětem se nestalo, že by se k nim v Česku někdo choval negativně. „Můj syn už má i české občanství a miluje Česko,“ pokračuje. Věří v karmu. „Někdy mě napadá, jestli jsem tu nežila už někdy v minulém životě. Je mi to tu velmi blízké,“ dodává.
Vznik ateliéru
Když začínala s aromaterapií, manžel pochyboval o tom, že ji míchání olejíčků může uživit. „Je velký realista. Byl skeptický, ale protože mě miluje, chtěl, abych dělala něco, co mě baví. Viděl, že jinde bych byla nešťastná. Udělal celou rekonstrukci mého ateliéru. Dřeli jsme na tom o víkendech tři měsíce,“ říká majitelka ateliéru Aromaria. Zároveň přiznává, že právě rodina, aniž by to tušila, byla pro ni prvním terénem, kde účinky aromaterapie vyzkoušela. „Třeba jsem večer do aromalampy nakapala levanduli. Kluci si lehli na gauč a byli pěkně v klidu. Pak jsem jim jednou večer dala pačuli, která posiluje mužskou energii. Dohadovali se tak, že se to dalo stěží vydržet. Dávali sice fotbal, ale myslím si, že i ta pačule v tom hrála roli. Jim jsem tehdy raději nic neřekla,“ směje se Marika. Ukázkou toho, že její kosmetika připravená na míru funguje, je nejen ona sama, půvabná a bez vrásek, ale i její maminka. „Dává si olejíčky na pleť a fakt vypadá dobře. Teď jí bude 80 let a lidé ji chválí,“ říká Marika. Zároveň ale dodává, že její pojetí cesty k absolutní kráse je mnohem širší. „Olejíček namíchaný podle potřeb klienta je sice fajn, ale aby zafungoval na sto procent, učím klienty, jak o pokožku pečovat komplexně. Jak ji očistit, zajistit hydrataci, připravit k líčení. Někdy je vhodné i upravit stravování. Také s tím klientům poradím,“ vysvětluje. Lidi také učí, jak se dělá masáž obličeje. „To je velmi důležité. Doteky dělají pokožce dobře,“ radí.
Díky čemu začala pracovat se svou dcerou Gretou? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 48.