Ečer, Taussig, Ocelka: Pohnuté osudy vyznamenaných hrdinů! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Ečer, Taussig, Ocelka: Pohnuté osudy vyznamenaných hrdinů!

Miloš Zeman
Miloš Zeman (archiv)

Ze 42 osobností, které Miloš Zeman (75) v pondělí ve Vladislavském sále vyznamenal, za jedenáct z nich ocenění převzali zástupci. Šlo totiž o vyznamenání in memoriam, tedy posmrtně. 

A mezi třemi takto oceněnými nechyběli ani váleční veteráni. Kromě Emila Bočka (96), ten si přišel pro už druhý metál, se nezapomnělo ani na další, kteří dělali pro osud republiky, co mohli. Aha! přináší příběhy tří »stíhačů« nacistů: vyšetřovatele Bohuslava Ečera (†60) a letců Josefa »Vocelovýho« Ocelky (†33) a Erika Taussiga (†96).

Zachránila ho vlastní smrt! 

Bohuslav Ečer (1893 – 1954), generál justiční služby a profesor mezinárodního práva


Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu


Život ministra pro protektorát Čechy a Morava – Karla Hermanna Franka (†48) – skončil 22. května 1946 na šibenici pankrácké věznice v Praze. Mimo jiné zásluhou Bohuslava Ečera (†60). Odborník na mezinárodní právo a spolupracovník ministra spravedlnosti v londýnském exilu se po druhé světové válce podílel na vyhledávání a přivádění nacistických zločinců před spravedlnost. Tváří v tvář s Frankem se Ečer poprvé sešel zhruba rok před popravou. To když měl možnost jednoho ze strůjců vypálení obcí Lidice a Ležáky, zajatého americkými vojáky při pokusu o útěk, možnost vyslechnout. Na Ečera to zkoušel Frank uhrát přes city, prý se obával o osud své rodiny. „Jste čtrnáct dnů od rodiny, a už se ptáte, co se s ní stalo?“ opáčil mu však podle historických záznamů Ečer: „Už si naříkáte na svůj osud? To jste nevěděl, že české matky a čeští otcové měli také své rodiny, když jste je dal vraždit? Tehdy jste s nimi neměl žádné slitování!“ 
Jenže slitování s Ečerem, jenž po válce zasedal v komisi OSN pro vyšetřování válečných zločinů a v letech 1945 až 1946 vedl československou delegaci u mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku, neměli později ani komunisté. Těm letitý sociální demokrat a bývalý odbojář ležel v žaludku, takže se za ním jednoho březnového dne 1954 StB vydala, aby mu »přišila« vykonstruované obvinění. „Zemřel den před tím a jeho paní byla odsouzena na dvanáct let. Nechť je i toto vyznamenání skromnou prosbou za odpuštění,“ zdůvodnil v pondělí prezident své rozhodnutí udělit metál Ečerovi. 


»Vocelovej« vyhasl v oblacích


Josef Ocelka (1908 – 1942), generálmajor, válečný veterán a velitel 311. perutě RAF


Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost
Že svůj život spojí s létajícími stroji, to měl Josef Ocelka (†33), rodák z Lipníku nad Bečvou, snad napsáno v osudu. Své angažmá u letectva, a to konkrétně u zvědných a bombardovacích útvarů, zahájil Ocelka v československé armádě. Po okupaci Československa prošel Polskem a po vypuknutí světové války se opět dostal k letadlům, tentokrát ke stíhačkám. Do boje o Francii však již nezasáhl. Podařilo se mu odejít do Velké Británie, kde stál u zrodu 311. čs. bombardovací perutě a zúčastnil se jejího prvního nočního náletu 10. září 1940. Už v červenci 1941 mu bylo svěřeno velení celé perutě a k tomu dostal přezdívku »Vocelovej«. Mezi letci se o něm tradovalo, že když se o některém z letounů říkalo, že nosí smůlu nebo špatně létá, vybral si ho Ocelka záměrně na další bojový let. V lednu 1942 úspěšně ukončil svůj letecký turnus s 224 operačními hodinami a 45 nálety. Ve velení perutě ho v dubnu 1942 vystřídal Josef Šnajdr. 


Jeho život vyhasl nedlouho poté. V červenci 1942 odstartoval z letiště Brize Norton s dalšími dvěma muži na palubě na rutinní cvičný let. Krátce po vzletu narazil do hangáru, letadlo se zřítilo a všichni na palubě uhořeli. Za svůj krátký život však statečný pilot nasbíral mnohá ocenění: jako první Čechoslovák například obdržel Záslužný letecký kříž, Československý válečný kříž získal dokonce čtyřikrát a po roce 1989 byl posmrtně povýšen do hodnosti generálmajora. 


Z kokpitu ho nedostal ani původ! 


Kurt Taussig (1923 – 2019), veterán druhé světové války a pilot RAF¨
Medaile Za hrdinství v boji


Až prakticky do nedávné doby nebylo jméno válečného veterána a rodáka z Teplic-Šanova české veřejnosti příliš známé. Během války byl kvůli svému židovskému původu nacisty odvlečen do internačního tábora, kde byl držen několik týdnů. „Zvažoval jsem, jak se z toho pekla dostat. Chtěl jsem dokonce spáchat sebevraždu,“ svěřil se před časem Taussig. 


Jemu a jeho bratrovi se však díky organizaci Nicholase Wintona podařilo uniknout koncentračnímu táboru. V roce 1939 se dostal do Velké Británie, kde dobrovolně vstoupil do britského královského letectva, RAF. Jenže zatímco pro Němce byl vadou Taussigův židovský původ, pro Angličany bylo – alespoň zprvu – překážkou jeho německy znějící jméno. A přestože Taussig se cítil být Čechoslovákem, právě proto do československé stíhací perutě RAF přijat nebyl. Do bojů v legendární stíhačce Spitfire se tak coby člen britské armády zařadil až začátkem září 1945. Po válce v jejích řadách sloužil ještě dva roky v Itálii a Rakousku. Letos v září, tedy pouhý měsíc předtím, než měl převzít ocenění z rukou prezidenta Zemana, někdejší pilot zemřel v Londýně, kde žil, ve věku 96 let.

In memoriam: Klaus vs. Zeman


Václav Klaus (78), který si v pondělí na Hradě převzal Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky, »posmrtnými« vyznamenáními spíše šetřil. Jeho spolupracovníci se s ním snažili vybírat metály spíše pro lidi, kteří si mohli tuto »slávu« osobně vychutnat. Zatímco tak Klaus ve funkci udělil při jednom aktu nejvíce čtyři medaile in memoriam (v roce 2005), Zeman na tomto čísle startoval. Nejvíce – celkem 13 – posmrtných ocenění Zeman rozdal v roce 2014, ten rok Medaili Za hrdinství dostalo také pět českých vojáků, které sebevražedný atentátník zabil v červenci téhož roku v Afghánistánu.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.