Vražda Heliodora Píky (†51): Pověsili vám manžela, křikli sousedi přes plot | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Vražda Heliodora Píky (†51): Pověsili vám manžela, křikli sousedi přes plot

Generál Heliodor Píka byl odsouzen k smrti a pověšen na dvoře plzeňské věznice na Borech v roce 1949
Generál Heliodor Píka byl odsouzen k smrti a pověšen na dvoře plzeňské věznice na Borech v roce 1949 (Archiv Blesku)

Vykouřil poslední cigaretu, a když mu kat navlékl oprátku na krk, měl Heliodor Píka (†51) pronést tato slova: „Jsem nevinen. Chtěl jsem vždy jen dobro lidu. Před Bohem nežádám pomsty pro viníky své smrti.“ Za vykonstruovaná obvinění z velezrady komunisté legionáře a československého generála popravili na den přesně před 70 lety.

„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti... studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí.

Manžela nespatřila
Rozloučit se s ním přišel syn Milan (†96) a snacha, ale Píkova žena Marie již svého muže živého nespatřila. „Maminka byla u příbuzných v Hranicích. Neměli telefon. Nestihla se se svým mužem rozloučit. O otcově smrti se dozvěděla druhý den od sousedů. Paní Píková, tak vám včera pověsili manžela, křikli na ni přes plot,“ vzpomínal před svou smrtí pro Reflex Milan Píka. Ten otci slíbil, že jeho jméno pomůže očistit.

Prokoukl plány Rusů
K popravě generála Píky – mimochodem první a také poslední, která se kdy v areálu plzeňské věznice Bory odehrála – došlo v šest hodin ráno 21. června 1949. Trest nejvyšší byl vykonán téměř rok poté, co byl generál v květnu 1948 zatčen přímo v nemocnici, kde se zotavoval po operaci žlučníku. Obvinění? Špionáž ve prospěch Velké Británie a vlastizrada! Jako někdejší náčelník československé vojenské mise v SSSR totiž prosazoval Píka politiku londýnské exilové vlády Edvarda Beneše. Takto se dostával do konfliktu nejen se Sověty, ale také československými komunisty. A dobře také věděl o plánech Moskvy na zavedení diktatury proletariátu na okupovaných územích.

Patnáct, nebo provaz?
Soudní anabáze s Píkou patří spolu s tou Milady Horákové (†48) k nejznámějším případům politických monstrprocesů na sklonku 40. a začátku 50. let. Neveřejné hlavní líčení se konalo od 26. do 28. ledna 1949, generál byl odsouzen za to, že měl vyzradit britské rozvědce „skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky“. Prokurátor Karel Vaš (†96) se měl podle historických záznamů nad výší trestu poradit s tehdejším šéfem Obranného zpravodajství Bedřichem Reicinem (†41), jenž příkaz k generálově zatčení vydal: „Tak Bedřichu, řekni, kolik potřebuješ, patnáct, nebo provaz, podle toho se dělá obžaloba.“

Obrat za 20 let
Z popudu Milana Píky a s pomocí prezidenta Ludvíka Svobody (†83) byl v roce 1968 generálův případ znovuotevřen, odsuzující rozsudek byl zrušen a Píka byl rehabilitován. Podle jeho syna však o dvacet let dříve, když byl jeho generál zatčen, odmítl Svoboda – tehdy ministr národní obrany – v jeho prospěch intervenovat, ani když jej přišla osobně poprosit Píkova žena. „Nepřijal ji. Jen vzkázal po sekretářce: S touto paní nemám o čem mluvit.“

Hrob? Neznámý!
Po popravě bylo tělo generála Píky převezeno do patologického ústavu v Plzni, ostatky totiž nesměly být rodině vydány. Zdejší pracovníci proto tělo nabalzamovali, aby zůstalo zachováno pro pozdější řádný pohřeb. Zpopelněn byl jiný zemřelý. Politická situace se však neměnila, a to pravé generálovo tělo bylo nakonec zpopelněno kvůli obavám z odhalení. Dodnes není zcela jasné, kde na plzeňském hřbitově je Píkův popel uložen.

Pocta otci i synovi
Sám Píkův syn Milan, brigádní generál a člen zahraničního odboje a příslušník RAF, byl v 50. letech tehdejším režimem pronásledován. Po popravě otce bojoval za očištění jeho jména, což se i díky uvolnění poměrů v 60. let částečně podařilo. Plné rehabilitace se však Heliodor Píka dočkal až v roce 1989.

Životopis
➤ Narodil se 3. července 1897 ve Štítině u Opavy.
➤ V roce 1915 odešel bojovat na ruskou frontu, tam přešel do ruského zajetí, v němž se přihlásil k nově vznikajícím československým legiím.
➤ V roce 1917 se coby legionář vypravil bojovat do Francie. Tam později i studoval na vojenských školách.
➤ V letech 1932 až 1937 působil jako vojenský atašé pro Rumunsko a Turecko v Bukurešti, po německé okupaci Československa byl krátce zatčen, podařilo se mu však z protektorátu uprchnout do Istanbulu. Prezidentem Benešem pak byl pověřen vedením vojenské mise v Rusku. Po konci války byl povýšen na divizního generála.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.