Konec přetáčení hodinek? Z Bruselu zaznělo: Zrušíme letní čas!
Známe to všichni, poslední březnová neděle, mění se čas, jsme unavení a někdo zaspí do práce. Tomu by ale mohl být konec. Evropská komise podle předsedy Jeana-Clauda Junckera (63) schválí návrh na zrušení letního času. Nakonec rozhodnou členské země. A co na to náš premiér Andrej Babiš (63, ANO)? Toho to nezajímá.
Že by mohlo odzvonit otravnému přetáčení ručiček Juncker řekl v německé televizi ZDF. „Lidé to chtějí, my to uděláme,“ okomentoval stručně, proč k takovému kroku komise přistoupila. Podle průzkumu mezi Evropany se vyslovilo 84 procent ze 4,6 milionu respondentů pro, aby zůstal jen jeden čas. Největší zájem o anketu projevili v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v Česku to bylo asi 64 tisíc lidí.
Ještě to potrvá
Vyhráno ale ještě není, půjde o běh na dlouhou trať klidně i v řádu let. Návrh z komise poputuje do Evropského parlamentu, kde se očekává jeho přijetí, jenže pak jej musí posvětit i jednotlivé členské země Unie. Třeba v Polsku už chtěli letní čas zrušit dříve, velkými zastánci návrhu jsou rovněž Estonsko, Litva, Lotyšsko nebo Finsko. Všechny země osmadvacítky ale prý nejsou změně nakloněny.
Řeším migraci
Český premiér k tématu přistoupil laxně. Babišova prvotní reakce byla, že by o tom měl rozhodnout někdo jiný. „To se musíte zeptat občanů,“ vzkázal. Otázku, zda má na mysli referendum, ale přešel bez odpovědi. „Mám jiné starosti, řeším migraci,“ dodal, čímž dal jasně najevo, že ho problematika střídání letního a zimního času příliš nezajímá. Přitom by mělo, vstává každý den v půl páté ráno a jednání vlády kvůli němu začínají kolikrát ještě před rozbřeskem.
Rusové se rozmysleli
Účelem letního času, kdy se posouvá ručička dopředu, má být úspora elektrické energie. Podle energetiků ale už dávno svému účelu neslouží. V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden za 1. světové války. Podruhé pak za protektorátu během druhé světové války. Až od roku 1979 si začali Češi znovu každoročně přeřizovat hodinky. Ve světě většina zemí toto pravidlo dodržuje. Peripetie s časem si zažili v Rusku, kde byl zrušen zimní čas a lidé tam vstávali o hodinu dříve po celý rok. Kvůli nevoli bylo ale po třech letech střídání času znovu zavedeno.
Změna času: Plusy a minusy
Mínusy
* Jsme unavení a máme nízký tlak. Studie prokázala, že o hodinu kratší spánek může zapříčinit snížení školní výkonnosti až o 40 procent.
* Změnou času se naruší se obvyklý rytmus imunitních buněk, jejich přizpůsobení může trvat až měsíc. Člověk je v náchylný k infekcím a nachlazení.
* Změna také výrazně působí na citlivé a labilní jedince. Australský výzkum dokázal, že se v prvních týdnech po změně času zvyšuje počet sebevražd, a to hlavně u mužů.
Plusy
* Někteří šťastlivci se mohou těšit na pozdější příchod do práce. Zaměstnavatelé totiž občas dovolí lidem, aby přišli do práce o hodinu později, jako to měli například brněnští úředníci letos v březnu.
* Letní čas by měl lidem přinést více příležitostí pro jejich volnočasové aktivity, posezení s přáteli nebo i práci do večerních hodin, kdy je ještě světlo.
* Vždycky, když se mění zpět na zimní čas, můžeme si o hodinu víc přispat.
Který je který
Zimní čas je ten, který bychom měli normálně, od přírody, kdyby neprobíhala úprava. V Evropě platí od poslední říjnové do poslední březnové neděle. Ve zbylém období platí tzv. letní – uměle vytvořený – čas.
