Kosmonaut Vladimír Remek (69): Jak jsem spal v raketě
19 fotografií
Stal se 87. člověkem ve vesmíru, před 40 lety tam Vladimír Remek (69) strávil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Tehdejší Československo bylo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do kosmu. Na výzkumu vesmíru se naši odborníci podílejí již od 50. let minulého století. A mají řadu úspěchů! Nyní je přibližuje výstava ve Štefánikově hvězdárně v Praze.
Po návratu z vesmíru první československý kosmonaut doufal, že se tam ještě podívá. „Nyní jsem ale realista. V záři mi bude 70 let a samozřejmě bych neprošel kritérii, která na mě byla tehdy kladena,“ uvedl Vladimír Remek, který byl do konce ledna velvyslancem ČR v Rusku. Jak vzpomíná na let?
O předstartovní horečce
„Nebál jsem se o život, ale samozřejmě mi šlo něco hlavou – i to, že před námi byli lidé, kteří zahynuli. Předstartovní horečka ale nemůže přerůst ve strach, který by bránil ve vykonávání smysluplné činnosti, pro kterou jsem byl určen,“ popsal. Nejtěžší chvílí podle něj bylo 20 minut. „Ležíte v křesle, čekáte na start rakety, který je přesně určený, a lidově řečeno nemáte do čeho píchnout. Pak člověka napadají různé myšlenky. Ale jak se odstartuje, opadne to,“ vyprávěl Remek
V prvních hodinách trpěl Remek nevolností způsobenou pobytem v beztížném stavu. „Nejhorší byl první a druhý večer. Člověk musí prokázat určitou vůli a pracovat. Když si na beztížný stav organismus zvykne, je to parádní věc. Nemáte omezení, můžete se pohybovat volně v prostoru,“ vylíčil bývalý kosmonaut.
O způsobu spaní
Spát v beztížném prostoru není jednoduché a kosmonauti si pomáhali různě. „Člověku vadí, že když má usnout, nespočine mu hlava a tělo na lůžku. Řeší se to například takovou jakoby kapucí, která se přitáhne k opasku, aby imitovala tlak na hlavu. Někteří kosmonauti si spací vak upnuli ke stěně stanice, aby měli hlavu zafixovanou mezi přístroji,“ popsal Remek. Dnešní kosmonauti používají spací kóje, kde jsou odděleni od hluku v kabině. „Za nás tam všechno cvakalo, hučely ventilátory a bylo to jako spát ve výrobní hale,“ řekl.
České cesty do vesmíru
Kdy? úterý až pátek 19:00–21:00, víkend 11:00 – 21:00, do 30. června
Kde? Štefánikova hvězdárna, Praha 1
Za kolik?65 Kč, děti do 15 let, studenti a senioři 50 Kč, rodinné 140 Kč
Kulaté 40. výročí letos na podzim oslaví také první československá družice Magion 1, která byla 24. října 1978 vyslána na oběžnou dráhu. Vynesla ji tam sovětská raketa spolu se sondou Interkosmos 18. Za tento úspěch může dvojice inženýrů Jaroslav Vojta a Pavel Tříska, která satelit vyrobila.
Do rakety si vzal jídlo
Kosmonaut Vladimír Remek měl s sebou životně důležité věci jako třeba záchranný pás pro případ přistání v moři při návratu, vysílačku a samozřejmě jídlo. „Šlo o různorodé potraviny ve speciálních obalech, které umožňovaly dlouhodobé skladování. Některé potraviny Remek nestihl sníst, tak jsme je vystavili. Je tu třeba šťáva z červeného rybízu, moskevský a rižský chléb či konzerva estonské paštiky,“ uvedl Stanislav Poddaný. Jako osobní předmět si vzal dvě malé figurky – Švejka a panenku v moravskoslezském kroji.
19 fotografií
