Rosnička Zárybnická (47): O létání a přistání na poli plném krav!
Její tvář známe z televizních předpovědí počasí, kterým se věnuje již téměř 20 let. Alena Zárybnická však není jenom populární »rosnička«, její záběr je podstatně širší. Už v patnácti letech začala s létáním a v poslední době se pustila do skialpinismu. Právě o začátcích lyžování natáčela i zajímavý televizní seriál.
V ČT jste diváky provázela seriálem Skialpem to začalo, který, jak název napovídá, pojednává o skialpinismu. Sama se tímto sportem zabýváte?
„Ano, chodím dlouhé roky. Začala jsem dávno předtím, než jsme se pustili do seriálu. Mimochodem, první výbavu jsem před mnoha lety podědila po Helclikovi, mém kolegovi Jirkovi Hölzelovi, se kterým seriál chystáme. Dneska vypadá jako z muzea... ta výbava myslím. (smích) Mohla by stát hned vedle lyží hraběte Harracha.“
„Od té doby, co jsme se odstěhovali na hory, což je asi deset let, mi na létání nezbývá čas. Patří totiž ke sportům, které se musí dělat naplno, a pokud by se tomu člověk věnoval jen na půl plynu, je nebezpečný nejen sobě, ale i svému okolí. Proto jsem po pětadvaceti letech létání usoudila, že jsou i jiné varianty, jak trávit dalších pár let svého života. Ale nikdy to nevylučuju, a dokonce si přeju, abych měla zase někdy čas i prostor se k létání vrátit.“
Vzpomenete si na svůj první samostatný let?
„Samozřejmě. Není nic, co by pilotovi zůstalo zapsané v paměti víc než první samostatný let.“
„Myslím, že fajn. Vím přesně, že to bylo 31. srpna roku 1985. Létat jsem začala 1. května a postupně se prolétala až k tomu sólu, které se uskutečnilo poslední prázdninový den. Zkoušky jsem udělala v patnácti.“
Z pohledu pilota je náročnější start, nebo přistání?
„Odstartovat můžete, ale přistát musíte. To znamená, že když jsou pro start špatné podmínky, tak ho můžete odložit. Ale přistát musíte, takže si musíte poradit i s tím, co vás čeká. Samostatnou kapitolou jsou například přistání s větroněm do terénu, třeba na poli. Mohou tam být překážky, se kterými nepočítáte.“
„Myslím, že někde na Šumavě jsem jednou sedala na pastvinu, kde se pásly krávy. V momentě, kdy už jsem byla na finále, si to krávy, které byly v jednom koutě, rozmyslely a najednou si to namířily napříč. Tenkrát to naštěstí dobře dopadlo.“
V televizi oslaví dvacet let
Alena Zárybnická oslaví příští rok neuvěřitelné dvacáté výročí práce v redakci počasí České televize. Kromě toho natáčí pořady pro redakci sportu ČT a velkou radostí je pro ni i práce v Českém rozhlasu v Hradci Králové a Pardubicích. „Každou neděli ráno mám svůj pořad Zálety, což je setkání s osobnostmi Východních Čech. Netušila jsem kolik významných a skvělých lidí v tomto kraji existuje,“ říká s odivem Alena Zárybnická.
Jak se dělá předpověď
Moderátoři počasí České televize jsou odborníci a pracují s daty hydrometeorologické stanice v Praze – Libuši. Dostávají je každou hodinu, zpracovávají je do grafického programu, který my pak vidíme na obrazovce. Dlouhodobá předpověď, která lidí také zajímá, není tak přesná, respektive podrobná, jako klasické předpovědi.
„Měsíční, nebo sezónní předpovědi nedokážou spočítat výkyvy. Charakterizují předpovědní období ve srovnání s průměrem. Lidé často tyto předpovědi špatně interpretují. Pokud si v dlouhodobé předpovědi přečtou, že například první dny vánočních svátků budou srážkově i teplotně normální, vydedukují z toho, že budou třeba tři stupně a celkově bude nějak. Není to pravda. Celé to období bude normální. To znamená, že tam může být jakýkoliv výkyv.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném deníku AHA!