Co trápí naše čtenářky: Nezvládám péči o tatínka...
Na otázky našich čtenářek odpovídá psycholožka Alex Hrouzková.
Otci byla před časem diagnostikována Alzheimerova choroba. Po domluvě s manželem jsem ho vzala k nám domů. Jeho stav se ale začal zhoršovat. Nepoznává nás, je agresivní, dezorientovaný, přestává dodržovat základy hygieny. Už jsem si kvůli němu musela zkrátit úvazek v zaměstnání. Manžel pracuje i doma a stěžuje si, že se nemůže soustředit. Děti nosí špatné známky, bojím se, že tak reagují na situaci u nás doma. Mám otce přemístit do specializovaného ústavu? Bojím se, že mě bude trápit svědomí...
Ludmila (46), Český Krumlov
„Ludmilo, péče o tatínka a rozhodování o jeho dalším osudu by nemělo ležet jen na vašich bedrech. Svolejte rodinnou radu a upřímně si s mužem a dětmi o celé situaci popovídejte. Sdělte jim své pocity a obavy, že přítomnost dědečka komplikuje provoz rodiny. Klidně přiznejte, že péče o dědečka není snadná, ale že cítíten morální povinnost se o něj starat. Zeptejte se dětí, jaké navrhují ony řešení, co si ony myslí, že je správné a že by bylo nejlepší udělat. Stejně tak se zeptejte svého muže. A pak dejte hlavy dohromady a společně vymyslete, jak budete situaci řešit, jaké kompromisy je každý z vás schopen udělat a podobně. Ať už se nemoc tatínka bude vyvíjet jakkoli, to, jak se o něj postaráte, bude rozhodnutím celé rodiny.“
Máte problém s láskou, sexem, vztahy či jiné starosti, které chcete probrat s psycholožkou Alex? Pište své dotazy (heslo PORADNA) na ahaprozeny@cncenter.cz.