Patřila mezi největší prvorepublikové hvězdy. Slávu si užívala, ale popravdě i hojně zneužívala. Adina Mandlová nakonec zemřela téměř v zapomnění. A z části si za to mohla sama. Její postavy však stále zdobí staré filmy. Ve stejnojmenné knize Adina Mandlová popsala nejpikantnější chvíle svého života…Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
No to sa tomu ani nedivim, ze Vam vynadala do prasiat. Ved sa pozrite na tie reakcie. Kvoli zavisti musela ujst z vlasti a kvoli nej sa neuchytila v zahranici. Ste zavislive prasata. Vzdy ste boli aj budete, cesi aj slovaci. Preto z vas nikdy nic nebude Len europska matrac
Těžko je unést slávu, ale tyhle lidi často neměly zákaldní lifský charakter, byxly jako korouhvička a žily ze dne na den. Mluví se o nich jako o osobnbostech a přitom to byly často ubožáci,kteří bez alkoholu nedali ani ránu.
Hledat pravdu o lidech v tom, co sami o sobě píšou, je blbost. Každý se nějak stylizuje, aby byl hezkej. Umělci zvláště. Nejlepší jsou výpovědi pamětníků, pokud jsou pravdivé a dokumenty. V podstatě to byla zlá, namyšlená ženská. Takové musíme obdivovat.
Pamatuji, že ji nějak po revoluci telefonovali živě z nějakého tv pořadu, a ptali se jí co říká na ten převrat v naší zemi. Jediná její starost byla kolik za ten rozhovor dostane zaplaceno, a když šokovaný reportér odpověděl, že nic, že je živě ve vysílání a chtěl slyšet jen její názor na věc tak řekla , že se s nikým nebude zadarmo bavit a zavěsila. Ke sklonku života se ale vrátila do vlasti a buzerovala svými hvězdnými manýry ošetřovatelky v dom. důchodců. Docela jí ale i chápu, že byla na stará kolena protivná, zapšklá ... kdo ví, jací budeme jednou my.