Potravinový inspektor, ten těžkej chleba má! Ladislavu Hruškovi nezbývá nic jiného, než se při nákupech diskrétně plížit mezi vozíky. Nakupující ho totiž poznávají a nedopřejí drsnému kritikovi supermarketů při nákupech žádné soukromí!Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
A v čem je problém, každý kdo umí číst a dobře vidí má možnost. Když tak nezapomenout optiku doma. Dnes si můžete vybrat, to není jak v šedesátých létech, kdy řezník flákl povinně kus smradlavého bůčku do papíru a nemohli jste si vybírat. Dnes je nepřeberné množství možností, ovoce a zeleninu si vybíráte sami. Je to jen o blbosti lidí, složení je na obalu uvedeno. Za chvíli budou muset psát výrobci na zmrazené výrobky: Pozor zboží je zmrzlé, tak jak v občerstvení, že káva je horká. Samozřejmě budou muset být vyjmenovány všechny úrazy, které v důsledku zmrazeného a horkého je možné způsobit.
problem je v lidech,a vzdycky se vsim byl,o tom zadna.Zavist,skodolibost,sprostarna a hlavne bezohlednost a sebestrednost............tem vdecime za to kde jsme.Ale aby to nebylo jen v lidech,nepisu to jako nadavky,ale jako namet k zamysleni a podnet ke zmene.Kazdej se sam musi pred sebou k tomu dobrat.Takze aby to nebylo jen v lidech,je to zamerny pusobeni systemu a jeho nastroju,aby nas meli kde potrebujou,proto bujej nesvary,protoze jsou nenapadne podporovany.Pak muze fungovat ovladani pomoci nastroju k tomu urcenejch: Penize,pujcky,strach a rozdel a panuj........je to dabelskej system.Pritom staci tak malo a je pod kytickama a delame si system novej a stastnej.Jenze na to nejdriv musej lidi prijit a zacit bejt zodpovedny a uprimny k sobe i druhejm,prat si navzajem a podporovat se,ve vsem dobrym.Pak to pujde samo,jenze potrebujes urcitou urovewn,aby sis to uvedomil a zaridil se podle toho,pak se lidi automaticky sjednotej a to bude konec vsem "parazitum"..........
A co nám to vlastně chceš říct? Lidi nezměníš, chce to několik generací. Tvůj nový systém bude fungovat až budou všichni stejně pracovití a stejně schopní. Zatím pořád makají jedni na ty druhé. Říká se tomu solidarita. Jedni nadávají, že půl roku makají na daně aby lempli nepomřeli hlady a druzí nadávají, že mají málo, že chtěj tolik jako mají ti první.
