„Naše Fanynka!“ Tohle nadšené zvolání zní z pokojů i sesterny na oddělení následné péče II. interny v pražské Nemocnici Na Bulovce. Po chodbě se radostně žene půlroční fenka zlatého retrívra a nakukuje za otevřené dveře. Všichni ji vítají, hladí, mazlí se s ní a přemýšlejí, co dobrého by jí dali. Jenže mlsat nesmí, piškotky jsou jen za odměnu. Fanynka tu není na rozmazlování. Její budoucí úkol, na který se tu připravuje, bude hodně důležitý!Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Vím o čem mluvím,pohlazením psího kožíšku, pohledem do oddaných očí v kterém je nezměrná a úpřímná láska,tak to dokáže zázraky, tak přeji Fanynce,ať tu lásku šíří dál všm potřebným lidem. Každé ráno naše fenka parssona vrtí ocaskem a chce se hladit, jakoby říkala,,Díky za každé nové ráno,,
