7 nejčastějších mýtů o pivu - Takhle se pletou Češi

Čtyři minuty – jen tak dlouho dokáže vydržet přirozená pivní pěna. Když vydrží déle, je »vyhnaná« uměle.

● Proč po něm bolí hlava?
● Má dvanáctka 12 % alkoholu? 
● Je lahváč ze sedmého schodu nejlepší?

PRAHA – Považujeme se za pivní fajnšmekry a ve spotřebě zlatého moku jsme rekordmani. I přesto většina Čechů netuší, co znamená označení »desítka« nebo »dvanáctka«! Nejen tuhle, ale také další záhady o oblíbeném nápoji objasňuje průzkum agentury AISA.

1.  Co znamená, když se řekne »desítka« nebo »dvanáctka«?
Mýtus: Přes osmdesát procent Čechů si myslí, že stupně udávají obsah alkoholu v pivu. Věříme tak, že v desetistupňovém pivu najdeme deset procent alkoholu. Najdou se však také lidé, kteří si myslí, že pivo je »desítka« proto, že zraje deset týdnů.
Pravda: Ve skutečnosti udává stupeň množství použitého sladu. Čím víc sladu, tím víc je v pivu zkvasitelných látek, například cukrů. Pivo s vyšším množstvím použitého kvalitního sladu pak má bohatou plnou chuť.

2. Platí, že čím tmavší pivo, tím lepší a plnější chuť?
Mýtus: Více než čtvrtina lidí se domnívá, že světlejší piva mají obvykle horší chuť než ukázkově zlatavá piva.
Pravda: Tento názor je mylný a je u nás dán spíše tradicí. „Češi jsou zvyklí na tmavší odstín, pro zahraniční piva je typický spíše světlejší odstín. Proto si Češi myslí, že pivo s tmavší barvou je lepší,“ vysvětlil omyl Zdeněk Šťastný ze Sdružení přátel piva. Někteří výrobci dosahují tmavé barvy uměle – přidáním barviv a jiných náhražek.

3. Čím větší říz, tím lepší pivo?
Mýtus: Na sedmdesát procent Čechů si myslí, že čím říznější a perlivější pivo, tím lepší »šmak«.
Pravda: Říz piva poskytuje charakteristický osvěžující pocit. Je dán množstvím oxidu uhličitého v nápoji. I tady ale platí pravidlo všeho s mírou. Dáme-li si dvě piva, přijmeme do těla i 5 gramů oxidu uhličitého, což je zhruba 2,5 litrů plynu! „Kvalitní a správně načepované pivo by mělo na jazyku jemně perlit, ale nemělo by nás po každém doušku nutit k říhání,“ popsal Šťastný.

4. Jaká má být správná pivní pěna?
Mýtus: Téměř osmdesát procent Čechů si myslí, že čím hustší, krémovější, větší a déletrvající pěna ve sklenici, tím lépe.
Pravda: Podle pivovarníků nemusí dlouhotrvající pěna na pivu vždy znamenat, že je vše v pořádku. Pěna se tvoří přirozeně uvolňujícími se bublinkami oxidu uhličitého a dalšími látkami původem z chmele a sladu. Nejdelší doba, po jakou dokáže pěna přirozeně vydržet, jsou čtyři minuty. Někteří výrobci piva si však pomáhají chemickými stabilizátory, aby zakryli nedostatky způsobené výrobou či špatnými surovinami. „Správné pivo by mělo kroužkovat, po každém loku by se na sklenici měl vytvořit kroužek z pěny,“ popsal Šťastný.

5. Je sedmý schod nejlepší místo ke skladování piva?
Mýtus: Více než polovina populace si myslí, že pořekadlo o »sedmém schodu« z populární komedie Vesničko má středisková je pravdivé.
Pravda: Důležitější než sedmý schod je podle pivovarníků sedmička na rtuti teploměru. Doporučovaná teplota podávaného piva je totiž právě 7 ˚C.

6. Proč vás po pivu bolí hlava?
Mýtus: Téměř šedesát procent Čechů věří, že za bolest hlavy může složení piva, na které nejsou zvyklí. Další část populace věří, že v nápoji bylo více alkoholu, než výrobce uvedl.
Pravda: Tu je nutné hledat v aromatických látkách v pivu. Ne každé lidské tělo je na zpracování těchto látek zvyklé, a proto reaguje bolestí hlavy.

7. Co je to europivo?
Mýtus: Drtivá většina Čechů vůbec netuší, co se pod pojmem europivo skrývá. Někteří si myslí, že jde o soukromou značku piva.
Pravda: „Jde o pivo se zaměnitelnou chutí. Je uvařené tak, aby chutnalo co nejvíce lidem. Když ho pijete, nepoznáte ani, kde ho vyrobili. Europivo je postrach všech opravdových pivařů,“ dodal Šťastný.

Autor: (lt)
Foto: Profimedia.cz

17.5.2008

  Zpět