Nemocemi trýzněný Petr Spálený exkluzivně: V páteři mám šest šroubů! Bez Milušky bych nebyl...
5 fotografií
Hotová muka! Operace páteře změnila Petru Spálenému (70) život, trápí ho velké bolesti a koncertování v poslední době dokonce omezil na minimum. Nebýt obětavosti a lásky manželky Miluše Voborníkové (64) nesnadnou situaci by jen těžko zvládal. Nejen o tom poskytl legendární zpěvák, který o svém soukromí zarytě mlčí, deníku Aha! exkluzivní rozhovor.
Pane Spálený, prý trpíte velkými bolestmi zad…
„Ano. Mezi pátým a šestým obratlem se mi rozpadal kříž, tak jsem šel na operaci a dali mi tam šest šroubů. A teď se to začalo ošklivě ozývat. Od operace to jsou tři roky, no a myslím, že to bolí proto, že se ozývají ty obratle nad zákrokem, které asi víc zatěžuji.“
Prášky na bolest by nepomohly?
„Já jsem proti těm analgetikům nějak imunní. Občas si je vezmu, jsou pro mě ale spíš takový placebo, kdy si člověk namlouvá, že mu pomáhá.“
Neustále jezdíte po koncertech, to musíte při dlouhých cestách se zády dost trpět…
„A jak trpím. Naštěstí neřídím, ale šoféruje kapela, která vůz kvůli mně přizpůsobila tak, že si mohu pohodlně lehnout. Takže, když třeba jedeme na Slovensko, tak půlku cesty proležím.“
A na pódiu záda už nebolí?
„Jen trochu. Myslím, že tady působí psychika a ten adrenalin, který do mě lidé najednou vlejí. Je to přece nádhera, když si s vámi jedním hlasem zpívají.“
Takže jste ještě nikdy nezuvažoval, že byste s vystupováním praštil?
„Ale to ano. Teď v březnu, kdy mi bylo sedmdesát, jsem si chtěl nadělit, že s tím seknu. Potom jsem si to ale rozmyslel. Vystupovat bych sice nemusel, protože mě živí tantiemy. Mě ale to živé hraní a zpívání strašně baví. Takže jsem to jen omezil. Místo třiceti vystoupení měsíčne jich mám kolem šesti.“
A na všechny s vámi jezdí Miluška?
„Kdepak, jenom příležitostně. Lidí ji mají rádi a je pro ně takové spestřetí.“
S Miluškou jste svoji 35 let. Dokážete si představit život bez ní?
„Ani náhodou. Bez ní bych nemohl vůbec být. Víte, já jsem celkem takovej línej člověka a spoustu věcí bych si vůbec neudělal. Miluška je skvělá. Stará se o mě, rozumíme si a je to velmi dobrej člověk. A kdybyste viděla, jak mě držela po té operaci páteře…
Povídejte…
„Tak já tři měsíce chodil o berlích, tři měsíce jsem si nemohl sednout a vlastně jsem se plazil po břiše. Miluška mi tedy z jednoho pokoje udělala jakýsi nemocniční pokoj včetně té speciální polohovací postele, která je vysoká, takže jsem se z ní mohl po břiše lehce sešoupnout a postavil na nohy. Mě by něco podobného si pořídit vůbec nenapadlo.“
Tři měsíce si nemoct sednout musí být hrozné…
„Větší utrpení neznám. A když jsem si po té dlouhé době konečně sedl, můžu vám říct, že jsem snad větší nádheru nepoznal.“
5 fotografií
