Dcery Miloše Kopeckého (†73): Sebevražda, psychiatrie a komplikovaný vztah s otcem!

Černá ovce

Podle svých slov byla druhá z dcer černou ovcí rodiny, která nikdy nenaplňovala představy svého otce. Navíc po herci zdědila maniodepresivní psychózu. Matka dvou synů tvrdí: "Nejlépe je mi v psychiatrické léčebně, kde přemýšlím o životě a smrti." I to o něčem vypovídá. Se jménem Kopecký se nemohla smířit a již na střední škole se provdala a utekla z domova, aby s hereckou legendou nebyla spojována.

Zapírala své jméno

Kdy poprvé pocítila odpor ke jménu svého otce? "Už odmala, připadala jsem si jako cvičená opice. Ve škole jsem to tajila, zapírala jsem, že jsem jeho dcera. I když se mě někdo ptal, zda to jsem já, lhala jsem, že ne. Všem jsem říkala, že mám tátu zelináře." Když se to Miloš Kopecký dozvěděl, vůbec nebyl rád. "Nějak se mu to doneslo. Byl pohoršen, že se za něj stydím. Já jsem s ním ale nechtěla být spojovaná."
Děti ho nebavily

Paní Barbora měla pocit, že jako dítě nebyla v centru pozornosti. "Nechci říct, že jako otec byl hrozný, ale děti ho nebavily, neuměl to s nimi. Možná mě chtěli, ale věčně byli v divadle, na natáčení. Mě vlastně vychovávala babička. My jsme nebyli rodina, nikdy!" Navíc nad jejím dětstvím ležel ještě stín její sestry, která spáchala sebevraždu. Doma se o tom však nemluvilo. Bylo to tabu.
První dcera spáchala sebevraždu

"Já jsem o tom dlouhou dobu nic nevěděla. V pokoji byla její fotka v rámečku, jmenovala se Jana Kateřina. Ale nikdo mi k ní nic neřekl. Samozřejmě jsem se ptala, ale nic. To musela být pro tátu velká bolest." Sama druhá dcera Barbora se nakonec dostala do péče psychiatrů. "Největší deprese jsem měla tak před třinácti lety. To jsem vyhledala pomoc a skončila v psychiatrické léčebně, přiznává v rozhovoru z roku 2010 žena.
Musela do blázince

Dobrovolně do léčebny nastoupit nechtěla. Dobrovolně úplně ne. Okolí a máma se už na to nemohli dívat, takže mě donutili. Byla jsem tam čtrnáct dnů spíš nedobrovolně. Byla jsem na tom ale tak špatně, že už to nešlo. Tam přišli na to, že mám deprese. Špatně jsem viděla, byla jsem dezorientovaná. Od té doby jsem se začala léčit. Absolvovala jsem terapie, které mi velmi pomohly, a začala jsem hlavně brát léky."