Rudolf Jelínek alias Hradec měl na Kubě malér: Spustil poplach pro válečnou flotilu!

Major Hradec byl pro seriál téměř stejně důležitý jako major Zeman, byla to velká role. Bylo o ní hodně zájemců?
„Nemám poznatky, že by se o tu roli ucházelo víc kolegů. Sequens mě obsadil rovnou, nerozmýšlel se. Znali jsme se z natáčení filmu Atentát, kde jsem hrál Jana Kubiše, a Seqens měl ke mně důvěru. Velmi jsme si rozuměli. On byl ohromný profesionál a točilo se s ním báječně. Byla to překrásná práce.“

Ale také asi náročná, protože Hradec se musel umět prát, střílet, jezdit na koni… Trošku český James Bond. Potřeboval jste nějaký výcvik?
„V té době jsem byl ve výborné fyzické kondici, a co se koní týče, měl jsem výcvik díky filmu Smrt v sedle. Ale samozřejmě jsem si potřeboval určité věci zopakovat. Chodil sem třeba do Velké Chuchle k trenérovi panu Ctibůrkovi, protože při natáčení na Kubě mě čekaly pády s koněm a tak dále. Jeden z těch pádů byl obzvláště riskantní, protože ten kůň se zabořil předníma nohama do bahna a udělal salto. To jsou situace, kdy nemůžete vůbec nic ovlivnit, letíte prostě s ním…

Nemáte ponětí, co všechno mi v tu vteřinku proletělo hlavou! Jsem pojištěný, nejsem pojištěný, nesmím si vrazit hrušku sedadla do zad, hned po dopadu se musím odvalit… Což se mi skutečně podařilo, naštěstí, protože kůň se skutečně okamžik poté tou hruškou zabořil do bahna v místě, kam jsem dopadl. Osm chlapů mělo co dělat, aby ho potom vyprostili! Nedávno jsem se na jedné premiéře potkal s Haničkou Maciuchovou, která také měla scény na koni, a vzpomněl si, jak se jich bála. Natočila jen pár záběrů a zbytek jejích jízd musela kaskadérka. Takže natáčení to bylo docela riskantní, ale rád jsem to absolvoval… Ano, jak jste řekl, byl to takový český James Bond!“

Většina herců se díky natáčení podívala maximálně po Čechách, vy jste ale sjezdil řadu zemí.
„To bylo určeno charakterem té mé postavy, Jirka Hradec byl takový self-made man, zvládal několik jazyků a byl neobyčejně schopný, takže jeho využití směřovalo k činnosti rozvědčické! (smích) Jeden čas byl ve Švédsku, pak řešil případ Bílých linek v Berlíně… Tam jsme se něco najezdili při honičkách s auty po berlínských ulicích! Regina Rázlová třeba musela za jízdy vypadnout z auta, jak jí předepisoval scénář, což samozřejmě udělal kaskadér v paruce a jejím kostýmu.“

K tajným agentům patří i krásné ženy…
„Na Kubě, kde jsme točili asi šest neděl, jsou snad nejkrásnější ženy na světě! Spatřil jsem tam jednu, která měl tak krásnou pleť a pronikavé, mandlové oči… Tu kdybych si přivezl domů, tak by se snad ani žena nemohla zlobit, vždyť by to bylo ozdoba pro domácnost! (smích) Také musím varovat cestovatele před dvojím významem slova papája. Je to jednak samozřejmě ovoce, ale také slangový výraz pro dámský klín. Když jsem o papáju požádal číšnici v restauraci, poprvé jsem uviděl černošku zčervenat. (smích)“

Byli jste coby cizinci »pod dozorem« místních autorit?
„Při natáčení jsem se tam sešel se svým tehdejším sousedem z paneláku, jistým Jirkou Maternou. Bylo to v Santiagu, kde se točily scény na lodi. Byl to kapitán námořní plavby, který zrovna s tou lodí přijel na Kubu. A oni musejí vždy po určité době zlikvidovat signální rakety, protože jim dochází životnost, a tak mi nějaký ty rakety dal, s tím, že si je budeme pouštět na Silvestra na Pankráci. No ale někdo mě přemluvil, abych je ještě na Kubě vyzkoušel, takže jsem tam v Santiagu vystřelil pár červených a zelených světlic. No, a uběhlo pár desítek minut, a vyrukovala na nás rozezlená milice. Přesně věděli, kdo, co a jak! A nebylo to pro mě dobře. Červená raketa totiž znamenala poplach pro válečnou flotilu, a ona na základě té mé světlice vyrazili na moře! Jenže zelená zase znamenala konec poplachu, takže trochu nevěděli, co se děje. (smích) Vymlouval jsem se na to, že jsou Velikonoce, a vymyslel si, že u nás v Čechách se to slaví vystřelováním světlic. A oni když slyšeli slovo fiesta, svátek, tak roztáli. Protože kromě rumu a doutníků umí báječně právě ty fiesty.“

Ale s jídlem je tam trochu potíž, není ho zrovna přebytek…
„Točili jsme scénu i na kubánském venkově. A ti sedláci, u jejichž domu jsme točili, nás pozvali do té své – musím tomu tak říkat – chatrče, protože to bylo snad jen uplácané z hlíny a pokryté listím, a tam jsem pil nejlepší kávu svého života. Ačkoliv mají všechno na příděl, kávu tam mají lepší než v Hiltonu.“

Major Zeman už dlouho nevzbuzuje takovou kontroverzi jako kdysi, co si ale o seriálu myslíte vy osobně?
„Touhle otázkou jsem byl konfrontován novináři už před mnoha lety, když se uvažovalo o jeho prvním porevolučním vysílání. A já jsem odpověděl, že nevidím důvod, proč by se to nemělo nebo nemohlo vysílat, protože i takoví jsme byli, taková byla prostě naše historie. Je mnoho lidí, kteří nám to nemohou odpustit, myslím, že mezi takové patří i pan ředitel Železný, současný ředitel televize Barrandov. Ale přesto to vysílají. Domnívám se, že to nedělají proto, že by se jim to líbilo, ale proto, že to má vysokou sledovanost. A to je naprosto klíčové hledisko pro vysílání nebo nevysílání čehokoliv.“  

Ovlivnil ten seriál nějak vaši hereckou kariéru?
(povzdech) „Nevím, jestli je ta otázka správně směrovaná na mě. Spíš byste se měl ptát režisérů a produkčních. Ale ano, mám takový utajený pocit, že svým způsobem to omezilo moje další možnosti nebo vyhlídky…“