Postřelili Martu Kubišovou!
Jak se v Majoru Zemanovi překrucovala historie, manipulovalo s fakty i jak byl seriál využíván normalizační mocí proti svým odpůrcům, o tom svědčí především díly z »krizových let« 1967 a 1968.
Klíčové postavy z Klaunů, které jste mohli vidět včera večer na Barrandově, mají konkrétní předobraz v kulturních a literárních osobnostech Pražského jara ´68.
Eva nebo Marta
Asi nejčitelnější je to v případě zpěvačky Evy Moulisové, která je během vystoupení v poetické vinárně Konírna, nápadně připomínající pražskou Violu, údajně postřelena básníkem a bojovníkem za svobodu kultury Pavlem Danešem. Podle televizního historika Daniela Růžičky, autora knihy Major Zeman – propaganda, nebo krimi?, se postava Evy v první verzi námětu jmenovala Marta! „Měla zcela jasně připomínat aféru z roku 1969, ve které figurovala Marta Kubišová a její manžel Jan Němec, střílející do zpěvaččiných oken. Ostatně odsud je i motiv střílejícího Daneše,“ píše Růžička.
„Když se v mém bytě ozvala střelba, myslela jsem si, že někdo sedí na lampě a pokouší se mě zabít. Ale policie zjistila, že to z auta udělal můj přítel Němec. Byl opilej,“ vzpomíná Kubišová na incident s výstředním režisérem a svým budoucím prvním manželem. „Lítaly kolem mne kulky. Ale slíbil mi, že s těma vylomeninama přestane, když si ho vezmu. Že jen chtěl vystřílet můj monogram do stropu. Babička pak vždycky říkala: Ona jde na rande se svým vrahem!“
Zlá redaktorka je Jirásková: Chtěla se zabít!
Noční razie na kulturní frontě! Tak o zatčení básníka Daneše referuje v novinách kulturní redaktorka Dagmar Konečná. Rozhodla se zavařit Zemanovi, že dal při nočním výslechu přednost kapesnímu zlodějíčkovi před ní.
V dalším díle Štvanice pak chystá pro televizi cyklus Co tomu říkáte, pane profesore?, v němž zpovídá profesora Brauna. To je jasná narážka na pořad Co tomu říkáte, pane Werich?, který v roce 1968 připravoval Vladimír Škutina. O rok později se na obrazovce objevila Jiřina Jirásková coby moderátorka kulturního magazínu Jizvy, jiskry, jistoty.
„Byl to pořad, který jsem dělala s exponenty 60. let. Bylo na mne naléháno, abych se od těchto lidí distancovala a omluvila se. A to jsem neudělala. Je to jedna z věcí, na které jsem nejvíce pyšná,“ vzpomínala herečka, která si tím vysloužila distanc na obrazovce. „Jednou na mne v televizi čekali dva pánové, odvedli si mě stranou a tam mi řekli: paní Jirásková, je nám to moc líto, ale z rozhodnutí kulturní komise Ústředního výboru vy v televizi nesmíte dělat. Pak mi nabídli, že mne odvezou domů. Tak jsem jim řekla pánové, na to se vyserte, to já nějak zvládnu. A pak jsem s autem chtěla sjet z mostu, protože mi bylo jasné, že si neškrtnu...,“ vypráví Jirásková v knize Jen to klidně napište!
Daneš = Beneš
Předobrazem básníka Daneše byl také spisovatel Jan Beneš. V srpnu 1966 ho zatkli jen proto, že publikoval své texty v časopisu Svědectví, vydávaném Pavlem Tigridem v Paříži. Propuštěn byl v březnu 1968 na základě milosti Antonína Novotného. Toho prezidenta, který ho nechal odsoudit na 5 let za vlastizradu! Poté Beneš emigroval do USA a vrátil se až po listopadu 1989. V roce 2004 podal trestní oznámení na FTV Prima kvůli seriálu Třicet případů majora Zemana. Za tři roky spáchal sebevraždu. Zastřelil se.
Braun kontra Černý
V Klaunech poprvé vstupuje na scénu univerzitní profesor Viktor Braun. „Mám pocit, že teď to půjde až k těm lucernám. To se nedá nic dělat. Ani za ty lucerny bychom neodpovídali. To také by nebyla naše vina...,“ říká na schůzce kontrarevolucionářů v pražském bytě západního agenta. Za výrok o lucernách, připomínající »věšení komunistů« v Maďarsku, se stal terčem štvavé kampaně prof. Václav Černý, literární historik, kritik a překladatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů české duchovní kultury 20. století.
Ludvík jako Ludvík
Postava tajemníka uměleckého svazu Ludvíka Šandy připomíná Ludvíka Pacovského, který byl v letech 1968 až 1969 vedoucím tajemníkem filmového a televizního svazu FITES. Tato organizace byla v 60. letech průkopníkem a strážcem svobody kultury a tvrdě se stavěla proti nastupující normalizaci u nás. V roce 1970 byl proto FITES zrušen (obnoven po roce 1989) a Pacovský se živil jako taxikář. „Své kolegy přiváděl k šílenství svou poctivostí,“ vzpomíná filmový kritik A. J. Liehm.
Do Klaunů mluvil i Biľak!
Případy majora Zemana z »krizových let« byly ostře sledované stranou a vládou. Na pracovní projekci Klaunů v červenci 1978 byl přítomen i druhý nejvyšší představitel KSČ, tajemník ústředního výboru Vasil Biľak. Ten, který k nám 10 let předtím pozval ruské tanky! Podle televizního historika Daniela Růžičky nebyl s předvedeným dílem spokojen a požadoval blíže nespecifikované úpravy.