Tajné Arturovy telefonáty za zády táty Štaidla: Ve čtyři ráno volal do Uhříněvsi!

První velký problém přišel v době, kdy byla Iveta Bartošová na léčení v Kroměříži. To se vyvíjelo poměrně dobře, nicméně právě Golda se tehdy podivovala nad tím, že za celou dobu se v léčebně ani jednou neobjevil ani Štaidl ani Artur. A následně obvinila hudebníka, že tím, že Artura ani po návratu nechtěl Ivetě „půjčovat“, může za to, že Iveta začala znovu pít.

To nicméně Štaidl odmítl a podle něj bylo všechno docela jinak. Podle jeho verze totiž Artura pustil k Ivetě s tím, že se k němu vrátí v konkrétní domluvený den. Jenže to se nestalo, Iveta prostě odmítla syna vrátit k otci, který o něm tak následující dny vůbec nic nevěděl, a tak si alespoň přes učitele ověřoval, že jeho kluk stále chodí do školy. Takhle situace ho nakonec namíchla tak, že se rozhodl syna získat pro sebe. Iveta mu to ovšem náramně usnadnila tím, že v té době znovu propadla alkoholu.

Chůva Golda nicméně do velmi komplikovaného trojúhelníku ve složení Iveta – Ladislav - Artur zasáhla několikrát, a podle Štaidla ne zrovna vhodným způsobem. V rozhovoru pro Blesk tehdy přitom zmínil, že právě jeho rodina se o Goldu ještě jako patnáctileté děvče se základním vzděláním postarala. Jenže později Golda začala táhnout s Ivetou právě proti otci Artura. Když se to Štaidl dozvěděl, dal jí odstupné a s díky ji vyhodil z pozice sekretářky, kterou dělala v jedné z jeho firem.

Golda prakticky hned nastoupila jako chůva k Arturovi, což se ale podle Štaidla poněkud vymklo. Jedenáctiletý kluk se totiž na chůvě stal podle jeho slov závislým. Ani vlastní matku nebral tak vážně. Štaidl pak k vlastnímu překvapení zjistil, že jeho syn si právě s chůvou telefonuje po nocích. „Prohlédnete-li si výpis z jeho mobilu, který u nás zapomněl, najdete v něm nejen hezký hambatý holky, co si stahuje z internetu, ale velmi časté hovory s Goldou, vedené nejčastěji mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní. Vám se zdá normální, aby měl jedenáctiletý kluk chůvu, se kterou si telefonuje, když okolní svět ještě tvrdě spí?“ položil otázkou Ladislav Štadl, který chůvě z Uhříněvsi nemohl přijít na jméno.