Marie Štrosová-Steinerová (91): Poslední žijící herečka, která hrála s Burianem a viděla ho na smrt nemocného
Marie Štrosová Steinerová (91) je poslední žijící herečkou, která ztvárnila filmovou roli po boku skvělého Vlasty Buriana (†74). Na Krále komiků moc ráda vzpomíná, přestože si s ním zahrála pouze v jediném snímku Ryba na suchu (1942). Svůj život totiž jinak zasvětila opeře.
Vitální noblesní dáma, usměvavá a plná energie. Jen nohy už jí tolik neslouží. „Než jsem se s Burianem setkala, tak jsem ve filmu pouze statovala. Třeba ve snímku Tetička nebo v německém muzikálu Wir machen Musik,“ načíná vyprávění o své kariéře, která je bezmála osmdesátiletá.
Vejražka byl otravný
Za války, ještě než i Burianovi zavřeli Němci divadlo, si zahrála i jeho vnučku ve hře Prodaný dědeček. „To víte, jak jsem z nabídky byla nadšená. Máma byla na premiéře a prý jsem svítila na jevišti jako sluníčko. Vlastovi hrozně imponovalo, že jsem studovala na konzervatoři operu, neboť si ji vážil, dokonce sám hostoval i v Národním divadle, kde ztvárnil roli principála v Prodané nevěstě. Však taky skoro ve všech filmech zpívá,“ dodává matka dvou synů.
Hrob komika Vlasty Buriana: Jeho Nina prý skonala přímo na chladném mramoru...
Celý článek
Myslela jsem, že se z gestapa nevrátím
Nějakou dobu nesměla hrát, protože skončila na gestapu. Byla tam sice jen u kratičkého výslechu, ale škraloup to byl! „Dostala jsem jednoho dne předvolání: Fräulein Štrósová, dostavte se k výslechu. Podepsaný byl doktor Oehmke. Nevlastní táta Štros si předvolání přečetl a povídá: To je zajímavé, nějaký doktor Oehmke chodí do Reprezentačního domu, kde hrajeme biliár. A na druhý den potvrdil, že je to opravdu on. Nikdo nevěděl, zda se z gestapa vrátím. Přišla jsem ke dveřím, zaklepala, pozdravila Guten Tag a Oehmke se mě hned zeptal: Kdo je váš otec? Odpověděla jsem, že Vladimír Štros. A víte to jistě? No samozřejmě. Potom jsem mohla odejít domů.“ Po mnoha letech se dozvěděla, že ji udal malíř Vlastimil Košvanec. „Asi se chtěl zalíbit Němcům. Oehmke byl fešák a mě zachránil od koncentráku. To, že Štros není můj vlastní táta jsem se dozvěděla náhodou až ve dvanácti. Ten vlastní byl Žid,“ říká Marie Štrosová Steinerová.
V roce 1945 byla první, která podepsala smlouvu jako sólistka v opeře. Ráda by ve filmování pokračovala, jenže nevěděla, co bude. „Vlasta byl po osvobození křivě nařčen ze zrady, což je úplný nesmysl. Vždyť i jemu divadlo zavřeli. No, že musel odjet hrát do Německa, vždyť tam muselo naše mnoho filmových hvězd,“ kroutí nevěřícně hlavou Marie Štrosová Steinerová. Prostě se to hodilo do krámu, přitom Burian kolaborant nebyl.