Dopis na rozloučenou: Co ve skutečnosti obsahují řádky psané rukou sebevrahů!
Poslední vzkaz Ivety Bartošové, který adresovala svému synovi Arturovi, vyvolal okamžitě řadu otázek. Proč je na něm jiné datum? Psala ho opravdu pár dní před svou smrtí? A je skutečně její? Pravdou je, že dopisy sebevrahů vždycky budily veliký zájem a zvědavost. Lze z nich mnohdy vyčíst nejen zdůvodnění jejich tragického činu, či vzkaz svému okolí, ale také to, jak se cítili chvilku před tím, než z tohoto světa dobrovolně odešli.
Vzkazy blízkým
Ne všichni ti, kteří se rozhodnou ukončit svůj život, po sobě zanechají nějaký vzkaz či dopis. Odhaduje se, že tak učiní jen 12 – 20% sebevrahů. Poslední slova jsou většinou adresovány rodině, nejbližším přátelům a známým nebo nálezcům mrtvého těla. V dopisech sebevrahů lze najít i hlubokomyslné úvahy, většinou však jde o krátké vzkazy typu: „Sbohem a brzy nashledanou“, „Toužím po smrti“, „Hodně štěstí všem, kdo zůstanou“, či „Omlouvám se za nepříjemnosti, které vám způsobím.“
Výtky, žádost o odpuštění a instrukce
Obsahují často také výtky k životu nebo přímo ke konkrétním osobám, ve snaze způsobit jim dodatečně výčitky svědomí nebo naopak ujištění pozůstalých, že oni za to nemohou. Mnohdy se v nich sebevrah loučí s rodiči, milovanými osobami či s celým světem, žádá o odpuštění nebo doufá, že se společně setkají v jiném světě. Není výjimkou, když se v nich objeví instrukce k pohřbu nebo informace, komu má připadnou majetek zesnulého.
Nehledě na obsah vzkazu či dopisu, v každém případě jde o důkaz toho, jak moc byl hluboký smutek a žal těch, kteří ho napsali. Dokonce natolik, že byli schopni sáhnout si na život.
Takhle žije vdovec po Bartošové v uhříněveském domě: Z obýváku udělal skládku!
Celý článekDopis či vzkaz na rozloučenou po sobě zanechala i řada dalších známých osobnosti.
Kniha jako rozloučení
Jakub Jan Ryba (†49)
Ráno 8. dubna roku 1815 odešel hudební skladatel Jakub Jan Ryba na procházku do brdských lesů. Vzal si sebou knihu římského filozofa Seneky O klidu duševním a břitvu. Našli ho pod vrchem Štěrbina s podřezanými tepnami na zápěstích a na hrdle, kniha ležela vedle těla. Sebevražda pro něj byla východiskem z těžké osobní krize.
Společný odchod
Rudolf Habsburský (†30) a Marie Vetserová (†17)
Brzy ráno 30. ledna 1889 se na rakouském zámku Mayerling zastřelil korunní princ Rudolf Habsburský se svou milenkou, baronkou Marii Vetserovou. Společný odchod z tohoto světa plánovali již delší dobu. Mary před svou smrtí ještě stihla napsat dopis své sestře: „ Odcházíme oba blaženě na neznámý druhý břeh. Vzpomeň občas na mne, buď šťastná a provdej se jenom z lásky. Já to udělat nemohu, a protože se také nemohu ubránit lásce, jdu s ním.“
Osudný výstřel
Vincent Van Gogh (†37)
Holandský malíř a kreslíř se 27. července 1890 postřelil v polích u francouzského Auvers do hrudníku. Příčinou byly zřejmě jeho dlouhodobé psychické problémy. O dva dny později na následky tohoto zranění zemřel, a to přímo před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „Smutek bude trvat věčně.“
Utekla depresím
Virginie Woolfová (†59)
Anglickou spisovatelku, vydavatelku a filozofku sužovaly vážné psychické problémy celý život. Své trápení se rozhodla ukončit v nedožitých šedesáti letech. 28. března 1941 naplnila kapsy svého kabátu kamením a utopila se v řece Ouse v blízkosti svého venkovského domu v Rodmellu. V dopise na rozloučenou se manželovi svěřila, že už nemá sílu pokračovat a poděkovala mu za veškerou lásku a podporu.
Smrt měl v plánu
Stefan Zweig (†60)
Rakouský spisovatel židovského původu se na svou smrt zcela plánovitě připravoval. Roztřídil svoji literární pozůstalost, sepsal závět a dokonce vyřídil záležitosti související s vlastním pohřbem. Poté sepsal dopis ukončený větami: „Zdravím všechny své přátele! Až zažijí ranní červánky po této dlouhé noci! Já, příliš netrpělivý, jsem se už vydal na cestu.“ Spolu s ním se rozhodla odejít i jeho manželka Lotte. V brazilském Petropolisu, kam uprchli před nacismem, spolykali 23. února 1942 smrtelnou dávku léku na spaní barbitalu.
Ztratil chuť žít
Kurt Cobain (†27)
Pro fanoušky skupiny Nirvana se stal 8. duben roku 1994 tragickým dnem. Její fronton byl ve svém domě v americkém Seatllu nalezen mrtvý. Měl hlavu prostřelenou brokovnicí, později se také zjistilo, že měl v krvi smrtící dávku heroinu. Závislost na droze, deprese a ukrutné bolesti žaludku vyměnil za smrt. U jeho těla se našel dlouhý dopis, ve kterém promlouval především ke svému imaginárnímu kamarádovi Boddahovi. Na závěr dopisu se loučil i se svou manželkou a dcerou: „Prosím, Courtney, jdi dál, kvůli Frances a jejímu životu, který bude beze mne o tolik šťastnější. Miluji tě, miluji tě!“
