Veronika Nová promluvila o manželství a její muž prozradil proč je Bulhar!
Veronika Nová se po relativně krátké známosti vdala za režiséra a bývalého hudebníka Bisera Arichteva. Vo o něm nejspíš nevíte? Dětství prožil v Havířově. Už na střední škole (studoval ekonomii-pozn.aut) si přivydělával brigádami pro ostravské studio České televize, kde pracovala jeho maminka jako producentka. Po maturitě šel studovat filmovou školu do Písku. Když se poté dostal do přípravného ročníku na FAMU, začal dostávat nabídky na práci a tak školu nedodělal. Posléze začal pracovat jako asistent režie. Po dvanácti letech přišel režijní debut.
Veronika Nová o svém manželovi
„Když jsme spolu začali pracovat, zdálo se mi, že je mezi námi nějaká zvláštní energie. Pohledy byly trošku hezčí a delší, než obvykle bývají. Něco tam bylo od začátku. Ale pár měsíců trvalo než jsme se dali dohromady. Pak jsme spolu chodili asi tři týdny, když jsme si řekli, že se chceme vzít. Svatba byla do půl roku. Prostě jsme měli jasno. Lidi se sice ptali, proč tak spěcháme, ale nám to přišlo přirozené.“
Veselá příhoda z natáčení První republiky
„V Kutné Hoře, kde točíme exteriéry domu Valentových, jsme potřebovali zinscenovat filmový déšť. Přivezli jsme speciální stojany na rozprašovací vody, zapojili cisternu, ale nějak jsme neodhadli množství stojanů nebo co a totálně jsme zatopili celou zahradu i s historickým automobilem, který v tom dešti měl jezdit. Nebo se nám stalo, že jsme přijeli na místo natáčení, kde jsme byli na všem dohodnutí a s hrůzou zjistili, že majitel domu se rozhodl, že nám to tam trochu vylepší. Nechal si instalovat plastová okna. V roce 1920 samozřejmě nepoužitelná. Někdy je to pro nás fakt tragédie.“ (smích)
O svém bulharském původu
Jeho dědeček emigroval do Čech z Bulharska v roce 1946. Později za ním přijela babička. Usadili se na Severní Moravě, kde časem vybudovali velké zahradnictví. „Maminka si pak vzala Bulhara. Já a bratr jsme první generace naší rodiny, která už se narodila v Československu. Dlouho jsem si ale nechával bulharské občanství, abych nemusel na vojnu,“ zavzpomínal Biser. To české si pořídil až když se armáda zprofesionalizovala. „Bylo to srandovní, musel jsem na úřadě dokazovat, že přečtu nějaký článek z novin. A to jsem té paní ukazoval maturitní vysvědčení z Obchodní akademie, kde jsem měl z češtiny za dvě, tedy chvalitebně. Nestačilo to. Musel jsem číst,“ usmál se režisér.
O Bulharech a Češích
Mluví plynně česky i bulharsky. Jaký je mezi národy největší rozdíl? „Češi se víc mračí, jsou celkově zataženější. Bulhaři jsou sdílnější, otevřenější, veselejší. Je to asi sluncem. Vždycky říkám, že Čechům chybí více slunce. Věřím, že by taky měli lepší náladu. Nebo by nebyli líní vylézt do ulic, když se jim něco nelíbí. Na rozdíl od Bulharů nemají Češi vůbec vlastenecké cítění. Teda mají ho jen v hospodě a po vyhraném mistrovství světa v hokeji. To nestačí.“