Kdo udal Milana "Balouna" Nedělu (†62): Měl zákaz kvůli kamarádovi, i když podezíral Švorcovou!

Hrdina stovek epizodních rolí, ale také znalec života, gurmán, mistr karbaník, muzikant i milovník české klasické literatury. Slávista, fotbalista a vůbec univerzální sportovec. „Táta byl šikovný na všechny sporty, hrál dobře basket, uměl to s míčem. A měl i swingové kapely, na co sáhl, to mu šlo. Že byl zavalitý? To jen klamal tělem,“ vzpomíná dnes s úsměvem jeho syn Aleš (50) a v očích se mu zajiskří podobně jako tátovi.

Kdo udával v Rokoku?

Podobu táty nezapře, hřmotný chlapík s kulatým obličejem a se sklony k srandičkám i recesi. Jenom se nechce fotit, přeje si zůstat v anonymitě. „Nikdy jsem se na veřejnosti neukazoval. S výjimkou toho, když mě táta předváděl ve slávistickým dresu v Edenu jako špunta,“ chechtá se. Nicméně ochotně vypráví, sype vzpomínky z rukávu jednu za druhou.

Třeba tu o zákazu, který měl Milan Neděla v sedmdesátých letech. Poté, co komunisté rozprášili divadlo Rokoko a on navíc podepsal prohlášení Dva tisíce slov. Mohl účinkovat jen v rozhlase, s divadlem i filmem měl utrum. „V Rokoku na herce donášel Vlastimil Bedrna. Mazali mariáš, pomlouvali režim a on to práskl. Chtěl táhnout repertoár normalizačním proudem a oni ho poslali do háje. Tak se jim mstil,“ vypráví Aleš Neděla.

Karel Štědrý, který tehdy letěl jako první, to jen potvrdil v knize Nedělových memoárů Rozpomínky. „Bylo konec s Rokokem i licitovaným mariášem. A začala blbá doba,“ povzdychl si zpěvák. Odnesl to samozřejmě i Darek Vostřel, šéf souboru a Nedělův nejlepší kamarád. O Martě Kubišové a podvrhu s pornografickým časopisem už asi netřeba psát.
Myslel si, že donáši Švorcová

V té době se vůbec hodně donášelo, nikdo si nemohl být jistý, kdo z dobrých přátel se zrovna zapletl a udává. „Táta si tehdy myslel, že za to mohla i Švorcová. Byli kolegové a on jí to jednou na ulici řekl a Jiřina, byť kovaná komunistka, mu opáčila, že na svědomí ho má i Světla Amortová. Švorcová byla sice zanícená soudružka, ale na lidi nedonášela,“ upozorňuje Neděla junior.

Že i on se podepsal pod tátův distanc, dnes vypráví jako pikantní historku. Mohla za to obyčejná jepičí nevraživost dvou kamarádů. Jak? Milý Alešek popsal zdi v pražském Podskalí nápisem, že »Husák je vůl«. „Husák se stal zrovna prezidentem a na začátku normalizace to bylo samozřejmě na kriminál!“ Seriozní pán Milan Neděla sice vysvětloval, že se synek nepohodl se spolužákem Jardou Husákem a potřeboval jakousi klukovskou křivdu vykřičet do světa. Ale soudruhům už to bylo jedno. Měl moc škraloupů. „A když jsem pak dostal dvojku z chování, táta mi pak ještě koupil favorita,“ chechtá se Aleš. Největší slávista

•    Milan Neděla byl potížista už coby student. Vyhodili ho z gymnázia, protože při prvomájovém průvodu v roce 1950 si na bílou čepičku napsal Alibaba – God Bless U (Bůh žehnej, Alibabo). A jeho kamarád zase Piráti všech zemí, spojte se! Naštěstí dostudoval na gymnáziu Hellichova na Malé Straně. Pak šel na DAMU.
•    Coby zanícený slávista spoluzakládal Odbor přátel Slavie. A v 60. letech, kdy na několik let vyfasoval klub bolševický název Dynamo, se zasadil o návrat k původnímu jménu Slavia. Ve Spartě tohle zase zařídil Václav Voska. Do smrti Milan Neděla chodil na Slavii na každý zápas.
•    Tatínek Milana Neděly byl účetní. Židovské firmy za protektorátu likvidoval účetně tak, že končily v minusu, aby si je jejich majitelé peníze odvezli do exilu. Při jakémsi střetu během války, mu nacistický voják ujel obrněným vozem ruku. Prodělal 19 operací a uřízli mu nohu

Statnou figurou byl předurčen k rolím silných mužů, bodrých chlapíků a pokaždé jste z něj měli pocit, že je ve velmi dobré náladě i kondici. Milan Neděla se ale patnáct let potýkal se silnými zdravotními problémy.
Od roku 1982 byl v invalidním důchodu, spíš se věnoval rozhlasové práci a hlavně obcházel doktory. Prodělal 19 operací, dvě žloutenky a rakovinu tlustého střeva. „Dva roky žil z amputovanou nohou. Brali mu jí prst po prstu, pak jí uřízli pod kolenem. Za tři dny se ale naučil chodit o berlích na protéze. Bojoval statečně,“ vypráví syn Aleš.

Začalo to údajně tím, že usnul v autobuse, když jel soubor ze zájezdu a spálil si nohu o topení. „Doktoři nezjistili, že má cukrovku a rozjely se mu všechny cévní problémy, nehojilo se to a nemoc propukla,“ dodává Aleš Neděla. Nemoci bagatelizoval, neměl rád, když se o nich mluvilo. „No a co, rakovinu má kdekdo, jen o ní neví,“ vyprávěl Milan Neděla kdysi v královéhradeckém studiu, když mu složili poklonu, že i s nemocí jezdí moderovat swingové pořady.
Velkou oporu měl v manželce Marii, které neřekl jinak než láskyplně Maruna. Udělala si řidičák těsně před padesátkou, vozila ho po nemocnicích a dokonce, ještě s čerstvými papíry, odjeli škodovkou na dovolenou do východního Německa k moři.

Víte, že…
… knír si Milan Neděla nechal narůst na protest proti vstupu sovětských vojsk? Jednou tak přijel ze zájezdu na Slovensku a už ho neoholil.

… Milan Neděla výborně imitoval herce Neumanna či Vejražku? V rozhlase ho dokonce jednou použili při natáčení, když mistr Neumann nemohl přijet do studia. „Nedělo, kur**, ty mě umíš líp, jak já!“ vyčinil mu posléze mistr Neumann. Na divadle zase zaskočil za Vejražku, a protože měl kostým, nikdo nic nepoznal.

Jak jsem točil Balouna

„Bylo mi třiadvacet a měl jsem zahrát padesátiletého chlapa. Bylo to absurdní, ale nakonec to snad vyšlo dobře. Problém byl ve dvou scénách. Jednou jsem se měl hladově vrhnout na prejt. Jenže se to točilo v létě, bylo horko a ten prejt příšerně smrděl, lezly po něm mouchy, byl v rozkladu. Naštěstí mi po chvíli dali nějakou jinou hmotu, která se pochoutce aspoň vzdáleně podobala. Zato když jsem měl jíst ze staniolu paštiku, užíval jsem si každé soustíčko. Voněla náramně. Pak se ale záběr opakoval jednou, podruhé, potřetí, a to už mi lezla krkem, nosem i ušima. Roky jsem nemohl paštiku ani vidět. Když mi potom ukazovali záběry, málem jsem omdlel. Ve filmu použili jen moment, jak vylizuji prázdný staniol.“ (Z knihy Rozpomínky)