Rudolf Hrušínský: Odporný teror komunistů! Vyhrožovali i jeho synům!
Šest dlouhých let nenatočil pořádný film, sem tam dostal televizní inscenaci, hrál jen v divadle. Když už si ho některý z režisérů troufl navrhnout k obsazení, byl z toho průšvih a okamžitý zákaz. Herec Rudolf Hrušínský (†73) se loučil s filmovou kariérou, na černé listině na Barrandově figuroval beznadějně vpředu, když v roce 1976 si ho nakonec prosadil František Vláčil. Pro lyrický laděny psychologický snímek Dým bramborové natě.
Nechtěl nikoho jiného, dupnul si, psal dopisy a byl i kvůli tomu na koberečku. „Bez Hrušínského to točit nebudu, dělejte si to s někým jiným,“ práskl dveřmi uznávaný režisér. Komunistické vedení filmu si zřejmě řeklo, že byl Hrušínský odstavený dostatečně dlouho a že v melancholické baladě o stárnoucím doktorovi z venkova si ho nikdo moc všímat nebude. Tu roli nakonec dostal a patří k jeho nejlepším v kariéře. „Vláčil s tím měl ale velké nepříjemnosti. A já jsem musel dělat nesmyslné kamerové zkoušky, aby si dokázali, že oni mají tu moc rozhodovat o lidech,“ uvedl Rudolf Hrušínský.
Podlomené zdraví
Na tapetě se ocitl poté, co podepsal prohlášení 2000 slov a odmítl podpis odvolat. Postavil se otevřeně okupaci sovětských vojsk, vyjádřil skepsi nad procesem normalizace. Stáhli ho z filmu, sebrali mu divadelní režie, účinkování v rozhlase, vyhodili ho z DAMU, kde přednášel. Hrál jen v Národním divadle, kde po něm ale zase tvrdě šel tehdejší ředitel Přemysl Kočí. „Váš příjem za mimodivadelní uměleckou činnost je roven čtyřnásobku ročního platu ředitele Národního divadla. Nevidím jediný důvod, proč bych vám měl cokoli povolit,“ napsal Kočí Hrušínskému do dopisu, proč mu zakazuje režírovat pohostinsky v Brně.
Za šest let natočil jen film Oáza v roce 1972, což znamenalo víc vyčerpávající martyrium a podlomené zdraví, než jakékoli umělecké uspokojení. Tři měsíce v poušti hluboko v sovětském Turkmenistánu byly jako za trest. „Daleko horší bylo, že s Rudolfem to odnášeli i naši dva synové. Rudla po absolutoriu na DAMU neměl čtyři roky angažmá a společně s Honzou nedostávali ani role ve filmu či televizi. Kdo je obsadil, musel je zase hned vyškrtnout. Tehdy jsme neměli skoro žádné peníze a ta doba se podepsala i na Rudolfově zdraví,“ uvedla Eva Hrušínská, manželka slavného herce.
Vydírali oba syny
Dokonce si oba pokračovatele rodové herecké tradice pozvali šéfové stranické buňky na Barrandově, aby se zřekli svého otce a nechali se přejmenovat. „To pochopitelně oba odmítli, bylo to sprosté vydírání.“ V té době dostával Rudolf Hrušinský anonymy. V bytě zvonily telefony, a když je vzal, kdosi mu sprostě nadával, nebo dokonce oznamoval, že se mu právě zabil syn!
Psychická vražda
Nakonec prošel až díky Vláčilově tvrdošíjnosti. Ve filmu si postava doktora Meluzina nenápadně zadala s režimem. Scénář jí přikazoval zůstat doma v Českoslovenku, zatímco jeho manželka emigrovala. I když není příběh nijak poplatný době, tenhle detail měl očividně svoji váhu. Azyl na venkově pro komunisty nic neznamenal. „Byl jsem za to rád. Před tím jsem roky seděl doma a myslel na samé nepříjemné věci. Připravili na mě dokonalou psychickou vraždu,“ popsal ve svých pamětech. Prodělal čtyři infarkty, zhoršila se mu cukrovka. Tehdy se po Praze roznesla fáma, že Hrušínský taxikaří. Nebyla to ale pravda, snad podobný typ jemu jezdil, ale herec to skutečně nebyl. „Nejraději jsem, když mě vozí manželka. Nepociťují žádné zvláštní uspokojení z řízení automobilu.“
Je příznačné, že ve filmu doktor Meluzin získá na venkově novou náplň života. Jako by se i v profesní rovině prolomily ledy a Hrušínský šel zase z role do role. Zajímavosti
★ Předlohou adaptace je kniha Doktor Meluzín od Bohumila Říhy. Vláčil si ale vybral jen pár fragmentů a pospojoval je ve svůj příběh.
★ Točilo se v Týně nad Vltavou a Albrechticích nad Vltavou. Několik
záběrů z konce filmu bylo natočeno v prostorách dnešního
kojeneckého ústavu v pražské Krči. Ordinace, kde doktor Meluzín ordinuje, se nachází v Bechyni. Později se z ní stala pošta.
★ Most, který v dešti přejíždí Ota (Vítězslav Jandák), je Stádlecký
řetězový most přes Lužnici. Jedná se o poslední empírový řetězový most na našem území, tehdy čerstvě přestěhovaný z Vltavy u Podolska.
★ Na scénáři se podílel též v titulcích neuvedený Vladimír Körner, který je také autorem názvu filmu.
★ Pikantní je, že v době zákazů Hrušínskému dokonce odmítli vydat rybářský lístek, jeho perzekuce se promítala do všech sfér. Na chatě v Plané nad Lužnicí si z toho ale nic nedělal a rybařil i bez lístku.
S dotacemi pro divadla nesouhlasím. Ale pořád lepší než systém komunistického rozhodování o tom, co se bude hrát(Kremelský orloj všude !) a kdo bude hrát.
A že bylo hodně slimáčků a málo kapustičky ? Kdepak, jen se musela uplatnit herecká SVĚTLA - namátkou Moučka, Švorc, Pastorek, Buchvaldek... neumětelové, kterým vadili talentovaní a neuvědomělí. 
