Vášnivý chatař Zdeněk Řehoř (†74): Jak s kumpánem Brodským (†81) vykrádali chalupy!

Trojice kamarádů se v padesátých letech kromě divadla potkávala také ve vísce Kytlice v Lužických horách. Šlo tedy o území bývalých Sudet, kde se ještě dlouho po válce nedařilo osídlit území po odsunutých Němcích. A právě o těchto pohnutých letech vypovídá Fischerova krátkometrážní groteska Kytlický film s Řehořem a Brodským z roku 1959.

"My jsme ty tři chalupy měli tak, že byly v jedné šňůře. Brodský byl uprostřed, Řehoř na jednom konci, já na druhém konci," vzpomíná Jan Fischer v dokumentu ČT. To ještě to Německo bylo cítit, ta obec byla ze tří čtvrtin opuštěná, chalupy prázdný a v noci se rozkrádaly. Pokud tam něco zbylo, tak v noci se šlo "hele, támhle mají skříň", popisuje tehdejší praxi režisér.
Zdeněk Řehoř na své chaloupce stále něco kutil, a i když má dnes již změnila majitele, stále se jí říká "u Řehořů". S manželkou a osvojenou dcerou Janou v Kytlici zažíval chvíle pohody, na což vzpomíná i rodinná přítelkyně a dcera zmiňovaného režiséra, herečka Táňa Fischerová (66): "V mých dětských očích a dokonce i dnes to byla nejmenší chaloupka na světě, tam bylo všechno miniaturní, sotva jsme se tam vešli, ale nesmírně krásný, všechno úhledný a krásně zařízený."
O své dojmy se podělila i současná majitelka typického roubeného stavení Marie Korencová, když popisuje své první dojmy z Řehořovy chalupy, která byla vybavena po starém způsobu bez technických vymožeností.

"Okamžitě na mě dýchlo něco, co se dneska už nedá vidět, chalupa tak, jak jsem jí znala ze starých filmů. Měla spoustu věcí, které měly své vlastní místo, ale takové, kam by je dnešní člověk nedal. V tom domě někdo žil a měl svůj řád, pak když jsem v té chalupě byla déle, se mi zdál takový, chvílemi až hůř pochopitelný, ale rozhodně pro toho člověka musel být idylický."