Sexy mrcha Brejchová šla Brodskému po krku: Ďábelské líbánky nahoře bez!
10 fotografií
Ti dva si jdou po krku o mnoho rafinovaněji než manželé v americkém trháku Válka Roseových. Už pár hodin po svatbě Jana Brejchová klade léčky a osnuje úkladnou vraždu. Vydala se totiž s Vlastimilem Brodským na vpravdě Ďábelské líbánky (1970). Bude se trávit, shazovat se skály, nastrkovat jedovatá zmije, budou padat stromy na lidi… V černé komedii Zdeňka Podskalského, která trochu neprávem zapadla v hromadě dalších bláznivých snímků té doby, se může úplně všechno.
A dovoleno je to nejen hlavním protagonistům, ale i režisérovi Podskalskému. Jestli jste se včera pozorně dívali, prošpikoval film tolika odkazy, baví diváka recesemi, divokými absurditami, pytlík s jeho bonbónky jako by byl bezedný. „Herci Janu Libíčkovi například ponechal ve filmu jeho pravé jméno. Je to prostě kapitán Libíček,“ připomíná filmový historik Pavel Taussig.
• Narážka na okupační vojska
V dialozích jsou i narážky na režim a politickou situaci. Vystupuje zde postava epizodní, i když coby koření příběhu hodně výrazná. Redaktor, jehož hraje Bohumil Švarc. „Když mi dal Podskalský takový štěk, takovou epizodku, tak mě to urazilo. Ohradil jsem se, že to je moc malinká rolička. Řekl mi, ať to vezmu, že bude mít důležitou repliku. A měl pravdu,“ vzpomněl si Švarc (†87), jak se roli bránil.
Ve filmu se mihne sotva pár sekund, nicméně se představí jako dočasně akreditovaný zástupce časopisu Playboy. V 70. letech tohle silně zavánělo provokací. Už jen zmínka o magazínu Playboy, tiskovině v Československu nemyslitelné! Ale hlavně pak výraz »dočasně akreditovaný«. Podskalský tím pochopitelně myslel dočasný pobyt sovětských vojáků po okupaci v roce 1968…
• Detaily pro pozorné diváky
Herci i režisér se vyřádili. Kostýmy, exploze, oheň, intriky dvou žen (Janžurová, Brejchová), jak získat obdivovaného vědce (Brodský). Zdánlivě nesourodá dvojka vyšetřovatelů (Libíček, Jirásková). A neuvěřitelně sexy mrcha Brejchová, která se opaluje nahoře bez. Divák zpozorní a nechápe, proč do děje náhle vstoupí herci František Filipovský a Josef Vinklář v buřinkách. Prostě se tam objeví inspektoři Mrázek a Bouše. Aluze na Hříšné lidi města pražského nemá žádný hlubší význam, je to prostě Podskalského fórek. Oba pánové po dvou minutách z plátna zmizí a už se tam nevrátí. Jsou to detaily, které baví.
• Jak se film schvaloval
Když Podskalský skládal texty k písničkám Václava Neckáře, vrazil tam hned několik názvů tehdy oblíbených songů. Nebo vysoké ženské vokály vložil do pusy chlapům z kapely, jako byli Zdeněk Rytíř či Ota Petřina. Bylo asi obrovským štěstím, že »noir komedie« vznikla. „Zřejmě byla otupena pozornost pánů při schvalovací projekci. Bylo toho na ně moc,“ usoudil Zdeněk Podskalský a popsal do svých deníků komisi pohlavárů na Barrandově: „Jeden s vodovýma očima, druhý špinavý v černých velkých brýlích, třetí plešatý, čtvrtý umaštěný, tlustý.“ Tak takto asi vypadali šéfové a cenzoři.
Na Barrandově se tehdy měl točit film Uzavřený pavilon s Janou Brejchovou a Rudolfem Hrušínským. „Po třech měsících příprav ho ale zarazili. Ani se nezačalo točit. Takže jsme měli volné ruce na Ďábelské líbánky, kam mě pan Podskalský přizval,“ vzpomněl si kameraman Vladimír Opletal (82, pozn. – Uzavřený pavilon se zrealizoval až v roce 1991). I tohle snad napomohlo k tomu, že byla cenzura shovívavější, zakazovalo se tehdy totiž kdeco.
10 fotografií
