Zákulisí slavných revue: Menšík Silvestry končil na kapačkách!

Co prožíval lidový bavič Vladimír Menšík a co stálo za tříhodinovou estrádou, která přikovala na konci roku miliony diváků k televizním obrazovkám? Režisér Ján Roháč s Jaroslavem Dietlem dali dohromady show, kdy diváci byli zároveň vystupujícími.

* Inspirace Antichartou?

Zlé jazyky tvrdí, že se Ján Roháč inspiroval hvězdami nabitým hledištěm Národního divadla při podepisování Anticharty na začátku roku 1977. Ten tristní pohled na umělce, kteří posloužili režimu, mu vnuknul myšlenku, dát elitu dohromady za příznivějších okolností. „Napadlo ho, že herci a zpěváci budou jak publikem, tak i účinkujícími. Budou se bavit, pak vstanou, půjdou na pódium a pobaví zase ostatní,“ vzpomíná Roháčův dvorní kameraman Jiří Lebeda (75)

Revue měly v Československu tradici, bolševik povýšil televizní kulturu na jedinou a oficiální, nic jiného nenabízel. Komunistické vedení Kavčích hor svěřilo práci Roháčovi, přestože měl pověst rebela. Šéfové zkrátka potřebovali zaručený úspěch.

* Slováci to nechtěli

V dubnu začal Roháč s Dietlem psát, během roku sháněli umělce, což byla mravenčí práce. Neexistovaly mobily, e-maily ani faxy. „Navíc tomu většinou nevěřili. Řada z nich se bála, že budou zase zneužiti bolševikem, že je to nějaká habaďůra. Slováci to dokonce chtěli bojkotovat, že Čechům v Praze poklonkovat nebudou,“ píše ve své knize o Menšíkových Silvestrech spoluautor scénáře, dramaturg a režisér Václav Junek.

Celý projekt tak vyžadoval obrovskou Roháčovu diplomacii i obdivuhodnou energii. Musel dostat na jedno místo zhruba tři stovky největších hvězd. V konečném součtu to bylo sedmdesát národních umělců a přes 120 umělců zasloužilých. Zkoušelo se od září na několika místech v Praze, točilo se v listopadu, do prosince se stříhalo. „Šest hodin v kuse. Konečné dílo po sestříhání mělo neuvěřitelnou tříhodinovou stopáž,“ připomněl Lebeda. Známý televizní kameraman se narodil 31. prosince 1937, a to bylo údajně pro Roháče symbolikou, že se dílo musí podařit.

* Odmítli Miloše Kopeckého

Pochopitelně se hledala i tvář celého programu. Uvádět celovečerní show měl Miloš Kopecký. Jenže ten už měl nálepku nespolehlivého. O jeho depresích se ještě tehdy oficiálně nevědělo. Miloslav Horníček byl málo prorežimní a příliš intelektuální. Jiří Sovák poslal ředitele televize Zelenku do háje. „Nebudu si kazit jméno, nejsem žádný šašek,“ vzkázal. Pravda, nebyl vlastně ani žádný improvizátor. V pořadu pak proslul scénkou o tlumočníkovi z ptačí řeči.

* Buchvaldek? Ani náhodou!

Když Roháčovi nařídili, že Silvestr bude uvádět Zdeněk Buchvaldek, tehdy známý jako seriálový Muž na radnici a kovaný komunista, řekl režisér, že okamžitě končí.

Nakonec přišli na Menšíka. Nezadal si s režimem, ani se mu neprotivil a lidé ho milovali. „Byl známý z Bakalářů, uváděl Křeslo pro hosta. Byl skvělý vypravěč, mluvil jazykem obyčejných lidí. Na něm se všichni shodli,“ dodává Junek.

Roháčův tým natočil tři Silvestry v letech 1977 – 1979. Čtvrtý už zrealizovat nestihl. Režisér zemřel uprostřed příprav, v říjnu 1980.

Vladimír Menšík: Bez injekcí to nešlo
Vladimír Menšík měl už tehdy zdravotní problémy. První Silvestr v roce 1977 zvládl, chodil hrát z publika, jak velel scénář. Při druhém měl v zákulisí židličku a lékařku s injekcemi, bez nichž nemohl jako těžký astmatik mluvit. Třetí Silvestr proležel pauzy mezi svými výstupy na lůžku, na kapačkách a na dvoře Kavčích hor čekala sanitka, kdyby se něco stalo.

Vtipy na Husáka
Od června se šily kostýmy, budovaly dekorace na Kavčích horách. Vladimír Menšík měl smoking od Adama z Národní třídy. „U stejného krejčího šil i prezident Husák. Menšík na to dělal vtipy, ale problém s tím neměl,“ vypověděl pamětník.

Zkoušky v kostelní kryptě
Zkoušelo se na několika místech v Praze. Aby měl Roháč klid a uklidil umělce stranou barů a vináren, vybrali evangelický kostel na pražském Smíchově. „Už vím, jak bylo v kryptě parašutistům Gabčíkovi a Kubišovi,“ pravil tehdy Menšík. „Tady skončíme, když se to nepovede,“ sýčkoval naoko. Projektu přitom věřil.

Helena remcala
Helena Vondráčková v kostele nechtěla zkoušet. „Promiňte, ale tančit na hřibově zatím nemám zapotřebí,“ odmítla s tím, že svůj part nacvičí na Kavčích horách. Bylo jí vyhověno, kverulanty zapálení a starostmi zavalení tvůrci nepotřebovali.

Gott se bál o hlas
Karel Gott přispěchal z nedaleké Bertramky nadšeně. Když ale zjistil, že je v kostele studený vzduch, vrátil se domů pro šálu, omotal si krk a všechny ujišťoval, že právě tady přijde o drahocenný hlas. Nakonec cvičil v modlitebně, kde bylo tepleji.

Vystřihli Dvořáka
Jitka Molavcová a Jiří Suchý měli tehdy televizní zákaz, ale Roháč si je v programu udržel. Naopak musel vystřihnout Josefa Dvořáka. „To číslo bylo dobré v divadle, do pořadu se prostě nehodilo. Ale Pepík to pochopil,“ vysvětlil tehdy režisér.

Zákaz diet
Laďka Kozderková během příprav podstoupila jednu ze svých diet. A od léta do listopadu shodila zhruba 15 kilo. To narušilo tématické vystoupení s kolegyněmi Růžičkovou a Zázvorkovou natolik, že Kozderkové vycpávali kostým, aby vypadala jako dřív.

Všichni chtěli hrát
Zatímco v roce 1977 museli herce a zpěváky do pořadu přemlouvat, za rok tam chtěl být každý a ti méně známí upláceli produkční lahvemi nejlepšího koňaku.