Bolševik Miroslav Štěpán má důchod 18 200 a říká: Žádný veledůchod to není...
8 fotografií
Když přišla Sametová revoluce, skončil ve vězení za to, že nařídil tvrdé zásahy proti demonstrantům. Teď je Miroslav Štěpán (68) důchodce, lobbista a pro Aha! exkluzivně okomentoval současnou politickou situaci.
Sešli jsme se v hotelu ILF v pražské Michli, kde to za totality žilo. To tam ale prý Štěpán nechodil. „Mám sešlé oči, co? Já jsem dneska v noci nemohl vůbec spát,“ řekl. Pak si zapálil »havanu« a začal vyprávět mimo jiné i o tom, proč nemá rád Zemana, jestli Havel pil a jak vysoký má důchod…
Co ten doutník?
„Kouřím všude, kudy chodím.“
To je kubánská Cohiba. Kolik jich vykouříte denně?
„Jeden, maximálně dva. Nejenom, že to není zdravé, ale je to taky drahé. Vy to tam napíšete a oni řeknou, že jsem někde něco ukradl, že si můžu kupovat doutníky za tisíc korun. I kdybych ty peníze měl, tak bych si je určitě nekupoval. Dostávám je od přátel z Kuby.“
Jaký byl papaláš před rokem 1989? V představách mojí generace to byl tlustý muž opilý mocí a alkoholem, trpící paranoiou, neschopný se vyjadřovat…
„Máte pravdu, že jsme byli obtloustlí, nezajímaví, mnohdy i pitomci. Ale je to tak i teď. Když se podíváte na dnešní parlament, tak máte pocit, že se tam shromáždili nějací brouci. Vypadají tak i z toho, jak se pohybují a nemohou ani jít. Myslím si, že kdyby se důsledně dodržovalo to, co je hlásáno o demokracii a parlamentních systémech, tak by docházelo velmi často k proměnám a nikdo by nenarostl do té pozice brouka.“
Na nekonečné funkce byl expertem ten minulý režim…
„Ano, byli tam někteří lidé dosti dlouho, ale nepamatuji si nikoho, kdo by tam byl nepřetržitě od roku sedmdesát. Papaláš je stejný za každého systému, ať už za kapitalismu nebo za socialismu. Spíš se stalo vděčným ty papaláše pořád hledat v době minulé a málo lidí má odvahu je hledat v době přítomné a říci »rostou nám mnohem nebezpečnější papaláši, než v minulosti«.“
Co děláte dnes? Čím se živíte?
„Dělám takový malý mezinárodní lobbing. Tu a tam někoho seznámím, nejen směrem na Čínu ale na celý východ, který mám dobře prošláplý od mládí.Ale v mém věku dělat nemusím nic.“
Dostáváte totiž důchod. Jak je vysoký?
„Mám důchod, který činí 18 200 korun.“
To je docela nadstandardní.
„Úplný veledůchod to není, znám lidi, co mají větší teď. I moji vrstevníci. Určitě z nich mám nejmenší. Neříkám, že je malý, na ty poměry, které jsou teďka je dobrý.“
Žije se vám lépe, než za minulého režimu?
„Zaprvé nemusím nic dělat a nikdo ode mě nic nechce, zadruhé můžu říkat, co chci a nikdo mě neposlouchá. Vlastně jsem v důchodu, kdy ten člověk nemá nic dělat, takže posuzovat v důchodové době, jak se mi žije nebo nežije je trošku umělé. Ale já rozumím vaší otázce: já si myslím, že hodně věcí se pohnulo vpřed. Existuje tady svoboda. Ta ale ale to není výsledkem velepráce místních aparátů. To nevzniklo 17.listopadem, ale nějakou mezinárodní tendencí.“
Poznávají vás lidé?
„Velmi. To je také jedním z důvodů, že nejezdím městskou hromadnou dopravou. Že by mě někdo chtěl mučit v tramvaji, ten problém jsem neměl. Ale debilů je vždycky dost. V dobách minulých i dnešních. Třeba by mi nebylo příjemný, abych jel o půlnoci v metru a tam dva feťáci, prázdný vagon a někdo pořvával »hele tyvole to je Štěpán«. Proto obdivuji třeba Miloše Jakeše, který si přímo libuje, že ve dvanáct v noci odněkud jede. My mu říkáme, že ho odvezeme, ale on si v tom libuje. Třeba ho nepoznávají.“
Myslím, že Jakeše určitě.
„No když si dá bekovku, tak sice základ je stejný, ale když někde jede o půlnoci a už je jemně nakouřen, tak si myslím, že už to moc nepoznají.“
Miloš Jakeš i Lubomír Štrougal oba žijí v Praze. Vídáte je?
„Jakeše vidím jednou za měsíc, Štrougala tak jednou za půl roku. Minulý týden jsme měli takové sezení a diskutovali. Diskutujeme. To jsou chlapíci, kteří mají devadesát. Obdivuji, že jsou tak svěží, protože si vypočítávám své osobní možnosti a vím, že se toho dožít nemohu. Mám dobrý pocit, že jim to velmi, velmi myslí.“
Velký respekt ale nyní nesklízejí…
„To mi vadí, když někdo tyto lidi nějakým způsobem neguje, znevažuje. Měli něco na starost, nebyli hloupí, od píky to někam dopracovali, viděli svět, nejsou to pitomci.“
Když před dvěma lety zemřel Václav Havel a nesli ho na lafetě přes celou Prahu až do katedrály sv. Víta, jak jste to vnímal?
„Špatně, a myslím, že mi dal za pravdu rozhovor jeho bratra Ivana Havla. Řekl, že scénář tohoto pohřbu si Václav připravil sám.“
Že velikost pohřbu odrážela velikost ega exprezidenta?
„Myslím si, že Václav Havel bude jednou velmi zkoumán, protože těm, co ho objevili, se dařilo ho prezentovat jako mimořádně skromného. A ono to tak nebylo.“
A proto ten megapohřeb?
„Myslím si, že měl žádat něco opačného, protože logicky věděl, že to je svinstvo. Měl hloupou nemoc, bez ní by tady ještě dvacet let mohl být. A nechtěl bych, aby se říkalo, že to měl z vězení. Měl to ze životosprávy.“
Je pravda, že byl Havel alkoholik? Koneckonců, vždy ho sledovali tři estébáci, tak o tom asi víte.
„Pokud jde o tyto podrobnosti, tak jsem je nezkoumal. Myslím, že to byl zcela normální pražský chuligán, který měl dobrý základ v té rodině. Neprožíval určitě žádné stresy. Určitě měl jistě už mechanické hračky, zatímco jiní měli ještě dřevěné kostky.“
Vy jste si nárokoval, že budete tím novým vůdcem, ale dostal to Havel. Teď z vás cítím žárlivost, řevnivost.
„Řevnivost žádná být nemohla. Já jsem velmi reálný člověk, věděl jsem, že přijde nová doba, noví lidé. Kdybych byl řevnivý, tak bych si docela dost ubližoval na zdraví.“
Který porevoluční prezident se vám nejvíce zamlouval? Havel? Klaus? Zeman?
„No víte, jak je to smutné? Že ten Štěpán, u kterého vidíte, že s tím měl nějaký problém ideově, tak si musí vybrat toho Havla“
Zemana jste volil.
„Ano, volil, ale současně jsem řekl, že nevíme, co provede. Že do něj nikdo nevidí. Řekl jsem, že něco udělá špatně, a to zejména v zahraničních věcech. Zatím to jsou maličkosti. Budou vážnější věci.“
Jak dobře ho osobně znáte?
„Neznám. U stolu jsem s ním určitě neseděl. Jestli jsem si s ním podal ruku, myslím, že na narozeninách Mirka Šloufa. Ale já jsem s ním nikdy neseděl a taky jsem nikdy netesknil z toho, že jsem s ním neseděl.“
Co myslíte o jeho gestech, která lidi pojmenovávají jako autoritářská? Třeba jmenování vlády odborníků, kteří měli být nezávislí a teď mnoho z nich kandiduje za SPOZ?
„Teď jsem na straně kritiků jednoznačně. To je čistý podraz.“
Obavy Zemanových oponentů z toho, že to v budoucnosti bude horší, než nyní, jsou na místě?
„Určitě. Bude to horší, protože asi každý dneska vidí, že strana takzvaných »zemanovců« se nedostane do Parlamentu a začne nějaká varianta běsnění. Zeman může třeba říci, že volby nepřinesly výsledek, který čekal. Bude tím myslet, že volby nevyhrál. Může třeba říci »vypadá to, že musíme volby opakovat«… Myslíte, že ne? Já myslím, že jo.“
Copak myslíte, že existuje nějaký ústavní způsob, jak zopakovat volby?
„Tady taky neměl některé ústavní způsoby.“
Vím, že jste o Zemanově jízlivosti a aroganci říkal ve společnosti, že to vyvěrá z jeho vztahu k ženám…
„Mohl jsem někde říci, že bych docela rád viděl, jak se seznamuje se ženami. Mám stále pocit, že s tím může mít docela problém. Nedovedu si představit, že chodil řádně na vysokou školu, že přišel a ožral se na nějaké diskotéce nebo Majálesu. A pak si nějakou vedl.“
Máte tedy z něj pocit asociála.
„Ano. On podle mě má problém se společenskou komunikací. A nejsem sám.“
Vy dobře znáte ze Svazu socialistické mládeže Miroslava Šloufa, který Zemana dostal na Hrad. Bavíte se o panu prezidentovi?
„Jistěže se o něm bavíme. O čem jiném bychom se bavili. Já jsem plně na straně Šloufa. To, co mu provedli, tak se slušní lidé nechovají.“
Mluvíte tedy o tom, že pan prezident rozvázal s panem Šloufem vztah jakmile vyhrál volby?
„Když se podíváte, tak když zeman něco neřekne nejlépe, lidé kolem něho nejsou schopni si s ním večer sednout a říct »to nebylo dobré, měli bychom to udělat jinak«.“
Takže Zeman bez Šloufa nedostává konstruktivní kritiku?
„Žádná neexistuje, protože on také nemá přátele. To není typ, který má přátele. Platí to, co vy jste řekla a já se připojuji: on s tím má problém, je asociál. To není člověk, který dává lidi dohromady?“
Koho budete volit?
„Věci vypadají tak, že nebudu volit nikoho.“
Ani KSČM?
„To vůbec, KSČM nepřipadá v úvahu. Jejich pozice se mi jeví falešná. Oni říkají, že nejsou komunistickou stranou, že jsou moderní stranou, ale protože vědí, že se slůvkem »komunistická« je to dobrý byznys, tak ty hlasy dostávají právě za něj. A taky za minulost. Tam jsou lidi, kteří neměli nic na starosti, nic nedokázali. Až je úsměvné, když říkají, že nemají žádné korupční kauzya. No z čeho by je měli, když nic nedělají?“
O které straně byste uvažoval?
„Ač je to pro mě bolestivé, tak se mi jeví dobře ANO Andreje Babiše.“
Ale to je podnikatel, ne politik.
„Se zkušenostmi českého národa by si volič musel logicky říci: »Andreji, jsi druhý nejbohatší člověk k zemi. Jak jsi k tomu přišel? Otevřel sis vkladní knížku a když skončil socialismus, koupil sis půlku republiky.« Tak to je samozřejmě blbost. I on musel projít těžkými situacemi v privatizaci. Samozřejmě je tam hodně demagogie, ale když se podíváte na ty, co ty strany všechny vedou, tak minimální zlo je podpořit to nové. I s nadějí, že to může skončit blbě.“
Trochu mě zaráží, že vás zaujal právě Babiš, který chce řídit stát jako firmu, a to je to, co odporuje způsobu, jakým jej řídili komunisté…
„To jsou slova. Babiš stát řídit nebude, to je nejpodstatnější, protože on na to nebude mít hlasy. On bude v nějaké parlamentní funkci a bude zlobit. A v téhle situaci si myslím, že to je potřeba.“
Chystáte návrat do politiky?
„Malou stranu mám, Komunistická strana Československa. To byla dřív velká strana (smích). Dělám to trošku ze sportu. Například když jsem nevěděl, jestli nás zaregistrují. V této zemi je obrovský galimatyáš, protože byl přijat zákon, že KSČ je zločinná organizace. No a já jsem na ministerstvo vnitra předložil věci a oni mě zaregistrovali.
Proč teď nekandidujete?
„My jsme do těchto voleb nešli z mnoha důvodů, jeden je prozaický – že prostě nemáme tolik peněz, abychom tady mistrovali po dálnicích a otravovali lidi. Ale do příštích voleb do Evropského parlamentu půjdeme, to je dané.“
A vy sám budete kandidovat?
„Takový je názor, že bych měl vést kandidátku do EP. Jestli bych tam odjel, kdybychom tam prošli, to je jiná otázka. Já nechci nikam jezdit. Ale zkusit si to chci.“
Kdyby peníze na billboardy a reklamu byly, myslíte, že byste se do té Sněmovny dostali?
„Ne, teď ne.“
Prohlásil jste, že jedenadvacáté století bude patřit socialismu. Jak to vidíte?
„Každý vidí, že pakliže vůbec existuje teorie kapitalismu, tak ona už vlastně končí. Určitě začne velký zápas o sociální spravedlnost. Ty proporce opravdu přesáhly únosnou věz. A to není náhodné, že nový papež František přistoupil k majetku tak, že ho nepotřebuje. V době, kdy všechny církve chtějí restituce. Je to od něj takové trochu gorbačovské..“
8 fotografií
