Starostlivá máma Krainová: Ničí ji nedostatek spánku...

Simono, jaký je rozdíl mezi životem před dětmi a s nimi?
„Především se cítím nevyspalá. Každý vám řekne, jak si na nedostatek spánku s dětmi zvyknete, není to ovšem vůbec pravda, a kdo to tvrdí, asi nikdy neměl děti. S životem za svobodna se to nedá srovnávat. Každý syn je navíc diametrálně odlišný. Cítím obrovskou zodpovědnost a na ničem mi nezáleží tolik jako na rodině. Jako svobodná jsem měla jiné starosti a myslela jsem jenom na sebe, to už je ale dávná minulost.“

O adopci

Netoužíte po větší rodině? S manželem jste dokonce hovořili o adopci…
„Tím, že jsem se stala ambasadorkou UNICEFu a mateřství teď velmi intenzivně prožívám, dokázala bych si adoptovat dalších dětí třeba deset. S manželem jsme o tom už přemýšleli a s tou myšlenkou si pohráváme čím dál, tím víc. Momentálně mě sice naplno zaměstnávají moji synové, ale kdo ví, zda odolám. “

Vždycky jste chtěla holčičku...
„To ano, ale ve finále jsem šťastná za ty chlapy, co doma mám. Hlavně, že jsou zdraví. Navíc už u Bruna to bylo rizikové těhotenství. Můj porodník s dalším těhotenstvím nesouhlasí, rodila jsem dvakrát císařem krátce po sobě. Ale Karel by ji rád měl. Chtěli jsme Angelu. Tak uvidíme, co nám život přinese.“

Jaká jste matka?
„Velmi starostlivá. Řeším kolem dětí všechno, ale s narozením Bruna jsem určitě klidnější, protože už mám za sebou první roky s Maxem. Karel už zkušenosti má, takže mi to v mnohém ulehčil a pomáhal mi. Je skvělý otec a sám se do výchovy a péče zapojuje.“

Vychováváte kluky stejně, jako vychovávala vaše maminka vás?
„Určitě mám v některých situacích přístup jako moje máma, ale každý z nás je originál. Mám svůj maminkovský systém, ale jsem dost spontánní. A kromě koupání a času, kdy musejí děti spát, jim nechávám volnost a hraju si s nimi nebo se jdeme projet do parku. Určitě je ale nerozmazluju, chci, aby se naučily stát na vlastních nohou.“

Co si myslíte o bití dětí?
„Nechápu bití dětí a nikdy bych neuhodila své. Věřím, že když si s dítětem promluvíte a vysvětlíte, že něco nesmí a proč, tak to bude mít větší efekt, než ho bít. To se vás bude bát, ale nepochopí, co má a co nemá dělat. Strach není výchovná metoda, je to jenom nářadí líných rodičů.“

Baví Vás nakupovat klučičí věci? Hrajete si se syny s autíčky?
„Pro děti je luxusní oblečení zbytečnou investicí. Momentálně je na trhu bohatá škála cenově přístupného oblečení. U malých dětí podle mě není vhodné je ověsit značkami. Max má stejně nejradši tričko s Mickey Mausem. A samozřejmě si s nimi hraju často. Max má buginu, se kterou se rád vozí po obýváku, a Bruno zas potřebuje klid na analýzu svých hraček. Pak je komické pozorovat je, jak si dokážou sdělit informace, i když ani jeden ještě pořádně neumí mluvit. Oba jsou úžasní.“

Pamatuji si, že jste jednou navlékla Maxe do sandálků s ponožkami…
„Jo, máte pravdu, to i manžel se smál, co jsem mu to navlékla, ale víte, jak to je. Pro děti je důležité, aby oblečení bylo praktické. A nakonec to tak hrozné nebylo.“

O depresi a radosti

Prožívala jste v době těhotenství nebo teď v mateřství deprese? Nebo jste se cítila jinak nešťastná?
„Ze začátku jsem se spíš lekla. Všechno se stalo tak rychle, ale manželova ruka na mém bříšku a pocit, že ve mně roste nový život, který jsme společně vytvořili, mně spíš přičarovaly konstantní úsměv na tvář. Samozřejmě jsem tu a tam byla unavená, a když jsme se dozvěděli, že mám rizikové těhotenství, výrazně jsem zpomalila tempo. Nemoc dětí beru velmi vážně a dokážu u nich probdít celou noc a neustále sledovat, jestli je všechno v pořádku.“

Bruno pár měsíců po narození trpěl horečkami…
„To jo, rostly mu zoubky a budil se v horečkách. To bylo strašné. Vy totiž tomu maličkému tvorečkovi nemůžete nijak pomoci a musíte se dívat, jak trpí a pořád pláče. Tato období jsou pro matku nepříjemná.“

Kdy naopak jste se cítila úplně nejvíc šťastná?
„Děti mě činí šťastnou každý den. Ale samozřejmě, že pokud se stane něco výjimečného, prožívám to o to víc. Jsem celý den dojatá, nedokážu se přestat usmívat a volám manželovi, jak úžasné syny máme.“

Čím vás děti dokážou nejvíce pobavit?
„Je toho hodně, ale momentálně nejvíc Bruno, když vystartuje po rohlíku Maxe.“

Jak vypadá běžný den dvojnásobné maminky?
„Vstávám v půl sedmé ráno. Se syny se snažím trávit co nejvíce času. Pokud nemám žádnou důležitou práci, jdu s nimi hned na procházku, pak si spolu doma hrajeme a jelikož odpoledne Bruno ještě spí, mám v tu chvíli čas na kontrolu e-mailů, protože Max už si umí hrát sám. Naučila jsem se neplýtvat časem, takže teď už dokážu odepsat minimálně na deset zpráv během deseti minut.“

Jaké projekty vás čekají?
„Momentálně pracuji na přípravách modelingové soutěže Czechoslovak TopModel, které jsem tváří a ředitelkou. 14. září začínají castingy v Bratislavě. Velké finále nás čeká pak až 25. listopadu v Doxu. Takže na mě čekají 2 měsíce neustálého cestování. Krom toho jsem stále tváří salonu krásy Yes a určitě jste si všimli i kampaně s Klenoty Aurum. Kromě toho připravuji svoji televizní show, o které ale ještě nechci víc prozradit.“

Dokážete si odpočinout?
„Když můžu, alespoň na hodinku si odpoledne lehnu. Odpočinu si u sportu a miluju thajskou masáž nohou v Mantře. To je něco fantastického. Chodíme tam společně s manželem někdy i třikrát do týdne.“

O změnách

Je něco, čeho litujete ve svém životě? Chtěla byste něco změnit, vrátit?
„Chyby nás v životě posouvají tam, kde jsme teď. Chyby, které jsem v minulosti udělala, mi tehdy dávaly smysl, byla jsem přesvědčená, že jednám správně. Teď už samozřejmě vím, že to tak nebylo. Ale takové zkušenosti člověka formují a já ničeho nelituji.“

Jaké jsou nyní vaše životní priority?
„Na prvním místě je moje rodina, bez které bych to už nebyla já.“

O lásce

Čeho si v životě nejvíce vážíte?
„Lásky a upřímnosti. Díky svému manželovi jsem pochopila, co vlastně láska je. A za to jsem mu nesmírně vděčná. A bez upřímnosti žít neumím. Vím, že hodně lidí moji upřímnost nedokáže vstřebat, ale byla jsem tak vychovaná. Ke každému se chovám tak, jak bych chtěla, aby se chovali oni ke mně.“

O budoucnosti

Myslíte si, že je to s Karlem na celý život?
„Karel je moje druhé já a ano, pevně doufám, že je to na celý život. S ním chápu význam puklého srdce – v případě, že by nás život odloučil.“

Jak srovnáváte manželství s Karlem s manželstvím s Bořkem Slezáčkem?
„Vy si srovnáváte vztahy? Já ne. Každý vztah je o něčem jiném a přichází v jiné fázi vašeho života.“

Kde se vidíte za deset let?
„Doufám, že budu mít tolik energie jako teď, abych stíhala práci a hlavně svoje děti, které už budou lehce v pubertě. Prý se mám na co těšit!“

Jak vznikal rozhovor
Simona je velmi pozitivní osoba, která rozdává dobrou náladu na potkání. Tento rozhovor vznikl na jižní Moravě při příležitosti letního koupání, takže jsme si nejen dobře popovídaly, ale dokonce jsme se zvládly i pěkně opálit.