Macura otevřeně o Bartošové: Ožralá je už 10 let vkuse!

Mohl byste objasnit, jak to bylo s údajným únosem Ivety z Uhříněvsi?
„Volala mi redaktorka, které prý volala Iveta, a že k tomu nechce moc říct. A já jsem si říkal – a jéje! Mně už se to jednou stalo a byla z toho strašná ostuda a způsobilo mi to velké trauma. Řekl jsem si ale, že tam tedy pojedu, ale že u toho chci kameramana, aby bylo vidět, co se tam děje“

Proč tedy Iveta zavolala?
„Říkala, že už týden nemůže spát a že má silné bolesti hlavy. A taky že to chtěla s panem Rychtářem řešit, ale on z nějakého důvodu nechtěl. Prý se jí smál, a dokonce z toho měl mít i radost. Ten den ráno měla prý dokonce pocit, že umře.“

Proto volala o pomoc?

„Zřejmě tam zafungoval pud sebezáchovy. Ona se cítila v ohrožení života, ale ten dotyčný jí v tom nevyhověl nějakým způsobem. Když jste tak zoufalí jako ona, sáhnete prakticky po komkoliv, aby vám pomohl.“

Takže stav, ve kterém jste Ivetu odváděl, byl způsoben strašnou bolestí už tenkrát?
„Opilá bývá normálně, to už je stav, který trvá deset let. To měla ještě něco extra navíc. Říkala, že má hrozné bolesti hlavy. Asi tam fakt něco měla.“

Jaký je tedy přesně váš vztah s Ivetou?

„Podle Ivety jsme přátelé. Ale jak já to cítím, jsme spíš takoví kamarádi. Ale ona by byla nejraději, aby o tom nikdo nevěděl.“ 

Tvrdíte, že jste spolu byli už před dvěma roky. Kdy přesně to bylo?
„To ještě nebyla ani s panem Martuccim. To ještě byla s Jarkem Šimkem a začínala s novou agenturou.“

Tenkrát jste byli u vás, nebo u ní?
„U ní, asi tak deset dní. Tenkrát to skončilo podobně jako teď. Přišla žena, která u ní dělala, a vzala si ji bokem. Něco jí tam namluvila. Ona najednou přišla s úplně změněnou tváří a já nevěděl, co se děje. Ale pochopil jsem, že bude nejlepší, když půjdu pryč. Prý jí říkala něco ve smyslu: Proč se zahazuješ s takovým... Prostě mě spláchla.“

A od té doby jste spolu přerušili kontakt?
„Komunikovali jsme jen přes textové zprávy. Ona je člověk, na kterého se těžko zapomíná. Má prostě kouzlo. Umí poděkovat, umí poprosit. I když ji taháte, nosíte, oblíkáte, tak vnímá i vás a vůbec to nevyčerpává.“

V Itálii jste měli dost času spolu mluvit. Co vám říkala o panu Rychtářovi?
Často říkala: Drží se mě jako klíště...“

Stará se také o ni?
„Nějak určitě, ale když jsem s ní odcházel, tak jsem měl pocit, že se o ni nestaral. Nehty měla jako bezdomovkyně. Úplně hrozný. Možná ani bezdomovkyně nemají takové. Něco tam očividně nefungovalo.“

Když vyšla ze zámku, měla perfektní manikúru. Tu jste ji nechal udělat vy?
„Tu ji museli udělat na zámku pana Martucciho.“

Vy se také na videu z nemocnice v Rakousku ptáte, jestli ji někdo nefackuje?
„Mě to totiž napadlo, když jsem na její ruce viděl velkou modřinu, o které mi říkala, že ji má od něho. A ještě povídala, že jí vyhrožoval, že jí zlomí ruku. Kvůli čemu, nevím. Může to být kvůli tomu, že třeba sahala po nějakých lécích nebo alkoholu... A když jsem se jí ptal, jestli ji někdy uhodil, odpověděla, že ano. Taky říkala: Já se ho bojím.“

Nesvěřila se vám s tím, že by měla zkušenost s domácím násilím i v případě jiných mužů?  

„Právě s tím mužem, se kterým má syna. Třeba přišla o 10 minut později a dostala facky. On ten alkoholismus může být z toho, že do toho upadají ženy právě kvůli těmto věcem.“

Její syn Artur ví něco o tom, že by se v Uhříněvsi mohlo něco dít?

„Asi něco ví. Já jí pořád říkal: Zavolej alespoň Arturovi... Ona to zkoušela dvakrát, ale měl nedostupný mobil, ale říkala: To nevadí, Artur sám mi stejně říkal, ať od Rychtáře rychle vypadnu...“

Uvědomuje si, že má problém?
„Pochopil jsem, že ano. Ona zřejmě mívá období, kdy ten alkohol nemusí. Třeba teď při tom pobytu se mnou přestala úplně kouřit. A to kouřila dost. Ona zkouší svůj styl léčby, co jsem tak pochopil. Věřila, že moře jí může hodně pomoct.“

Ozvala se vám od té doby, co jste se vrátil do Česka?
„Dostal jsem dva telefonáty, ale to já už většinou znám, že to nevolá ona, ale on. A pak mi taky přišla esemeska: »Vyzývám tě, aby jsi mne do dnešního večera vrátil mé šperky, klíče od domu a mé osobní věci. Jinak jdu na policii a podám na tebe tr. oznámení. Iveta«. Je evidentní, že to nepsala ona, i když je tam podepsaná. To je taky trestný čin, že používá její mobil. A to byla taky jedna z věcí, na které si stěžovala. Říkala: Leze mi pořád do mailů a telefonu, já nemám tajnosti, ale tohle se nedělá...“

Jak vznikal 
rozhovor
Počítačový expert Macura si udělal čas ve svém nabitém programu a vzal nás do lesoparku nedaleko Líbeznic, kde je klid. Během rozhovoru si ho ale moc neužil, protože musel vyřizovat telefonáty. Týkaly se samozřejmě Ivety a jejího »únosu«.