Bývalému hlasateli Hemalovi narazili na hlavu televizi! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Bývalému hlasateli Hemalovi narazili na hlavu televizi!

Saša Hemala
Saša Hemala (Foto Aha! – Martin Pekárek, archiv České televize, Profimedia.cz, ara)

Dobře si ho pamatujeme z obrazovky jako usměvavého hlasatele pořadů s příjemným hlasem. Pozici moderátora sice v České televizi dávno zrušili, ale Alexander Hemala (60) se usmívá pořád. Zůstal věrný profesi i televizi. Hlásí v rádiu, vrhl se navíc i na herectví. A v divadelní hře »Soukromý skandál« vystupuje s televizním přijímačem na hlavě. Prostě se té bedny nezbaví…

Kdo vás přivedl k divadlu?

„Jsem z herecké rodiny. Maminka hrála ochotnické divadlo a táta byl v angažmá v brněnském divadle Bratří Mrštíků. Já vždycky seděl pod stolem, když se táta učil texty a poslouchal. Divadelní ambice jsem ale neměl.“

Ale na jevišti jste se nakonec ocitl.

„Majitel Studia 2 Michal Hrubý mě oslovil, že by potřeboval zpravodajce do divadelní inscenace. Zkusil jsem to.“

A baví vás to…

„Je to zajímavý poznatek a pro mě příjemné rozptýlení. Každá nová zkušenost je přínosná.“

V inscenaci máte na hlavě televizi.

„To byla hrozná situace. Hra je o tom, že zmutovaný vir naruší vaši obranyschopnost týkající se vyjadřování a vy se stanete člověkem, který neumí lhát. A začnete říkat věci, které si doopravdy myslíte a v tu chvíli zjistíte, že na světě nemůžete existovat ani vteřinu. Já pak prostřednictvím televizního zpravodajství posouvám děj.“

Jaké to je mít na hlavě tu televizi?

„Dva dny před premiérou mi nasadili na hlavu tu bednu, a to jsem se pěkně prohnul. Byla to třicet let stará orava, vážila asi deset kilo. Tak jsem tehdy přemýšlel o tom, že budu mít co dělat, abych nespadl…“

A co s tím pak udělali?

„Televizi trochu odlehčili a už je to celkem dobrý. Ale ten první dojem byl šílený. Strašná tíha! Podklesl jsem v kolenou.“

Ale dýchat v ní můžete normálně…

„Jo jasně, tam jde jen o to, že ten kdo mluví, tak se rozsvítí. Televize je vlastně místo paruky. A diváci to vděčně přijímají.“

Viděla jsem vás před rokem, když jste vyšel na jeviště s tou televizí na hlavě, tak všichni začali jásat a tleskat.

„Jo tak, vy víte, o co jde. (smích) No oni si mě právě vybrali proto, že když diváci uvidí, že mám na hlavě televizi, okamžitě budou vědět, která bije.“

Hodně jste moderoval, dříve se říkalo, konferoval různé pořady…

„Ano, také plesy a asi deset let jsme měli tři klubové pořady s Jirkou Wimmrem, po jeho boku jsem se hodně vyučil. On byl bezprostřední a dovedl improvizovat. Jezdil jsem i na besedy s Radkem Brzobohatým, se Stellou Zázvorkovou, Jirkou Lábusem, Pavlem Zedníčkem.“


Několik desítek let jste byl ikonou hlasatelů, pamatujete si na své první hlášení v ČT?

„Docela dobře si na něj pamatuji. Bylo to na Mikuláše v roce 1973, ta situace byla zcela jiná. Dnes dají člověku mikrofon a pošlou ho do terénu. Dříve byla jen jedna televize, takže si nás hodně pěstovala. Vybrali mě a tři dívky z konkurzu.“

Přihlásil jste se na konkurz sám?

„Ano, sám. Po střední škole jsem přemýšlel, co budu dělat. Při práci hlasatele jsem ještě dělal asistenta režie a produkci. A zároveň si dodělával žurnalistiku.“

Kolik vám bylo let?

„Jednadvacet. Chodil jsem na hlasová cvičení na DAMU, a když jsem tam šel poprvé, tak mi paní profesorka řekla: No teda Hemalo, nechápu, jak tě mohli vybrat, ty čteš jak prase! Takže jsme na tom museli trošku zapracovat."

Kdo vám byl z kolegů nejbližší?

„Byl to babinec, z chlapů jsem byl jen já a Miloš Frýba. Ten mi hodně radil a pomáhal. Na začátku řekl, ty jsi hnědovlasý, já blonďák, my konkurence nebudeme. Taky jsem se od něj dozvídal z koho se posr** a z koho ne. Rád na něj jako na parťáka vzpomínám.“


A co ženský, byli jste parta?

„Byla to spíše pracovní záležitost, nestýkali jsme se mimo práci. Dodneška ale moderuju se Sašou Burešovou. A mezi holkami nebyla taková rivalita, ony se ta navzájem potřebovaly, kvůli záskokům, když měly představení.“

Jak jste měli rozdělené služby?

„Já tam byl strašně dlouho jako externista. Teprve posledních deset let, než nás roku 2005 zrušili, jsem měl stálý pracovní poměr. A ostatní měli úvazek, který museli splnit. Asi patnáct služeb za měsíc a ostatní se rozdělilo externistům. Hlásili jsme dopoledne, odpoledne a večer. Střídali jsme se.“



Autor:  Aneta Kárná

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.