Radka Kocurová: Tchyně není škaredé slovo!

Jak to bylo s jejím údajným těhotenstvím?

„Byla jsem vyhublá, necítila jsem se dobře ani fyzicky ani psychicky,“ vzpomíná. A jak to všechno dopadlo?

Už více než dva roky moderujete v televizi počasí. Jak to zvládáte skloubit s ostatními aktivitami, třeba s modelingem?
„Počasí moderuji zhruba osmkrát do měsíce, takže se to zvládat dá. Mám štěstí, že mám skvělé kolegy, protože mi umožňují lítat do Londýna, jezdit za rodiči, kteří žijí na Moravě, i chodit módní přehlídky. Pro mě je to časově úplně super.“

Nebude to pro vás jen přestupní stanice? Že bychom vás třeba časem vídali jako moderátorku hlavních večerních zpráv?
„Nene, to rozhodně není žádná přestupní stanice. Tuhle práci mám moc ráda. Konečně jsem se usadila, zabydlela a chtěla bych tu zůstat. Nejsem kariéristka, která by si řekla, počasí už mám dost, teď budu moderovat hlavní zprávy. To mě nikdy ani nenapadlo. Tehdy ta nabídka přišla jako blesk z čistého nebe a jsem ráda, že to vyšlo, protože mě to baví a naprosto naplňuje.“

Před časem se spekulovalo, že čekáte miminko, nebo jste absolvovala plastickou operaci ňader. Získala jste totiž mnohem ženštější tvary, než jsme u vás byli zvyklí…
„Zprávy o mém těhotenství jsou naprostá hloupost. V létě jsem byla dost nemocná. Zhubla jsem pět kilo, a to už je na mně docela znát. Byla jsem vyhublá, necítila se dobře ani fyzicky, ani psychicky. Pak jsem se několik měsíců snažila nabrat kila zpátky a teď se cítím skvěle. Tuhle váhu už bych si chtěla nechat, doufám, že to nepůjde ještě víc nahoru.“ (smích) Ale po tom, co jsem přibrala, se mě všichni ptali, jestli nejsem těhotná, nebo jsem nebyla na plastice. (smích)

Bylo to vážné?
„Bylo to hodně nepříjemné. Detaily bych si chtěla nechat pro sebe, je to dost osobní. Naštěstí to dopadlo dobře, všechno zůstalo tam, kde má být. Navíc jsem zjistila, že zdraví je skutečně nejdůležitější. Nejen, že jsem toho sama dost prodělala, ale také můj tatínek byl vážně nemocný. Někdo to může říkat jako frázi, ale když si něco prožijete, pochopíte, že se to neříká zbytečně. Proto bych chtěla poděkovat primáři Kotíkovi a mnoha dalším lékařům, kteří se o mě perfektně postarali. Díky nim jsem dnes už naprosto v pořádku.“

Mnoho modelek mateřství posouvá na pozdější věk a před třicítkou se raději věnuje kariéře. Také budete ten případ?
„Já zatím žádné miminko neplánuju, nechávám tomu volný průběh. Vždyť není kam spěchat.“ (smích)

Bydlíte v Praze, za přítelem létáte do Londýna, za rodiči jezdíte na Moravu, to se doma moc neohřejete…
„Mám vlastně čtyři domovy. Jeden v Praze, jeden v Havířově u rodičů, jeden v Šestajovicích, kde žijí rodiče mého přítele, a pak v Londýně u přítele. Takže většinu dnů procestuji.“

Kde se cítíte nejvíc doma?
„U rodičů v Havířově. Ale jinak to nejde srovnávat. Domov říkáte jenom místům, kde se cítíte skutečně dobře. A já se tak cítím ve všech čtyřech svých domovech.“

Podle toho, co říkáte, máte s rodinou Rosických velmi pěkný vztah. Jezdíte k nim i sama? Jak vypadá návštěva u potencionální tchyně?
„Určitě k nim jezdím na návštěvy, i když je přítel v Londýně. Tchyně zní škaredě, ale pro mě tchyně není vůbec ošklivé slovo. Je to maminka a tatínek a já se u nich cítím skutečně jako doma. Jsem ráda, že mě takhle přijali. Každý nemá to štěstí, ne všem se to takhle povede. Jsem za to hodně vděčná.“

Jak to nesou rodiče, že žijete většinou v Praze nebo v jiném ze svých domovů?
„Zvykli si, i když teď už jezdím míň než dřív, což mě mrzí. Ale času je skutečně málo. Ze začátku to bylo kruté pro ně i pro mě. Nebyla jsem zvyklá žít sama, se vším mi radila maminka. Když jsem najednou byla v Praze na všechno sama, byl to pro mě šok. Ale už jsem z té malé holčičky vyrostla. (smích) Začala jsem věci řešit sama, už se nemůžu spoléhat na to, že to za mě někdo udělá.“

S Tomášem chodíte už více než čtyři roky. Máte stejně hezký vztah jako na začátku?
„To se nedá říct, začátky jsou vždycky jiné. Kdybych nebyla spokojená, tak se s tím snažím něco dělat. Ale já jsem maximálně šťastná.“ (smích)

Hodně se mluvilo o tom, že byste mohla odejít z televize a žít v Londýně.
„Tuhle práci mám moc ráda a zatím jsem naprosto spokojená s tím, jak to funguje teď. Takže ještě není důvod to měnit.“

S misskou Lucií Váchovou jste nerozlučné kamarádky. Jak vznikne takhle silné přátelství mezi modelkami?
„Lucku jsem dlouho brala jen jako Miss České republiky. Na přehlídkách jsme se pozdravily a tím to končilo. Pak jsme se potkaly při moderování počasí. Tady celé naše kamarádství vzniklo a trvá dodnes. Ale hrozně mě mrzí, že už tu dnes Lucka nepracuje.“

S Luckou jste si hodně podobné i povahově. Obě působíte jako velké slušňačky…
„Nechci říkat, že jsou jiné holky špatně vychované, ale u nás je to z největší části dané výchovou, kterou nám dali rodiče. Pocházím ze slušné rodiny, rodiče mě vedli k tomu, abych nikde nedělala ostudu, a toho se držím. Kdyby se o mně rodiče dozvěděli nějaké špatné věci, určitě by z toho byli hodně nešťastní. “

Jako missku, modelku a rosničku vás zná celá zem. Co přináší známá tvář?
„Občas pěkně veselé situace. (smích) V létě jsem se nenamalovaná a neučesaná vracela se sestřenkou z koupaliště. Jely jsme s jejím přítelem takovou rachotinou, zralou do šrotu, a došel nám benzin. Tak jsme auto dotlačily k novinovému stánku, kde zrovna probíhala nějaká petiční akce. My jsme se podepsaly a prodavač na můj podpis koukal jak blázen. Pak řekl: To jste vy? Přiběhl s nějakým časopisem, kde jsem byla vyfocená na titulní stránce, chvíli to porovnával a pak říká: To nejste vy. Tady na fotce máte bílé rovné zuby, kdežto teď je máte žluté a křivé. To jsem málem upadla.“ (smích)