Herec Ivan Luťanský (†30): Proč musel umřít ve Vietnamu?!

Muž mnoha zájmů

Herec Ivan Luťanský byl nejen skvělý herec, ale také všestranný sportovec. Zajímaly ho hlavně bojové sporty, které sám aktivně provozoval. Boxoval, věnoval se karate a dokonce byl jedním ze zakladatelů tohoto sportu u nás. Také jezdil na koni a šermoval. Další jeho velkou zálibou a tématem bylo military, včetně uniforem, zbraní a střeliva. O tom věděla své i Ivanova matka. Jednoho dne totiž Luťanským shořela půlka bytu, včetně záclon.

Ivan chodil rád ve vojenském oblečení a dokonce si vyrobil i americkou vojenskou identifikační známku, kterou neustále nosil na krku. Byl i mimořádně technicky zručný, často něco opravoval nebo dával dohromady. Dalším jeho velkým koníčkem byl buddhismus a východní filosofie, ale vysněnou cestu do Číny mu za minulého režimu nepovolili.

Osudná cesta do Vietnamu

Když mu nevyšla cesta do Číny, rozhodl se navštívit Vietnam. V souvislosti s tímto, pro něho osudným výletem, došlo k situaci, která nebyla začátkem osmdesátých let vůbec běžná. To, co cestě předcházelo, považuje dodnes jeho bratr Štěpán za podivné. „V Národním divadle pracoval jeden spolupracovník Státní bezpečnosti, který Ivanovi tu cestu vybavil během čtyřiadvaceti hodin. Nelíbilo se to tenkrát ani našemu tátovi, ale stalo se. Ivan do Vietnamu odletěl i s tímto konfidentem, který se na místě setkal ještě se svým bratrem, tehdejším dopisovatelem Československé televize,“ vzpomíná na osudnou cestu Štěpán Luťanský.

V inkriminovaný den měli cestovat všichni společně gazem, ještě s jedním řidičem. Ivan zahynul 1. srpna a o dva dny později již byla cínová rakev s jeho ostatky v Praze. Záhadou je, že přišly celkem dva úmrtní listy a každý z jiné nemocnice. Oba měly také rozdílná data nehody. Podezřelé je podle Štěpána i fakt, že dva spolujezdci měli být podle původní zprávy při nehodě těžce zraněni, ale když s nimi mluvil, byli v pořádku.

Řekli nám, že mrtvý je majetek státu

Problém nastal v okamžiku, kdy chtěla rodina mrtvého Ivana vidět. Pozůstalým bylo řečeno, že nebožtík byl identifikován velvyslancem a oni ho již vidět nemůžou. Že prý je mrtvola majetkem státu a ne rodiny. „S matkou jsme podplatili jednu paní na Olšanech, která nám rakev otevřela. Ivan měl v hlavě díru, o které se v žádném pitevním protokolu nepsalo,“ říká Štěpán Luťanský. Také měl pomalovaná ústa, líčka i oči a kolem něho byly položené kytky, což je prý ve Vietnamu zřejmě zvykem.

Podle oficiální verze se u džípu ulomilo kolo a vůz se následně převrátil. Když chtěl Ivanův bratr vidět fotografie z místa nehody, bylo mu řečeno, že negativ vyhodili. Po bratrovi však zbyl deníček, jehož poslední věta vhání slzy do očí: „Vidím tak nádherný, rudý západ slunce, že je škoda, že ho nikdo nevidíte.“

Bratr Štěpán Luťanský. • Foto Aha! – Jaroslav Benda, ČTK, ara

Herec od Boha

Ivan Luťanský byl velmi talentovaný herec a dokázal zahrát téměř cokoliv. Od pohádek po divadelní role a televizní seriály. Jako fyzicky zdatný mladík a sportovec se blýskl například rolí Kama ve filmové trilogii z pravěku – Na veliké řece, Osada havranů a Volání rodu. Vyučil se u Dopravního podniku a na DAMU byl přijat bez maturity, která tenkrát nebyla podmínkou. Za svůj krátký herecký život ztvárnil desítky skvělých rolí. Exceloval i na scéně Národního divadla v Praze.

Zbyly jen vzpomínky a dohady

Po letech navštívil Vietnam Štěpánův syn a snažil se něco o svém strýci zjistit. V místní nemocnici si dokonce na celou událost pamatovali, ale nikdo již nechtěl o tragédii mluvit. Jeden z lékařů slíbil, že se ozve po mailu, ale nikdy ke kontaktu nedošlo. Na Ivana si pamatovali i v hotelu, kde byl ubytovaný, včetně jeho pokoje.