Tomáš Valík: Blbové chodí v uniformě!
PRAHA – První velkou hereckou příležitost dostal herec Tomáš Valík (41) v pohádkovém fi lmu O Janovi a podivuhodném příteli. Kariéra se rozjela. Následovaly role ve fi lmu Byl jednou jeden polda 3, Hodina tance a lásky, či zatím jeho nejvýraznější role v Rodinných poutech, kde sehrál »záporáka« Miloše Kučeru. Málo jeho fanoušků ale ví, že jeho kariéra odstartovala v zahraničí.
Tomáši, dal jste si na Nový rok nějaké předsevzetí?
„Předsevzetí si dávám každý den, nejen na Nový rok. Jedno z nejčastějších je, že již nebudu žádnému blbovi říkat či dávat najevo, že je blb. Bohužel, či bohudík, mi to vydrží vždy do první srážky s blbem. Na ulicích jich můžete potkat mnoho. Je zvláštní, že většinou je potkáváte v určité uniformě…“
Jak vypadají vaše pracovní plány pro tento rok?
„Zatím to vypadá na tři divadelní hry, které budou následovat pěkně za sebou. Právě se učím text Milana Uhdeho Výběrčí.“
Prozradíte o hře něco víc?
„Drama vzniká pod režijní taktovkou Ivo Šormana. Jedná se o divadlo jednoho herce. Tak jsem zvědav, jak mi to půjde. Přestože hra vznikla v roce 1966, tak je stále velmi aktuální. Premiéra by měla proběhnout v Divadle Bez zábradlí v polovině března. Text je to nádherný, baví mě a moc se těším na to, až ho uložím do své kebule.“
Žádný nový film neplánujete?
„Plánuju. Účastnil jsem se jednoho castingu a výsledkem je, že bych měl hrát filmového otce hlavního dětského hrdiny. Film se bude točit částečně v Rusku a částečně v Česku. Víc k tomu neřeknu, protože jsem pověrčivý. Snad jen to, že by se mělo začít točit už na jaře.“
Jak se vám hraje s Petrou Špindlerovou a jak si s ní rozumíte i mimo jeviště nebo televizní ateliéry?
„Petru znám již pár let. Seznámili jsme se v Lisabonu při jednom natáčení. Petra je velký profesionál, vždy dobře připravená. Do práce jde s chutí a vervou, což mi imponuje. Její manžel je Kozoroh, stejně jako já, takže sama Petra dobře ví, jak na mě. Je dobrou společnicí se smyslem pro humor, zodpovědnost a fér hru.“
Máte za sebou řadu českých i zahraničních filmů. V jakém filmovém žánru byste si rád zahrál?
„Chtěl bych si vyzkoušet komedii. Rozdávat lidem smích je sice těžká, ale nádherná práce. A jak se tak dívám okolo sebe, mám pocit, že se lidi smějí méně a méně. Není se čemu divit. I mně dvakrát do smíchu není, když si uvědomím, v jakéže to žiji společnosti. Doufám, že tato éra, ve které má prim arogance, vulgarita a hulvátství, již brzy skončí. Snad se toho dočkáme již v roce 2007.“
Jak jste se dostal do italského seriálu La Citadella, kde hrajete jednu z hlavních rolí?
„Režisér seriálu La Citadella Fabricio Costa byl prvním asistentem režiséra Lamberta Bavy při natáčení Princezny Fantagiro. A tak mi na základě dřívější spolupráce a po více než deseti letech, kdy už točil své vlastní filmy a seriály, svěřil roli Artura. Byla to pěkná role i pěkná práce, která mě bavila. Arturo je námořník, svérázný chlap, který si nenechá jen tak něco líbit. Stojí vždy na straně potřebných. Ničeho se nebojí a umí si zjednat pořádek. No a snad i proto si při obsazování této role vzpomněli na mne.“
Myslíte si, že seriál La Citadella uvidí i české publikum?
„Snad ano. Seriál vznikal v Česku i v Itálii a hraje v něm spousta českých a slovenských herců.“
Hrál jste v prvních dvou řadách Rodinných pout. Vybaví se vám i po letech seriál či oblíbená postava z doby, kdy jste byl ještě malý kluk?
„Moc ne. Jako dítě jsem se k seriálům té doby prostě nedostal. Rodiče se nám naštěstí věnovali a na televizi již nezbýval čas. A za mého dětství, pokud se pamatuji, byla seriálovým dnem v programu Československé televize pouze neděle. No a po neděli, jak známo, se muselo do školy… To znamenalo jít brzy spát, a proto jsem většinou neznal seriály, ale pouze jejich znělky nebo úvodní titulky. Nejvíce se mi líbily titulky k Třiceti případům majora Zemana nebo k bulharskému seriálu Na každom kilometri. Rychlé šípy pro mě byly zajímavější v tenkrát úzkoprofilovém komiksovém provedení.“
Co říkáte na peripetie okolo »Pout«, která se proměnila ve Velmi křehké vztahy?
„V podstatě o tom nic moc nevím a informace mám jen zprostředkovaně. Se mnou o tom nikdo nemluvil už proto, že jsem se ve třetí řadě zatím neobjevil. A co říkám na tu změnu názvu? Pro mě není ani tak důležitý název seriálu, jako spíš to, co se tam odehrává. Osobně si ale myslím, že třetí řada získala na divácké atraktivitě právě filmovým pojetím, což je ohromná změna oproti předcházejícím dvěma řadám.“
