Vyskočil o rozvodu - Exkluzivní zpověď - Anife lže, podvádí...

Populární herec Ivan Vyskočil (59) se poprvé rozhodl prolomit mlčení, které obestírá okolnosti jeho rozvodu s Anife Hassan Vyskočilovou (32)!
Přiznal, že důvodem je skutečně manželčina dlouhodobá nevěra! „Má milence,“ potvrdil deníku Aha! Vyskočil. „Je jím závozník Michal Ďuriš. Víte, ženské z vás udělají pitomce, ale nesmějí to dělat moc dlouho. Ona totiž Anička strašlivě lže. Nebo spíš žije v jiné realitě. Rozhodně ji mám pořád moc rád a nechtěl bych jí ublížit, ale tu velkou lásku, ve které jsem byl ochoten pro ní všechno udělat, tu už si Anička promrhala. Z mé strany už není naděje, že bychom se k sobě vrátili,“ dodává Vyskočil.

Ivane, proč jste se rozhodl promluvit?
„Anife a já jsme se domluvili, že nebudeme nic k našemu rozvodu říkat. A ona říká, že s žádnými novináři nemluví, ale já čtu jedny noviny za druhými a ve všech plká samé nesmysly.“

Kdy jste zjistil, že má milence?
„Před rokem. Tehdy přerostl její kamarádský vztah přes určitou mez a byl z toho menší malér. Už tenkrát mi všichni radili, abych se na ni vykašlal. Anife se ale v té době složila s páteří a já jsem ji vozil po nemocnicích na vozíčku. Bylo mojí povinností jí pomoct, a protože slibovala, že už nemá ani jeho telefon, na chvíli se to urovnalo. Po čase jsem ale zjistil, že to dál pokračuje. Když jsem viděl jejich fotky v novinách, vyrazilo mi to dech. Nečekal bych to v nejhorším snu.“

Víte, jak se se svým milencem seznámila?
„Byl to druh její kamarádky a občas k nám zašel. Není to žádný náš rodinný přítel, jak Anička tvrdí. Já si nevybírám kamarády z tohoto druhu lidí. Jmenuje se Michal Ďuriš, je to závozník, ale ona říká, že je majitelem hotelu. Občas z vás ženská udělá pitomce, na to si musíte zvyknout, ale nesmí z vás dělat toho pitomce moc dlouho. Pak se ten chlap naštve, a tím to končí.“

Hádali jste se často?
„Ani ne. Většinou nám to klapalo. Občas proběhla bouřlivá italská hádka.“

Co vám na ní vadí?
„Víte, ona lže. Strašlivě kecá. Něco řekne a za dvě hodiny vám tvrdí do očí, že to v životě neřekla. Naposledy tvrdila, že jí můj syn Jakub ukrad nahé fotky, které se pak objevily v novinách. Věřím, že on to nebyl, ale třeba je tam dal ten závozník nebo bůhvíkdo, komu je ještě dala. Ty fotky jsem od ní dostal k narozeninám.“

Jak to budete mít s dělením majetku?
„Jsem pořád stejně blbý, jako jsem vždycky byl, takže když na mě udělala smutný oči: Ivánku, já se tady necítím ani jako doma, protože všechny věci jsou tvoje, a když takhle furt plakala a byla taková hodná a roztomilá, tak jsem adoptoval jejího syna a dům dal do společného vlastnictví. Můžete se mi smát, jsem největší blbec, jaký se kdy narodil. Tohle s vámi ženská udělá. Ale nelituju toho, za všecko se musí platit.“

Je možné, že byste se k sobě ještě vrátili?
„Z mé strany už není naděje. Anička umí být ohromná společnice, když se někde potkáme, můžeme si popovídat, ale to je tak všechno.“

Bydlíte pořád spolu?
„Ani jeden z nás zatím nemá kam jít. Divím se, proč neodejde k němu, protože má svůj byt. Ale pán, co chodí s vdanou ženskou, to je to nejjednodušší, co může být. Někdo se o ni a o děti stará, myje nádobí, a vy se vždycky načinčáte, pomilujete se s ní a jdete domů. Ježiš, jak já tohle uměl...“

Jak to tedy bude s jejím patnáctiletým synem Harim?
„Hariho jsem adoptoval, vždyť Anife přijela s jedním kufrem... Pak jsem si ještě vzal její sestru, takže si myslím, že jsem pro ni udělal dost. Navíc jsem ji uvedl do šoubyznysu a ona teď asi neunesla slávu. Jinak s dětmi asi bude problém. Kluk je v pubertě a Anife je v jeho výchově nedůsledná, a vzhledem k jeho prospěchu ve škole má nereálné představy o jeho budoucnosti. Do osmnácti na něj budu muset platit. Její sestře Šeri, která s námi bydlí, bude za pár měsíců šestnáct a podle naší předchozí domluvy by se měla vrátit domů.“

Jak budete na Anife vzpomínat?
„Který šťastný chlap si může říct, že mezi padesátkou a šedesátkou prožil nádherných deset let s krásnou, mladou, temperamentní a exotickou holkou, se kterou se nikdy nenudil, kterou nikdy »nebolela hlava« a jejíž horká láska mu dala novou energii do žil. Není takové léto, aby se přes něj nepřehnala bouřka. A i kdyby se cokoliv stalo: a co má být? Díky za těch krásných deset let. Život jde dál a já rozhodně nevypadám a ani se necítím na to, že bych se z něj neměl dál radovat.“

Autor: Miroslav GRACLÍK, Petr MACEK
Foto Aha!: Dalibor PUCHTA, Marek PÁTEK