Václav Vydra o umírání maminky Dany Medřické (†62): Věděla, že přichází konec... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Václav Vydra o umírání maminky Dany Medřické (†62): Věděla, že přichází konec...

Maminka Václavu Vydrovi stále hrozně chybí.
Maminka Václavu Vydrovi stále hrozně chybí. (Koláž Ahaonline.cz)

Včera to bylo 30 let, co nás opustila velká dáma a skvělá herečka Dana Medřická. Lidé jí milovali, bylo jí pouhých dvaašedesát let. „Byla člověkem, kterého jsem na světě miloval nejvíce,“ svěřil se nám její jediný syn, herec Václav Vydra (57). Čím mu chybí? Jak vycházel s jejím druhým manželem? A co ji nestačil říct? I to prozradil v rozhovoru pro Nedělní Aha!

O smrti vaší maminky se toho moc neví. Snad je to, že šlo o náhlé úmrtí. Co se vlastně stalo?

„Z ničeho nic se jí udělalo špatně. Odvezl jsem ji do nemocnice, kde mi řekli, že prodělala infarkt. Ležela tam asi týden, pak zemřela…“

Byla při vědomí?

„Ano, mluvili jsme spolu. Každý den jsem byl u ní.“

Věděla, že umírá?

„Uvědomovala si to… O smrti ale nemluvila.“

Když zemřela, bylo vám pouhých sedmadvacet let. To pro vás musela být velká rána…

„Ani smrt táty, který zemřel tři roky před ní mě tak nezasáhl tolik, jako tohle. Táta byl už hodně nemocný, měl roztroušenou sklerózu, špatně chodil, bylo to s ním opravdu těžké. Máma se o něj úžasně starala. To, že zemřel, bylo vlastně vysvobození jak pro něj tak i pro mámu. Tahle smrt byla ale zcela nečekaná… Byl to pro mě obrovský šok.“


Jak jste se s tím vyrovnával?

„V té době už jsem byl sice ženatý, ale když přijdete o oba rodiče, je to něco jiného. Měl jsem pocit, že jsem na světě zůstal úplně sám… Hodně mě to zasáhlo. Ale teď vím, že je tu máma pro mě pořád a že mě sleduje.“

V té době byla vaše maminka podruhé vdaná za Španěla Artemia Preciosa Ugarte a spolu prožívali »podzim lásky«. Jak na její smrt reagoval on?

„Byl zrovna ve Španělsku. Když se to stalo, volal jsem mu. Okamžitě přijel, ale bohužel mámu už nestihl. Než přiletěl, tak máma zemřela. Už ji viděl jen v márnici. Bylo to smutné. Také pro něj to byla strašná rána. Těžko se s tím vyrovnával. “

Jak se spolu vůbec seznámili?

„Patnáct let tady žil, učil tu ekonomii na vysoké škole. Dokonce se mu tady narodily i dvě děti, celkem měl tedy tři. Pravidelně chodil do divadla a mámu obdivoval. Když se rozhodl se svojí tehdejší manželkou vrátit domů do Španělska, chtěl se s ní rozloučit. A tak koupil kytici růží a po představení na ní počkal.“


Co bylo dál?

„Pak poslal pár pohledů, táta si je ještě doma schovával. Jeho snem totiž bylo, jednou se podívat do Španělska a málem se mu to i splnilo!“

Povídejte…

„Artemio pak začal obchodovat s českým sklem a služební cesty ho zavedly až do Prahy. Sehnal si lístky do divadla a přes jednu známou paní nechal mámě vzkázat, že by ji nějací Španělé po představení rádi přišli pozdravit. Máma ještě tátovi v legraci říkala: To by byla sranda, kdyby to byl ten náš Španěl.“

1459572:gallery:true:true

A byl…

„Ano. Máma ho pak pozvala k nám na večeři. Já byl v té době na vojně, ale zrovna jsem byl doma. Bylo to milé setkání. To bylo v zimě. On nás pak na oplátku pozval do Španělska. Měli jsme tam strávit prázdniny. Jenže táta na jaře táta zemřel…“

Jak to nakonec dopadlo s výletem?

„Já byl stále ještě na vojně, tak jsem jet nemohl. A máma říkala, že tam přece sama nemůže. Naprosto tvrdě jsem ji tenkrát přemlouval, aby letěla, že už se tam také nikdy nemusí podívat. Nakonec tedy souhlasila. Artemio ji tam zařídil veškerý servis, nemusela se absolutně o nic starat. Ze Španělska přijela nadšená, připadala si tam jako královna.“


Co bylo dál?

„Na podzim jeho manželka zemřela na infarkt.To jsou ty osudy. Postupně si začali telefonovat, on volal skoro ob den, hodiny a hodiny spolu mluvili, česky i francouzsky. Až následovalo další pozvání do Španělska. Máma tam strávila celé prázdniny, pak i Silvestra. Dali se dohromady, vzali se, procestovali spolu autem celou zem. Bylo to krásný, máma doslova zářila. Bohužel to štěstí netrvalo dlouho. Dva roky na to máma zemřela.

Jak jste spolu vycházeli?

„Výborně! Byl to úžasný člověk, elegán, džentlmen. Strašně jsme si rozuměli. Jsem vděčný, že jsem ho mohl poznat. I po smrti maminky jsem k němu do Španělska jezdil každý rok. A celé prázdniny nás tam hostil. My jsme jen vyměnili 300 marek, které jsme schovali do zubní pasty a jeli jsme.“

Je stále živ?

„Bohužel, zemřel před pěti lety. Dožil se ale krásných devadesáti let. Každopádně s jeho dětmi jsme stále v kontaktu, pravidelně si voláme.“

Když jste s maminkou zůstali sami, probírala s vámi svůj nový »románek«?

„Trošku ano. Chtěla samozřejmě vědět, co si o tom myslím. A já z něj byl nadšený! Jejich vztahu jsem fandil, přál jim to moc a moc.“


A vy jste s ní konzultoval svoje soukromí? Znala třeba vaší současnou manželku Janu Bouškovou?

„Janu znala dobře, ale to jsme spolu ještě nebyli. Samozřejmě věděla, že se mi líbí, že ji mám rád. Do vztahů mi však nemluvila. Jen byla trochu zaražená z mé první svatby, protože si nepředstavovala, že se budu tak brzo ženit. Ale brala to tak jak to je, že si každé dítě tu pusu musí nabít prostě samo a nemá cenu cokoliv říkat. Jak se říká, cizí odřeniny nebolí…“

Čím vám maminka nejvíce chybí?

„Tím, že si spolu nemůžeme povídat. Paradoxně, když žila, tak já jsem si s ní povídal minimálně. Ona by si to přitom strašně přála, abych ji vyprávěl o svém životě, mých představách. Jak žiju, co bych chtěl. Já byl ale hroznej introvert a škudlil jsem si to v sobě. Moc o mně nevěděla. Tedy přesněji řečeno jako každá máma věděla všechno, jen to nevěděla ode mne.“




Přečtěte si
hillaarkaa
23. 1. 2013 • 17:44

s t e p l o u š i,Vy jelita

hillaarkaa
23. 1. 2013 • 17:44

Po onanistech a šmírácích s ***i přibylo u Haháků i nekrofilů

tosto
22. 1. 2013 • 20:22

poslední dobou bulvár úplně posedlý rochňáním se v pohřbech a úmrtí?

marieelle
22. 1. 2013 • 15:55

docela dobrodružným životem, ale ta úmrtí byla jak na objednávku / všechna/ a ona zemřela také dost mladá.

teufel
22. 1. 2013 • 13:13

Chudinko!

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.