Prospěchářka Jirásková: Obdivovala Stalina i Klause!
O tom, že byla Jiřina Jirásková (†81) geniální herečkou není pochyb. Jaká ale byla v soukromí? Prospěchářkou, která využívala doby a politických poměrů jen ke své slávě a kariéře? Nebo oběť, jež kvůli totalitnímu režimu trpěla? Jak to bylo s jejím vztahem ke komunistům?
Zapálená komunistka… smrt Stalina oplakala
Až do svých šestnácti let byla herečka přesvědčenou komunistkou. Strana pro ni byla svatá. Když v roce 1953 zemřel Stalin, zhroutil se pro ni celý svět. „Ty slzy byly upřímné,“ přiznala s odstupem let. „Myslela jsem si, že je to velká tragédie. Byl to pro mne otec lidstva. Copak jsem věděla o milionech mrtvých? O Katyni?“ omlouvala své mladistvé názory. Režimu tehdy bezmezně věřila. „Chtěla jsem něčeho dosáhnout, něco předělat, něco postavit, něco zlomit.“ Ideologie jí vymývala mozek stejně jako statisícům dalším.
Poslala svou kolegyni na smrt?
V padesátých letech se dokonce postavila proti své kolegyni Jiřině Štěpničkové (†73), která po válce upadla v nemilost režimu a po nezdařeném pokusu o emigraci byla odsouzena za vlastizradu. Právě ona a další kolegyně z vinohradského divadla měly údajně podepsat petici požadující pro ni v procesu trest smrti.
„Tenkrát jsme se dozvěděli oficiální verzi, že byla napojena na americkou rozvědku a z tohoto důvodu prchala z Československa. Já si prostě myslela, že je agent. Nic jsem ale nepodepsala,“ vyjádřila se k tomu Jirásková.
Štěpničková vyfasovala patnáct let natvrdo. Odseděla si deset let, vysvobodila ji prezidentská amnestie. „Když se vrátila z kriminálu, pravidelně se se mnou stýkala. Z ničeho mě nevinila,“ dodala. Očití svědkové ale tvrdí, že jen dva lidé z divadelního souboru byli proti perzekuci Štěpničkové. Jirásková to však nebyla. „Je to blbost. O trestu smrti se tehdy nemluvilo. I v té době by to bylo hodně za emigraci,“ hájila se po letech.
Obrat o sto osmdesát stupňů! Postavila se proti režimu!
Postupem let Jiráskové láska ke komunistům uvadala. Až v roce 1969 zahodila legitimaci a vystoupila ze strany. „Při procesech Horáková, Slánský, Barák jsem schod po schodu přestávala věřit. Pak přišla okupace, s kterou jsem zásadně nesouhlasila,“ objasnila své důvody.
Protiúder bolševiků na sebe nenechal dlouho čekat. Herečce byla vystavena na třináct let stopka. Ve filmech mohla mít pouze štěky. „Vše vyvrcholilo mým angažmá v několika televizních pořadech. Například Jizvy, jiskry, jistoty, které jsem moderovala. Tam vystupovala řada protirežimních lidí a já jsem se jich tak nestydatě ptala,“ zavzpomínala s úsměvem. „No a pak na mne jednou v televizi čekali takoví dva pánové, odvedli si mě stranou a sdělili mi, že z rozhodnutí kulturní komise nesmím v televizi dál dělat. Nabídli mě, že mne odvezou domů. Tak jsem jim řekla: pánové, na to se vyserte, já to nějak zvládnu.“
Chtěla se zabít!
Cestou domů se jí potom honily černé myšlenky. Dokonce myslela na sebevraždu. „Chtěla jsem s autem sjet z mostu… Bylo mi jasné, že si neškrtnu,“ prozradila. Přitom paradoxně podepsala v roce 1977 Antichartu, pamflet socialistického umělce. Později tvrdila, že odmítla, jenže její podpis v dlouhém seznamu signatářů stojí.
V těžkých časech ji podržel její partner režisér Zdeněk Podskalský (†70). „Řekl zaplaťpánbůh, že jsi tu sebevraždu nespáchala. Lidé by si mysleli, že chodím se Zagorovou,“ prozradila. Její muž jí pomáhal i finančně. „Zůstala jsem u divadla, takové to – paní, nesu vám psaní. Podskalský naštěstí nebyl lakomý, tak jsem hlady neumírala,“ uvedla.
Nedobrovolná pauza pro ni skončila až v roce 1983 a to díky režisérovi Karlovi Kachyňovi (†79), který ji navzdory zákazu protlačila do role zdravotní sestry ve filmu Sestřičky. Byl to její majstrštyk a odstartoval druhou éru její skvělé kariéry.
Drtivá porážka ve volbách!
Také po revoluci se Jirásková nepřestala angažovat v politice. Byla velkou fanynkou a obdivovatelkou Václava Klause (71) a jeho ODS. Stála při něm i během takzvaného sarajevského atentátu a tvrdě ho bránila. V roce 1999 dokonce za stranu v Praze kandidovala do Senátu. Volební výsledek ale skončil fiaskem. S drtivým náskokem ji hned v prvním kole porazil majitel zkrachovalé cestovky Václav Fischer.