Pavel Marek alias Prťka ze Sněženek a machrů: Víme, kam zmizel! Oldřich Navrátil ho málem připravil o život!

Pavle, co se vám vybaví při vzpomínce na natáčení filmu Sněženky a machři?

„Atmosféra i lidé byli skvělí. Bydleli jsme pohromadě na horských boudách a mnohé situace filmových teenagerů, jak je známe z filmu, se současně odehrávaly i v reálu. Já měl to štěstí, že jsem bydlel s panem Brzobohatým a užil si tak jeho přítomnosti. Byl to skvělý člověk, bezvadný parťák a výborný učitel herectví. Moc mě mrzí, že už není mezi námi.“

Říkáte, že mnohé situace z filmu se odehrávaly i ve skutečnosti. Měl jste na mysli i vaši milostnou scénu s Evou Jeníčkovou, která ve filmu ztvárnila Mariku Kardovou?

„Tak to jsem zrovna na mysli neměl. Opravdu zůstalo jen u toho.“

Líbila se vám?

„Milá holka, příjemná parťačka a zároveň i hlavní důvod, proč jsem tu roli vzal. Ve druhém dílu už taková scéna nebyla, proto jsem tam nehrál.“ (smích)

Žhavé drby

»Viky Cabadaj« Duchoslav, muž dvou tváří: Ve dne táta roku, v noci opilec…

Celý článek

.

1

To je rozumné. Můžete prozradit něco z natáčení, co filmoví diváci netuší?

„Tým profesorů měl učit děti lyžovat a nejkrásnější bylo, že paní Valentina Thielová, která hrála profesorku Boženku, se na lyžích šíleně bála. Aby se vůbec mohla kurzů zúčastnit, museli rekvizitáři protlouct její lyže hřebíky, zastrčit je do sněhu a pak ji do toho obout. Teprve potom byla ochotná na tom místě stát.“

Jak se vám točilo s režisérem Karlem Smyczkem?

„Byl pro mě prvním režisérem, který mě vytáhl do filmu. Skvělý člověk, se kterým byla výborná spolupráce. Potom jsem už netočil, protože jsem se věnoval nonverbálnímu divadlu a artistice a často odjížděl do zahraničí.“

No právě, kam vás osud zavál, že jsme o vás neslyšeli?

„Věnoval jsem se černému divadlu. V roce 2003 jsem založil National Black Light Teatre Prague, což je audiovizuální divadlo, se kterým hrajeme v zahraničí. I když jsem z toho filmového světa tady zmizel, tenkrát mě to hodně ovlivnilo.“

Nemrzí vás, že se už klasickému herectví nevěnujete?

„Ne a řeknu vám proč. Herectví je zvláštní obor, kde stále očekáváte, co vám kdo nabídne, jestli vůbec dostanete nějakou roli a zda se prosadíte. Zjistil jsem, že moje cesta je jiná. Svůj život si chci ovlivňovat sám, nechci čekat u telefonu, až někdo zavolá. Pracuji hlavně jako režisér a producent. Tvorba představení mi navíc zaručuje i setkání se spoustou zajímavých lidí, což mě nesmírně těší.“

Málokdo ví, že jste byl dlouhé roky spolumajitelem známého pražského divadla Ta Fantastika. Proč jste z divadla odešel?

„S Petrem Kratochvílem jsme časem měli rozdílné názory. To život přináší. Jsem tomu rád, otevřel jsem si tak alespoň cestu ke svému projektu.“

Setkal jste se v průběhu let s některými herci z filmu Sněženky a machři?

„S řadou těch »žáků« jsem se později potkal i na jevišti. Například Michal Suchánek hrál u mě v divadle v Baronu Prášilovi doktora a s tou rolí měl ve světě obrovské úspěchy. Protože je komik od narození, přenesl to i do tohoto divadla a lidi ho milovali. Byl v tom opravdu dobrý.“

S vaším divadlem jste poznal téměř celý svět. Kam jezdíte nejraději?

„Hráli jsme zhruba v padesáti zemích světa a dá se říct, že taková moje druhá vlast je Španělsko. Kromě toho, že tam každoročně hostujeme nejméně měsíc, udělal jsem se španělskými divadly i několik koprodukčních projektů. A Španělé divadlo opravdu milují.“

Na který zážitek z cest nikdy nezapomenete?

„Když s námi určitou dobu jezdil Olda Navrátil, měli jsme vlastní velký autobus s kuchyňkou. Gurmán Olda Navrátil vařil a staral se o náš jídelníček po celé Evropě. Zádrhel nastal až v San Marinu. Tenkrát tam byla velká úroda hub, Olda nás poslal sbírat, udělal pořádnou míchanici a výsledkem bylo, že se přiotrávilo celé divadlo. Ale proti tomu, co jsem zažil v Indii, to byla pouhá maličkost.“

Tam jste se také přiotrávil?

„I podruhé narodil. Po jídle v luxusním hotelu jsem pět dní nevnímal okolí. Na lůžku uprostřed letadla jsem byl přepraven do Prahy, naštěstí se to s menšími jaterními problémy spravilo.“

Kam se chystáte s divadlem příští rok?

„Ještě letos v prosinci do Španělska a potom do Dominikánské republiky, Číny a na podzim do Madridu.

Pavel Marek
Po ukončení DAMU spoluzaložil divadlo Ve stanu, jehož činnost byla z důvodu cenzury po čase ukončena. Psal scénáře, režíroval, hrál a vymýšlel trikové jevištní mechanismy – např. stroje k létání herců. Stále častěji spolupracoval jako režisér na koprodukčních akcích v zahraničí a v letech 1991 – 2002 byl spolumajitelem divadla Ta Fantastika, kde působil jako producent, umělecký ředitel, scenárista, herec a režisér.

V roce 2003 založil audiovizuální divadlo National Black Light Teatre Prague, se kterým sbírá ocenění a sklízí úspěchy po celém světě.

Spolupracuje s výtvarnicí Evou Srncovou a muzikanty Petrem Hapkou
a Ondřejem Soukupem.

Muzikály, na kterých spolupracoval
Produkce: Krysař, Johanka z Arku, Olympic aneb Jak se lítá vzhůru.
Trikové pasáže a jevištní efekty: Golem