Renata Langmannová: Pracháči mě neberou!

Jediná miss, která se nerozešla s původním milencem

A jak to má půvabná Renata s muži? Jako jediná miss zůstala se svým původním přítelem. Na co ji dostal? A jak to bude se svatbou?

Doba kralování se vám už chýlí ke konci, za pár týdnů předáte korunku České miss nové královně. Jak se budete loučit?
„Rozhodně neplánuji žádné těžké loučení. Rok kralování jsem si užila a je na čase, abych předala žezlo dál. Těším se, až se vrátím do školy a můj život se přiblíží zpátky k normálu. I když normální už asi nikdy nebude.“

Jak moc se vám změnil život?
„Hodně. Přestěhovala jsem se do Prahy, musela jsem přerušit školu, byla jsem odtržená od rodiny, od přátel. Tady jsem musela začínat úplně znova.“

Takže vás korunka královny krásy donutila dospět?
„Rozhodně. Přijde mi, že za těch pár měsíců v Praze jsem zestárla snad o pět let. Hlavně po psychické stránce. Byla jsem hozená do vody a musela jsem se o sebe postarat. Nikdo mi nestál za zadkem a nezametal mi cestičku. Všechno jsem si musela dělat sama. Odjakživa jsem byla realistka a vím, že člověk nedostane nic zadarmo. Je potřeba se snažit, a ne se válet na gauči.“

Je něco, co vás tu zklamalo?
„Nemám ráda, když jsou lidé schopni a ochotni pro slávu udělat všechno. Z toho dokážu být hodně znechucená. Asi nejsem typ člověka, který by se musel za každou cenu někam tlačit. Jsem hodně živá a mám ráda zábavu, ale jsou určité hranice, za které bych nikdy nešla. Nedělám nic pro to, abych na sebe strhla pozornost.“

Zůstanete žít v Praze, nebo se budete stěhovat zpátky k rodičům?
„Chtěla bych zůstat v Praze. Žít tady byl vždycky můj sen. Na Moravě je strašně málo pracovních příležitostí a kariéra se tam buduje velmi těžko.“

A co škola? Než jste studium přerušila, tak jste studovala v Olomouci. To budete dojíždět?
„Neplánuji se vrátit do Olomouce. Chtěla bych začít studovat od začátku v Praze. Ale zatím zvažuju, jaký obor. Je to zvláštní, ale ani ve svých dvaceti letech nejsem rozhodnutá, co bych chtěla v životě dělat. Napadají mě mediální studia nebo ekonomka.“


Missky se většinou po získání titulu královny krásy rozloučily nejen se starým životem, ale i s původním partnerem. Vy jste jedna z mála výjimek, která se svým přítelem zůstala.
„Já bych neřekla, že za ty rozchody můžou holky, ale spíš ti kluci. Když vyhrajete titul miss, točí se kolem vás spousta lidí, muži vás zvou na kafe a na večeři a najednou máte také mnohem méně času. A to málokterý chlap rozdýchá. Já mám to štěstí, že můj přítel Tomáš je hodně tolerantní. A navíc jsme spolu dlouho, teď to bude šest let. Byla jsem překvapená, jak dobře to zvládl. Někdo jiný by to třeba nevydržel.“

A žárlí?
„To určitě. Když někoho máte rád, tak na něho aspoň trochu žárlíte. Ale rozhodně nedělá žárlivé scény. Spíš se sem tam zeptá, kde jsem byla. Ale já nic netajím, říkám všechno na rovinu. Přece když jdu s někým na kafe, tak to neznamená, že s ním hned něco mám.“

Po šesti letech vztahu už by byla na čase svatba…
„Na to jsme oba ještě dost mladí. Ve dvaceti letech bych se určitě vdávat nechtěla. Tomáš navíc dodělává vysokou školu a mě studium teprve čeká. A to je priorita. Na svatbu je vždycky spousta času.“

Nesnažili se vás někteří muži vašemu příteli přebrat?
„To víte, že to občas někdo zkusí. Většinou to zkoušej ti bohatí, co chtějí mít hezkou holku jako reprezentativní módní doplněk. A takoví chlapi mě vůbec neberou. Jsem ráda, že mám Tomáše, protože z dnešních chlapů bych se zbláznila. Všichni si chtějí jen užívat a být nezávislí, nejlépe mít na každém prstě deset holek. To bych nevydýchala.“

Takže si nebudete hledat známého hokejistu, fotbalistu nebo bohatého podnikatele?
„To by bylo strašně jednoduchý, využívat muže. Ale já jsem byla zvyklá si všechno vydřít a udělat sama. Nechtěla bych na někom být závislá, a už vůbec ne finančně. Nechci být něčí ocásek.“

Čím vám přítel dokáže udělat radost?
„Příjemně stráveným večerem. Nejsem moc náročná, mám radost už z toho, že za mnou přijede a je se mnou.“

Nebudete se snažit prorazit jako modelka v zahraničí?
„To mě moc neláká. Vím, jak to chodí. Šest holek bydlí v jednom pokoji, celý den chodí na castingy, na to bych asi neměla nervy.“

Jak na holku z Moravy působí český šoubyznys?
„Nic jsem si nemalovala na růžovo, všechno jsem brala, jak to přicházelo. S někým si rozumíte, s někým ne, to je všude stejné. Mám spoustu známých, ale neřekla bych, že to jsou kamarádi. Ty si najdu spíš mimo šoubyznys. Společnost je tu celkově falešnější, každý si hraje na vlastním písečku. Spousta lidí vás pomluví, jen aby se sami zviditelnili. Skousla jsem, že to tak funguje a neřeším to. To bych se zbláznila.“

Máte šťastnou povahu, nic vás moc netrápí. Ale jaký je podle vás největší problém dnešního světa?
„Lidská hloupost. To je globální problém světa, z toho plyne všechno zlo, ať už znečišťování, jaderné zbraně, kácení deštných pralesů.“

A jak se bráníte při setkání s hlupákem vy?
„Nejlepší je ho obejít. Protože lidskou blbost můžete řešit jak chcete, ale to nevyřešíte.“

Získáním titulu miss jste si splnila sen. Máte i nějaké další?
„Chtěla bych dostudovat. Až se mě jednou někdo zeptá, co jsem, tak abych neřekla jen: jsem Česká miss roku 2006. Abych třeba mohla říci: Jsem inženýrka ekonomie. Aby všichni viděli, že krása se dá skloubit s inteligencí.“

Jak si představujete svůj budoucí rodinný život?
„To si dokážu představit jen těžko. Přítel Tomáš musí dostudovat. Budeme muset společně našetřit nějaké peníze, abychom si mohli pořídit byt. A časem si snad pořídíme miminko. Ale na to bude správný čas až tehdy, až pro něj vytvoříme zázemí. Chtěla bych mít něco za sebou, mít vybudovanou kariéru, být finančně zajištěná, abych se miminku mohla správně věnovat.“

Autor: Leni Kabeláčová
Foto Aha!: Dalibor Puchta