Honza a Pavlínka Nedvědovi: Strach o střechu nad hlavou!
Pro Honzu (66) a Pavlínku (30) Nedvědovy byl minulý víkend jedním z nejpernějších v životě. Už pět dní se těší z toho, že jsou novomanželé. Kdo byl ale od tvůrce »oplodňováků« čekal posvatební romantiku, byl by překvapený. Pavlínka místo toho, aby letěla za romantikou na svatební cestu někam k moři, vyrazila autobusem na odpolední šichtu do krámku, v němž prodává. Přesto jí Honza daroval to nejcennější, co má - domeček u řeky Sázavy. Což má ale malý háček...
Honza je štědrý ke všem svým ženám - rozdal jim totiž veškeré nemovitosti. Určité obavy však zřejmě v hlavě měl. Pamatoval totiž na zadní vrátka, pojistil se a ve všech domech figuruje jako tzv. věcné břemeno, takže je může až do konce života libovolně užívat. Mimochodem, stejně si to Honza zařídil i u Dcery Aleny, na kterou přepsal vilu kousek za Prahou.
Proč nebyla svatební cesta?
Na romantiku prý nebyl čas. Neděli už hrdličky měly volnější, ale velkolepá oslava se nekonala. „Dali jsme si jen oběd s nejbližší rodinou,“ prozradila v pondělí Aha! nevěsta s tím, že dále už si povídat nemůže, protože spěchá na odpolední směnu do krámku.
Honza měl v tu dobu rovněž napilno, čekaly ho domácí práce. Zřejmě měl po víkendu velké praní, na sušáku totiž visela jeho svatební košile i nevěstino svatební prádélko.
Co je věcné břemeno?
Jedno z tzv. věcných práv k věci cizí. Zjednodušeně řečeno jde o to, že vedle majitele domu či bytu má právo nemovitost užívat další oprávněná osoba. Ve smlouvě musí být přesně vymezeno, v jakém rozsahu – dožívá-li například původní majitel v bytě, který už prodal, měly by být ve smlouvě vymezeny místnosti, které smí užívat.
„Pan Nedvěd majetek přepsal proto, aby se v případě, že se mu něco stane, domy nestaly předmětem dědictví. Jestli patří jeho manželce nyní, nebudou se o něj moci hlásit další dědicové. Když někomu daruji nemovitost, vždy je na místě obava, že mě ten dotyčný může lidově řečeno »vypéct«. Můžeme se pohádat, dokonce i rozejít. Smlouva o zřízení věcného břemene je proto určitou právní jistotou,“ vysvětluje renomovaný pražský advokát Jan Černý.