Herec Jan Kuželka (65), český král malých rolí... Zahrál si ve 250 filmech!

Jak jste se dostal k herectví?

„Někdy v sedmdesátém roce jsem nastoupil do Československé televize, kde jsem měl na starosti komparzní rejstřík a zábavní programy. Občas jsem od některého režiséra dostal menší roličku, třeba s jednou větou, abych si přivydělal.  Jednou mi nabídl pan režisér Svoboda z Městských divadel pražských, zda bych si nechtěl zahrát soudního sluhu ve hře Bouře ve sklenici vody, kde bych alternoval Ivo Niederleho. Neváhal jsem a z televize odešel. Za představení jsem si tenkrát vydělal osmdesát korun, což v té době nebylo zas tak málo. Kamarádi mi domlouvali i menší kšeftíky v televizi.“

Především jste ale ztvárnil spoustu menších a středně velkých rolí v našich a zahraničních filmech. Zřejmě držíte i rekord v jejich počtu. Kolik těch filmů vlastně bylo?

„Přesně to nevím, ale prý něco kolem dvě stě padesáti. Moje dcera to snad někdy spočítá. Těch zahraničních filmů bylo určitě přes sto, začalo to už před revolucí. Zahrál jsem si například v seriálu Indiana Jones, v Bídnících s Depardieuem a Malkowichem, v Maigretovi. Točil jsem v Mongolsku, Rusku, Německu...“

Slavný a Oscary ověnčený Formanův film Amadeus začíná záběrem na vás. Jak jste se právě k této roli dostal?

„Americký herec, který měl původně kuchtíka hrát, si zlomil ruku, tak padla volba na mě. Přijel jsem na Barrandov a právě jsem čekal v produkci, když přišel nějaký chlápek. Byl mi povědomý, pozdravil a zeptal se mě, proč jsem tady. Odpověděl jsem, že jsem přišel kvůli Amadeovi a zda na tom taky dělá. Přikývl, že jo, že na tom taky pracuje. Chvilku jsme klábosili a pak se mi představil jako Miloš Forman.“

Jaké máte zkušenosti se zahraničními hvězdami?

„Výborný člověk, slušný a vždy perfektně připravený byl například John Malkowich, skvělí byli Vjačeslav Tichonov, Bruno Cramer, Oleg Jankovskij nebo Nikita Michalkov, muž s obrovským srdcem. Také Gérard Depardieu se choval skromně, měl normální karavan a osobně mě pozval na svoje vlastní víno, které mu dováželi z Francie.“

Jak jste zvládal texty v cizích jazycích?

„Bál jsem se, aby mi text nevypadl a někdo z toho nezačal dělat hysterickou scénu. Jednou jsem točil v amerických Bídnících s Umou Thurman, o níž se právě říkalo, že je pedant a hysterka. Klepal jsem se předem, abych něco nezkazil. Představili jsme se, udělali jednu zkoušku a scénu natočili. Potom mě požádala, zda se můžu zdržet, že má narozeniny a nakonec jsme si připili šampáněm. Vyklubala se z ní výborná baba.“

Měl jste někdy problém s textem?

„Občas se to stane, nejhorší je pro mě francouzština. Velkou roli jsem dělal s Italy, se slavnými bratry Tavianiovými. Byl to film Nanebevstoupení, kde hrál soudce i režisér Krejčík, který umí skvěle italsky. Hrál jsem obhájce, ale když jsem viděl scénář a ty špalky textu v italštině, šly na mě mdloby. Agentce jsem řekl, že tohle se nemůžu nikdy naučit. Ať vyřídí, že bych rád, ale že to zkrátka nejde. Volala mi zpátky, že se to prý mám naučit česky. Tak jsem nakonec  natočil tu českou verzi.“

Skamarádil jste se s některou ze zahraničních hvězd?

„Můj velký kamarád byl Eberhard Feik, který hrál Thannera, kolegu komisaře Schimanského. Bohužel zemřel. Jezdil za mnou do Prahy a chodili jsme na pivo k Tygrovi. Pro moji tehdy malou dceru vozil balíky pampersek, které tu tenkrát ještě nebyly známé. Jednou se řízl na cirkulárce a zemřel snad na embolii. Spolu jsme hráli ve Sněhurce, kde jsme se seznámili.“

Ještě s někým jste chodil na pivo?

„Například s americkým hercem Vincentem Schiavellim, kterého objevil Miloš Forman. Hrál v jeho filmech, například v Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo v Amadeovi, kde ztvárnil komorníka Salieriho. Když se tu objevil, vždycky se ozval. U Tygra jsem však zažil i velké překvapení s jednou filmovou hvězdou první velikosti.“

O koho šlo?

„To jsem se dozvěděl až během večera. Sešel jsem se v hospodě s kamarádem, uznávaným hollywoodským kameramanem českého původu Petrem Sovou, který například natočil film Good morning, Vietnam. Ten sebou přivedl nějakého člověka v podivném kabátě, který se během našeho setkání většinou jen usmíval, když mu Petr překládal. Najedl se a vypil na rozdíl od nás jenom jedno pivo. Asi po hodině se u našeho stolu začali hromadit turisti a žádali od něho autogramy. Teprve potom mi Petr prozradil, že ten muž je Al Pacino. Mimo jiné jsem se o něm dozvěděl, že je výborný truhlář, který dělá skvělý nábytek.“

Váš nejnovější film?

„V létě jsem dokončil poslední film Zdeňka Trošky Babovřesky. Se Zdeňkem to byl můj, tuším, pátý projekt a při natáčení byla jako vždy nádherná atmosféra. Řekl jsem, že kdybych dostal nabídku na hlavní roli z Hollywoodu, nebo na čtyři dny u Zdeňka, budu se hodně rozmýšlet. Teď začínám točit v ruském seriálu Tři mušketýři, kde hraji roli kuchtíka.“

Zlatá éra s Františkem Ringo Čechem

Jana Kuželku můžeme kromě ve filmu a v reklamách vídat také na divadle. Nejraději vzpomíná na spolupráci s  Františkem Ringo Čechem. „To byla zlatá éra a krásná doba. S jeho divadlem jsme měli denně vyprodáno a to jsme hráli i čtyřicet představení do měsíce. Také jsem měl svoje zájezdové divadélko, kde jsme hráli představení Noc s modelkou. Hrál tam Olda Navrátil, Mojda Maděrič, Jarka Obermaierová, Iva Kubelková a Ota Jirák. Nebylo to špatné a repríz bylo poměrně dost. Rád spolupracuji s Černým divadlem, zahrál jsem si i ve Španělsku a Portugalsku, kde jsme byli celý rok,“ říká Jan Kuželka.

Největší honorář

Za menší roli v zahraničním filmu si Jan Kuželka přišel nejvíc na necelých 200 tisíc. Více peněz si jednou vydělal v reklamě, kde se jeho honorář pohyboval ve stotisícové částce.