Smrt talentovaného ševce: Boušková hrála s bolestí v srdci!
Tolik se na natáčení těšila. Nejen na svou velkou roli, ale také na kolegy a krásné prostředí zámku v Opočně. Jenže pár dní před filmováním Janě Bouškové (58) tragicky zemřel její manžel, herec Petr Svojtka (†36). Nastal rébus – co teď? Bude vůbec Jana po nečekané ztrátě milované osoby schopna hrát? Pojďte se s námi podívat na největší tajemství z natáčení filmu Smrt talentovaného ševce, který dnes od 9.45 h vysílá TV Nova.
Smrt talentovaného herce...
Těsně předtím než padla první klapka, se představitelce hlavní role Janě Bouškové (58) zhroutil celý svět. V místech bývalého pražského divadla Na Slupi a botanickou zahrady její manžel, herec Petr Svojtka vstoupil shodou nevysvětlitelných náhod mezi tramvajové vozy a na místě zemřel.
„Režisérovi Janu Schmidtovi dalo hodně přemlouvání, aby Jana v takovém okamžiku roli přijala,“ zavzpomínal jeho tehdejší asistent Martin Faltýn (55). „Na to natáčení do smrti nezapomenu. Všichni se ke mně chovali naprosto úžasně a byli mi v těch těžkých chvílích obrovskou psychickou podporou,“ uvedla dojatě pro Nedělní Aha! Jana Boušková.
Idylka na natáčení
Ano. Celý kolektiv tato smutná událost o to víc stmelila a vytvořila se parta, která táhla za jeden provaz. Celá detektivka se natáčela na jednom místě, na zámku Opočno. Větší luxus si filmaři nemohli přát.
„V osm ráno jsme se probudili, v 8.30 sešli do zámecké restaurace, na snídani, v 9.05 vyšli před restauraci a byli jsme »na place«. V zámku, na dvoře, v zámeckém parku, v samotném městě Opočně nebo výjimečně v nedaleké myslivecké restauraci…,“ prozradil Martin Faltýn.
Právě jemu na místo natáčení utkvěla v paměti ještě jedna vzpomínka. „Pokud vím, bylo zde díky počato nejedno robátko. A asi to bylo nějakým zvláštním fluidem celého místa, protože mám v živé paměti, jak ředitel místní školy někomu ze štábu vyprávěl, jak zděšeně při lékařské kontrole zjistili, že skoro třetina žákyň 9. třídy už nejsou panny! Dneska to nikomu nepřijde pomalu zvláštní ani v šesté třídě, ale uvědomte si, že to byl tehdy rok 1982,“ dodal Faltýn.
Galantní Kodet půjčoval kolegům peníze
Jiří Kodet (†67), který ve filmu ztvárnil postavu kapitána Exnera bavil okolí. A jak bylo jeho dobrým zvykem, pomáhal ostatním. „Zrovna do prodejny přivezli tři kousky dvojalba orchestrálních nahrávek písniček Voskovce a Wericha, což byl v té době zlatý poklad. Já byl ale zrovna bez peněz. Prodavačka věděla, že budou hned pryč, tak mi byla ochotna jedno elpíčko schovat do večera. Kde vzít honem 200 Kčs? To byla s mým platem 3000 hrubého nepředstavitelná suma,“ začal vyprávět asistent režie.
Jediná šance tak byla přemluvit pokladníka filmu, aby mu půjčil. Jenže ten byl známý škrt, navíc pěkně nafoukaný. „Šel jsem za ním a on se zrovna domlouval s panem Kodetem, že mu poskytne zálohu na honorář. Samozřejmě jsem narazil. Co bylo dovoleno mistrovi, nebylo dovoleno mně. A pak se to stalo. Jiří dostal šest stovek, natáhl ke mně ruku se dvěma stovkami a prohlásil: na! A nemusíš mi to vracet! Bylo to víc, než kdyby onomu hamižnému, nadutému pokladníkovi vrazil facku,“ dodal Faltýn.
Zajímavosti
● Režisér Jan Schmidt pojal obsazení filmu více než přátelsky. Protože pocházel z Náchoda, ušetřil pomocnému režisérovi práci tím, že si do menších rolí nadiktoval své pražské kamarády a známé původem z Náchoda. Takže se na filmu vlastně sešla parta lidí, kde se všichni znali, a všude panovala naprostá shoda.
● Jiří Kodet a Jana Boušková denně hráli v Praze, proto museli ve tři odpoledne končit, jet 150 km do Prahy do divadla a pak zase zpátky. Tudíž se jelo bez polední pauzy, od devíti do tří. Pak najednou štáb neměl co dělat a začala volná zábava. Odboráři se tehdy bouřili, že se má jezdit domů k rodinám. Nikomu se ale nechtělo. Všichni si přivezli auta, kola a jezdili na výlety.
● Hudbu k filmu napsal Ota Petřina. Cenzura ale část vystřihla, stejně jako kus filmu. „Policisté jdou v jednom záběru kosit louku, aby našli důkaz vraždy. Mají hrábě, kosy, jdou ranní mlhou jako komando. A Ota k tomu napsal smyčcový kvartet s doprovodem zvonů. Působilo to vesele, ale museli jsme to dát pryč. Přitom ten film byl odlehčený. No, téhle pasáže je mi líto. Že jdou hledat s hráběmi vraha, to schvalovací komisi popudilo,“ uvedl režisér Jan Schmidt.
● Pro tehdy šestadvacetiletou Milenu Steinmasslovou bylo natáčení tohoto filmu životním zážitkem. „Není to zrovna intelektuální dojem, ale fakt, že jsem ležela v zámecké posteli s nebesy s Kratinou, pro mě bylo v tom věku něco nadpozemského,“ svěřila se herečka.
