Roman Skamene po infarktu: Doktorům lžu, i když smrdím kouřem!

Máte za sebou infarkt. Jak snášíte srpnová vedra?

„Špatně. Je to ale už i věkem, člověk je celkově takový pomalejší a unavenější. Navíc požírám mraky prášků na cukrovku, vysoký tlak, na srdce a na ředění krve. Někdy na nějaký zapomenu, ale to nevadí. Na druhou stranu jsem šťastný, že jsou vedra, protože si říkám, že je to lepší než zima a plískanice, které nás čekají.“

Naštěstí máte na chalupě blízko Berounku, takže máte před vedrem kam utéct.

„Tak to se mě netýká, protože já se v bazénu, v řece ani v moři nekoupu. Nic mi to neříká.“

Již odmalička jste neměl koupání rád?

„Když jsem byl malý, teda…malý, to mi zůstalo, ale jako dítě jsem byl vodní veš. Pak se to nějak zlomilo a koupání mě jednou provždy přešlo.“

Jak vidím, v kouření vám ani infarkt nezabránil. Kolik cigaret denně vykouříte?

„Několikrát jsem přestával, ale nikdy se to nezdařilo. Nedávno jsem si dokonce pořídil takové to elektronické cigáro, asi za tisícovku. Bylo to celkem fajn, ale pak jsem ho ztratil. Tak jsem si koupil další, a to jsem ztratil také. Takže zase kouřím a k tomu si balím. Kolik jich vykouřím, raději nechci říkat. Minimálně dvacet, hlavně když mám stresy…“

Takže asi čtyřicet. To znamená, že na kontrole u doktora lžete?

„Tam samozřejmě lžu, i když smrdím kouřem. Musím toho nechat. Zatím nevím jak, ale už jsem se rozhodl. Alespoň o takových 80 procent to omezím. Teď to nejde, protože jsem ve stresu.“

Jak jste na tom s alkoholem?

„Občas ulítnu. Jsou období, kdy do toho na pár dní zahučím, ale v poslední době, asi měsíc a půl, nic.“

Sportujete občas?

„Hraju tenis, čtyřhru, jezdím po turnajích a během roku jich absolvuji asi šest. Nedávno mě vytočil Jirka Krampol. Pohádali jsme se kvůli spornému míčku, a to mě tak rozhodilo, že i když jsme 5:2 vedli, nakonec jsme prohráli 7:5. Takhle drasticky jsem snad ještě nikdy neprohrál. Řvali jsme na sebe, ale jsme kamarádi. Je to jeho způsob hry. Neběhá, stojí u sítě a jen zvedá raketu jako nádražák plácačku. Jinak nedělá nic, protože má vedle sebe mladého a běhavého spoluhráče, zatímco já vždycky nějakého zoufalce.“

Často zmiňujete nějaký stres. Proč vlastně?

„Například nedávno jsem točil jednu pohádku na Slovensku, kde jsem měl velkou roli. Udělali jsme zimní scény na horách, letní se měly točit v létě u nás. Od té doby se nikdo neozval a telefony na slovenskou produkci, včetně režiséra, jsou nedostupné. Nedostali jsme ani zaplaceno a točit se zřejmě už nebude. Ale největší stres mám s organizací a sháněním peněz na film Bony a klid 2.Intenzivně na tom děláme s Vítkem Olmerem a je to psychicky tak náročné, že za poslední dva roky jsem zhubl téměř deset kilo.“

V čem je největší problém?

„Plno lidí a spolupracovníků, které nebudu jmenovat, mě tak srazilo a podvedlo, že na to nemohu ani zapomenout a musel jsem se s nimi rozejít. Teď jsme konečně v období, kdy by mělo být vše vyřešené a na filmu se bude moci pracovat.“

Takže Bony a klid 2 bude?

„Stoprocentně. Vytknul jsem si to jako úkol, který musím dotáhnout. Měly by se tam objevit i postavy z jedničky, Veronika Jeníková, Honzík Potměšil... Už jsem se rozhodl, že až se ten film rozjede, půjdu na čtrnáct dní do blázince. Musím se dát psychicky zase do pořádku.“

Co ještě chystáte?

„Začínám se učit text k zájezdové hře pro dvě osoby Medvěd od Čechova. Budu hrát s Mirkou Roubíkovou, třetí menší roli bude hrát náš manažer. Premiéra by měla být v listopadu na Ořechovce v Dejvicích. Ve druhé polovině, po skončení této zhruba třičtvrtěhodinové aktovky, bude talk show s diváky, kde bude vždy k dispozici nějaká známá osoba. Chtěl bych s tímto představením projet především malé vesničky.“

Fotogalerie

6 fotografií