Jana z PROSTŘENA v azylovém domě: Mám 20 korun na den! Víme, proč skončila na ulici!
Příběh Jany Krčňákové (51) dojal nejen soutěžící, ale i diváky pořadu Prostřeno. Kulinářský pořad se odehrál v azylovém domě, kde Jana našla své útočiště. Díky své účasti v televizi je na tom ale nyní o poznání lépe...
Jana měla v mládí našlápnuto na kariéru vrcholové sportovkyně a celý život pracovala v pohostinství. Po smrti manžela se ale rychlele dostala až na samotné dno, odkud vede dlouhá cesta vzhůru. Stačily tři nezaplacené nájmy a musela opustit byt v Krči, kde strávila 17 let. „Bez varování přijeli stěhováci a zůstala jsem na ulici. Pejsky dali do útulku v Troji a já jsem čtyři noci jezdila noční tramvají s bezdomovci,“ zavzpomínala Jana na své nejtěžší období.
Se smrtí manžela, s nímž prožila 17 let, se dlouho nemohla smířit a v labilním období se našli lidé, kteří jí dokázali ublížit. „Bohužel jsem se stýkala s těmi, co mě připravili o všechno. Když jsem byla na policii a řekla, že mě vykradli známí, tak se mi vysmáli,“ přiznala Jana svou osudovou chybu.
Její cesta poté vedla do azylového domu Armády spásy v Holešovicích, kde se z noční noclehárny později dostala do garsonky, kterou sdílí se spolubydlící. Tento komfort si však může dovolit jen díky sociálním dávkám, které sotva pokryjí její životní potřeby. „Počítala jsem to a na jídlo mi zůstane 20 korun na den,“ šokovala Jana z Prostřena.
V současné době je registrovaná na úřadu práce, ale o zaměstnání nemůže zavadit. „Nejspokojenější bych byla jako servírka v nějaké hospůdce, taková trojka, čtyřka, jak bývaly za komunistů,“ zasnila se Jana, již na trhu práce znevýhodňuje vyšší věk.
Jana v Prostřenu sice nevyhrála, ale Míša se s ní podělila o výhru a věnovala jí část výhry. „Peníze jsem nechtěla, lidi jsou závistiví. Domluvily jsme se, že mi pomůže konkrétní dárkem. Potřebovala jsem mobil, abych si mohla najít práci,“ poděkovala Jana své kolegyni z Prostřena, která jí v těžké situaci pomohla.
Vděčná je také Armádě spásy, která bez problémů umožnila natáčení. Provoz azylového domu v Holešovicích je však kvůli sníženým dotacím ohrožen a Jana tak pravděpodobně opět přijde o střechu nad hlavou. Přesto neztrácí naději: „Jsem velký bojovník, nic nevzdám. Nikomu nepřeju, aby zažil to, co já.“