Manželé Jiří a Petra Paroubkovi: Náš vztah je plný slz i štěstí!
5 fotografií
Expremiér a šéf strany LEV 21 Jiří Paroubek (59) stírá hranici mezi rolí politika a celebrity. Od té doby, co před pěti lety přiznal, že opouští manželku Zuzanu (55) kvůli o dvacet let mladší tlumočnici Petře (38), byl totiž jeho osobní život pro mnohé zajímavější než jeho práce. Jak vztah, o kterém kdysi pochybovala celá republika, vypadá s odstupem času, s překvapivou otevřeností prozradili manželé Paroubkovi deníku Aha!.
Před pěti lety se veřejnost dozvěděla o vašem vztahu s Jiřím Paroubkem, zanedlouho oslavíte i pětileté výročí svatby. Když jste ho poprvé viděla, čekala jste to?
Petra: „Tak to rozhodně ne. Já jsem pro něj pracovala, to by mě v životě nenapadlo.“ (odmlčí se)
Jiří: „No? Co sis myslela?“
Petra: „Nebyl mi sympatický. Potkali jsme se na letišti. Asi byl unavený nebo zamyšlený, byl tam se skupinou spolupracovníků. Prohodil pár slov a já si řekla: »Ježíš, abych to vůbec přežila ty dva dny s ním«.“
Někdy vás někdo může štvát a přitahovat zároveň…
Petra: „No, tak to jsem tak nevnímala, protože můj muž splňoval veškerá tabu, která jsem měla nastavená. Nikdy jsem si netroufla pomyslet na někoho o tolik staršího, na někoho ženatého a samozřejmě jsme spolu pracovali. Když se přihodí jedna z těchto věcí, tak to jde, ale když se spojí všechny tři, tak je to moc.“
Kdy byl ten moment, kdy vám došlo, že se všechno změnilo?
Petra: „To bych si nechala pro sebe, to jsou intimní věci. Stačí, když to víme my dva.“
Jiří: „Vlastně to možná ani nevíme. Prostě se to nějak stalo.“
Petra: „Nebyl to nějaký zlom. Sympatie se tam vyvinout musely, protože já jsem pracovala jako tlumočnice a to je velmi intimní práce. Pohybujete se blízko jeden druhého, a když je vám ten člověk nepříjemný, nejde to.“
Jste ale bráni za nesourodý pár: věkově, fyzicky, povahově. Vadila vám tato kritika?
Petra: „Nejvíc mě pobavilo, když o mně novináři psali »mladičká Petra Kováčová«. A mně bylo čtyřiatřicet a nebyla jsem žádné ucho. Už podle kritérií agentur provádějících průzkum trhu jsem patřila do středního věku. Také se mi »líbily« komentáře pana psychologa Cyrila Höschla, že nám dává rok, maximálně dva. Totéž pak říkal, když můj muž rezignoval z funkce (předsedy ČSSD, pozn. red.), že jsem s ním byla kvůli jeho pozici. Tak zatímco se tohle říká, my si tady v klidu oslavíme to páté výročí a půjdeme dál.“
Jak to vnímáte s odstupem času?
Petra: „To jsou blbosti. To je jako kdybych já posuzovala někoho, koho neznám. To by normální člověk začal pochybovat o tom, jestli jsem psychicky v pořádku. Nemůžete dělat soudy o lidech, které jste nikdy nepotkal.“
Myslíte si, že vás váš vztah poškodil?
Jiří: „To jsem já vůbec neřešil. Když se pro něco rozhodnu, tak už se nedívám zpátky, protože to nemá ani cenu.“
Zpátky k věkovému rozdílu, Petro, imponovali vám vždy starší muži?
Petra: „Samozřejmě, že ano. Imponují mi lidé, kteří toho vědí víc než já, mají víc zkušeností, jsou pro mě vzory. To ale neznamená, že se do nich rovnou zamilovávám. Když jsem potkala Jirku, byla jsem zralá ženská. Nehrál roli věk. Šlo o chemii.“
Jak vnímal věkový rozdíl manžel?
Jiří: „Říkal jsem si, že až mi bude nějakých těch sedmdesát, budu ji muset vyměnit za nějaký mladší model.“
Petra: „Ano, příští rok už mi bude čtyřicet, tak se bude muset poohlédnout po nové.“ (smích)
Kdo se chová ve vztahu zraleji?
Petra: „Řekla bych, že máme tradičnější rozdělení rolí. Já jsem hledala u partnera oporu, ten strom, o který se můžu opřít. Proto je pro mě ta stabilita v Jiřím.“
Jiří: „Petra byla vždycky zralá žena, i když byla…“
Petra: „…mladičká.“ (smích)
Jiří: „No, mladičká už opravdu nebyla. Naivní také nikdy nebyla, měla svoje životní zkušenosti a odpovědnost, svoji kariéru. To jsem musel respektovat.“
Přitahovalo vás to?
Jiří: „Určitě mě to neodradilo, když to řeknu takhle. Měla svoji kvalifikaci, asi jsem si nejvíce cenil té kvalifikace jazykové.“
To se vám na manželce líbilo nejvíc? Ne třeba, že je atraktivní?
Jiří: „Tak to určitě (smích), to mě neurazilo. Ale třeba by mohla být i méně hezká, ale s tou její znalostí ruské a anglické literatury, to znamená víc. Doufám, že jednou budu mít čas se tomu také věnovat.“
Překáželo vám, že byl pan Paroubek v době začátků vašeho vztahu ženatý?
Petra: „Manžel nějakou dobu byl se svojí bývalou paní domluvený, jak to bude vypadat. Nechci se k tomu hlouběji vyjadřovat, protože bych nerada komukoliv ublížila. Spíš mě zarazila reakce médií, a já jsem byla strašně naivní. Nemyslela jsem, že to bude lidi tolik zajímat. Myslela jsem, že se prostě Jirka rozvede, pak se vezmeme, a bude.“
Jiří: „Bylo to trochu jinak, než kdybych odešel od malých dětí. S bývalou ženou jsme byli 28 let, náš syn byl dospělý, samostatný. Zuzana byla zabezpečená. Snažil jsem se zachovat fér, jak to nejvíc šlo.“
Petra: „Ale v zásadě ani nešlo o to, jestli byl manžel v odloučení anebo ne, ale ve spojení s věkovým rozdílem to teprve bylo sousto. Chodila jsem na rozhovory, kde novináře vůbec nezajímalo, jaká jsem a co dělám, jen hledali senzaci v tom vztahu. Myslím, že partnerky jiných politiků nebyly vystaveny takovému tlaku jako já.“
Pane Paroubku , jak rozvod a novou manželku vnímal váš syn Jiří (28)?
Jiří: „U všech debat, které jsem tehdy vedl s bývalou ženou, byl syn od samého začátku. Všechno viděl, slyšel, myslím, že se mu to zdálo fér. Takže ta odezva nebyla negativní. Samozřejmě, já ze začátku myslel, že se to zdá fér i bývalé ženě, ale to byl jenom pocit. Tam, když to všechno přišlo k sobě, přišly výčitky a určitě jí to nějakým způsobem vadilo, což jsem se snažil vždy zahladit. Ale asi to nešlo.“
Petra: „V takovéhle situaci vždycky odchází někdo víc zraněný. Vždycky to z něčího pohledu není fér. A ačkoliv tyto rodinné situace zpravidla neřeším, přiznám, že vždy budu mít trochu pocit viny, protože ať to bylo jakkoliv, pro mě je ženská solidarita důležitá. Nikdy se v tomto ohledu nebudu cítit úplně dobře.“
Co byl nejsložitější moment vašeho manželství?
Petra: „Když jsem přišla o dítě, ale musela jsem se na veřejnosti tvářit, že je všechno v pořádku, aby se mě na to nikdo neptal. Spekulovalo se o anorexii, o psychických problémech. Nemohla jsem se tvářit tak jako každá normální ženská ve stejné situaci. Do toho přišly hormony, takže jsem se začala chovat i dost nerozumně, a můj muž měl se mnou svatou trpělivost.“
Jiří: „Život je někdy složitý, ale mně se to nezdá být až tak děsuplné. S odstupem si prostě myslím, že těžké chvíle k životu patří.“
Petra: „Já jsem neměla výlevy, já jsem byla strašně nešťastná. Nejsem člověk, který se snadno rozpláče, ale doma jsem byla slzavé údolí. Než jsem otěhotněla s Margaritkou, tak to pro mě bylo asi nejtěžší období v životě.“
Myslela jste si, že už by se to nemohlo povést?
Petra: „Samozřejmě. Já jsem nemohla na nic jiného myslet. A v momentě, kdy jsme se rozhodli, že si musím odpočinout psychicky, tak jsem najednou byla těhotná. I ty první tři měsíce pak byly složité, protože člověk vlastně pořádně neví, jak to dopadne.“
Takže nedošlo na úvahy o adopci a podobných alternativách…
Petra: „Ne, my jsme byli oba naprosto zdraví a nešlo o problém takového typu. Já jsem prostě nebyla psychicky v pořádku. To se stává spoustě žen. A ani by to nebylo tak strašné, kdybych mohla dva týdny chodit ubrečená. Já ale místo toho musela třeba na ples a tvářila jsem se, že mi nic není, že mi není blbě.“
Nejvýjimečnější moment manželství je asi nasnadě…
Jiří: „Narození dcery. Ale těch momentů byly desítky. Z celého toho období mám velmi pozitivní dojem. Neodděluji to, nerozsekávám to na kousky.“
Margarita (2,5) byla od narození v médiích. Proč už ji nedovolíte fotografovat?
Petra: „Když byla miminko, tak vypadala jako ostatní miminka. A teď, když už z ní začíná být holčička, tak ji nechceme vystavovat. Myslím, že i s příjmením to bude mít dost těžké. Spousta rodičů přenáší své politické názory na děti.“
Jiří: „Já si nemyslím, že to je až tak vážné, ale v zásadě s tím souhlasím. Pořád je tady spousta nenávisti, která byla vůči mně pěstována, a někde v těch chabých mozcích to určitě zůstalo.“
Měl problémy i syn?
Jiří: „On se snažil vždycky vycházet z toho, že já jeho otec sice jsem, ale on toho vztahu nevyužívá a nesnaží se o žádné výhody. Stejně byl urážen na ulicích některými lidmi. Přitom kdyby někomu dal facku, tak si ten člověk sedne. (smích)“
Vaše dcera se už chystá do školky. Vybrala jste soukromou?
Petra: „Ve výběru školky se budu řídit tím, že chci, aby moje dcera vyrůstala jako neznámé dítě v prostředí, které ji bude brát takovou, jaká je. Tomu podřídím všechno.“
Ví už Margarita, co je zač její táta?
Petra: „Neví, kdepak. Jen když je tatínek v televizi, tak na něj ukáže a řekne »táta je v práci«...“
Paroubkův ráj: Víno a zahrádka!
Rozhovor se odehrával na rodinné chatě ve Vraném nad Vltavou nedaleko Prahy, kde Paroubkovi tráví většinu léta. Chatu, která dříve patřila jeho mamince, považuje bývalý premiér za svůj skutečný domov.
„Maminka byla květinářka, takže já jsem k tomu získal vztah a snažím se, aby to tady pořád kvetlo. Margarita to tady sice trochu trhá, ale většinou se mi to daří. Mám tady astry, růže, hortenzie, bylinky a spoustu dalšího,“ řekl Aha! Paroubek a přiznal, že veškerou tvrdou dřinu na zahradě zastane sám.
Odpočinek pak hledá v lahvince vína – těch má na chatě několik set. „Pak u syna na chalupě mám ještě několik tisíc vín,“ předvedl hrdě svoji sbírku.
5 fotografií
Jyrkový pevný zdvih a topor-Petře pořádný svěr,šťávu a příraz 
