Leoš Mareš: Spáchal jsem sebevraždu!

Pro Nedělní Aha! však udělal výjimku a během pauzy mistrovství republiky ve sjíždění toboganu, které moderoval, nám poskytl exkluzivní rozhovor. A řeč se točila o létě a vodních radovánkách a samozřejmě o výchově dětí…

Tak Leoši, přiznejte, kdy jste byl naposledy na toboganu?

„Docela nedávno. Pravidelně chodím se svými syny do aquaparku. No a se starším Kubou všechny sjíždíme. On se teda ze začátku bál, ale už překonal ten prvotní strach a teď postupně zvyšujeme náročnost.“

Kluci už plavou?

„Matěj je ještě moc malý. Ale s Kubou chodíme na plavání každou středu a jeho trenér mi právě na minulém kurzu oznámil, že nám gratuluje. Kuba už by se prý neutopil. Uplave půl bazénu. V pěti a půl letech to není žádná hitparáda, už na to měl nejvyšší čas, ale jsem samozřejmě rád, že už plave.“

Jaký jste byl plavec vy?

„Táta mi dodnes říká, že plavu jako zednická lžíce. (smích) Úplně si vybavuju, jak mě učil plavat a já měl panickou hrůzu udělat sám první tempo. Klasický obrázek: otec stojí na kraji bazénu a říká dítěti, skoč! Právě při tom se buduje elementární důvěra. Vztah dítěte k rodiči.“

Topil jste se někdy?

„Maximálně jsem dostal křeč ve vodě, kde naštěstí nebyla hloubka. Ale jak se říká, vypružil jsem to.“

Co adrenalinové vodní atrakce, vyzkoušel jste?

„Teď když jsem byl v Dubaji, tak jsem vyzkoušel Kamikaze (extrémní tobogan, pozn. red.). Ještě teď, když si na to vzpomenu, mám z toho špatný pocit. Hrůzostrašný zážitek.“

Povídejte…

„Už když jsem šel nahoru k věži a za sebou viděl tu strašlivou hloubku, jsem měl skutečný strach. Říkal jsem si, „mám přece odpovědnost k rodině a teď se tady dobrovolně zmrzačím. Mám tohle vůbec zapotřebí? Spáchám na sobě úplně zbytečně trestný čin!“ No a za mnou ve frontě stály šestileté holčičky, které se nemohly dočkat, až skočím. No, nakonec jsem to teda dal. Letěl jsem vzduchem, snad milion kilometrů, bylo to úplně kolmé, měl jsem obavu, že to dole neubrzdím, nebo že z toho vylítnu. Dole mi došlo, že mi už zkrátka není osmnáct a že tohle už nikdy více…“

Takže už ani adrenalinové sporty nebudete pokoušet?

„Nejsem toho velkým zastáncem, ale občas když je atmosféra a nálada – tak to dám. V brazilském Riu jsem zkusil rogalo. Vyplnil jsem dotazník a vyjel na obrovský kopec nad městem, který byl kolem dokola obehnaný horami. Vystoupal jsem na vrchol, pod námi obrovská roklina. Stál jsem asi hodinu a půl ve frontě a celou tu dobu si říkal, že to je konec, že se dobrovolně zabiju skokem někde v Brazílii…“

Co bylo dál?

„Řekli mi, že když se rozběhnu, nesmím v žádném případě zastavit. Že to by opravdu znamenalo konec. No, dal jsem to, a byla to paráda. Já jsem věděl, že když skočím, že to bude pecka. A fakt že jo. Je to jako když skočíte s padákem. Nádherný pocit. Když jsem dopadl na zem, chtěl jsem jít znovu.“

Blíží se léto, už máte plán, kam vyrazíte s dětmi?

„Kuba už asi tři roky touží vidět Jurský park, takže ho tam konečně vezmu. Navštívíme Orlando a Los Angeles – tam je navíc studio, kde je největší světová atrakce ve 3D nazvaná King Kong versus Dinosauři. Jedete takovou tramvají, všude okolo je plátno, najednou na vás zaútočí dinosauři a King Kong vás brání. Mezitím se tramvaj posune a naklání se do propasti. Trvá to asi osm minut a je to strašná pecka.“

Koukám, že Ameriku jste si oblíbil…

„Je to tak. Propadnul jsem Státům. Loni jsem tam strávil celé léto. Miluju to tam.“

Někam k moři nepoletíte?

„Vyrazíme také do Chorvatska. Byli jsme tam už loni u kamaráda na baráku a bylo to také fajn. Zřejmě tam pojedeme i letos.“

Kam přes léto berete děti v Čechách?

„Vyzkoušeli jsme už všechno a zůstáváme věrni aquaparku, kde je úplně všechno. Někam na rybník nejezdíme, na to jsou kluci ještě malí. Byly by to zbytečné nervy. No a jinak jsme na chatě, kde mají bazén. Vlezou tam, když ráno vyjde sluníčko a vylézají, když zapadá…“

Fotogalerie

11 fotografií