TAJEMSTVÍ PRASKLO - Dagmar a Václav Havlovi: První opravdové rande! Byli tajně na koncertě!

Po úmrtí politika se je rozhodl sepsat v knize »Deset let s Václavem Havlem«. A zazněly i dosud tajné informace o vztahu Havla s druhou chotí Dagmar (59). Na ní  byl po smrti manželky Olgy (†62) podle Špačka závislý! Podívejte se sami!

Tajná schůzka

Stýkali se už delší dobu, poprvé se spolu ukázali na veřejnosti na koncertu Michaela Jacksona počátkem září 1996 (Olga Havlová zemřela v lednu 1996 – pozn. red.). Seděl jsem mezi nimi, abych pro fotografy vytvářel jakousi bariéru mezi Václavem a Dagmar, ale jakmile koncert začal a fotografové odešli, prezident, který si s Dagmar přese mě podával sklenici s pitím, povídá: ‚Co říkáte, pane Špačku, že bychom si přesedli? My máme spolu leccos společného, nejen tu sklenici.‘ Usmál jsem se a posadil se vedle.“

Vezmu si Dášu!

„Byl to pro nás šok. Koncem prosince 1996, kdy prezident byl krátce po operaci karcinomu plic, po komplikacích, které ho stály spoustu sil, po krizi, kdy bojoval o život, si nás zavolal na kliniku v Londýnské do svého pokoje. Seděl na posteli, vedle něho Dagmar Veškrnová v modrých šatech a oba se tvářili spiklenecky. Čekali jsme, co nám řekne. Prezident začal, jak měl ve zvyku, dost rozvláčně, ale najednou to přišlo: ‚Rozhodl jsem se, že se ožením. Tady s Dášou.‘ ‚Proč?‘ vypadlo ze mě. ‚Protože se máme rádi,‘ vysvětlil prezident.“

Skandální svatba

„Svatební obřad proběhl nerušeně, tak jak jsme si předsevzali, a odpoledne natočil prezident první Hovory v Lánech po nemoci. V nich oznámil, že se dnes s Dagmar Veškrnovou vzali. Dodal, že ‚Dášu jsem si nevzal proto, aby nahradila Olgu, ale proto, že jsme zjistili, že se máme rádi.‘ Pro veřejnost to byla překvapivá zpráva, brzy se objevily námitky, že prezident měl se svatbou počkat rok.“

Národ proti Dáše

„Národ si nemohl zvyknout, že po ušlechtilé, mlčenlivé a důstojné paní Olze je najednou první dámou rozverná komediální herečka. Svatba s Dášou Veškrnovou taky rozbila v povědomí veřejnosti ideál Václava Havla jako intelektuála a státníka, který je prost všech mužských nectností, jako že se mu líbí hezké a přitažlivé ženy.“

Špaček pro Aha!: Přísahal jsem, že to nikdy nenapíšu!

Z knihy to vypadá, že máte sloní paměť. Je tam tolik detailů, měl jste »taháky«?

„Nikdy jsem si nedělal poznámky. Je pravda, že jsem si odnesl pár vzpomínek z Hradu, ale nic, co by pomohlo historikovi. Když jsem odcházel z funkce prezidentova mluvčího, tak jsem se zaříkal, že nikdy nenapíšu paměti. Po jeho smrti se ale zvedla taková vlna sympatií a lásky, že jsem si řekl, že ho vykreslím z pohledu někoho, kdo s ním trávil každý den.“

Ozval se někdo z Havlova okolí, koho knížka naštvala?

„Ani jeden. Všichni, kdo ho znali, mi naopak řekli, že se jim líbí, jak je knížka čtivá. Jsou to historky a vzpomínky psané tak, aby si je mohl přečíst kdokoliv.“

Komentovala knihu nějak paní Dagmar?

„Ne, od vydání knížky jsme se neviděli ani neslyšeli.“

Vy spolu nekomunikujete? Je v tom nějaký konflikt?

„Vůbec. My spolu jen nepracujeme, takže se potkáváme na společenských akcích. I s panem exprezidentem jsem se po ukončení jeho funkce vídával ve společnosti. Když naše působení na Hradu skončilo, všichni jsme se prostě rozutekli za vlastními projekty.“

Jaká je vaše oblíbená historka s Havlem?

„Je opravdu těžké to takhle spatra vybrat. Zažili jsme totiž chvíle veselé a pak i smutné, způsobené smrtí jeho první ženy a jeho nemocemi. Moc mi ale utkvěly v myšlenkách některé naše zahraniční návštěvy. Vtipná je také historka, kdy si v západních Čechách, v té nejlevnější putyce, pan prezident prostě musel dát sekanou za čtyři dvacet.“

Fotogalerie

8 fotografií