Stanislav Hložek a Petr Kotvald: »Holky« jsme brali jako fór! Prodalo se přes milion desek!

No ano, to se takhle jednou vydal »mistr basu« Vágner na tenis, po jednom z vydařených míčků mu to seplo, bliklo, docvaklo a »Holky« byly na světě. Napsal si jen v šatně na koleně ústřední melodii a později v nadsázce tvrdil, že to snad byl omyl…

Prodalo se přes milion nosičů a píseň samozřejmě přinesla slávu i tehdy začínajícím interpretům Stanislavu Hložkovi (57) a Petru Kotvaldovi (52). Nedělní Aha! proto vyzpovídalo nejen oba zpěváky, ale zároveň připravilo i sondu do doby osmdesátých let minulého století, kdy »Holky« kralovaly tehdejším hitparádám. Schválně si spočítejte, kolik vám bylo v roce 1982…?

Když jste se poprvé s písní Holky z naší školky seznámil, tušil jste, že to bude hit?

STANDA: „Nikdo to nečekal, ani s tím nikdo nekalkuloval. My jsme s Petrem nastoupili do týmu Karla Vágnera a Hanky Zagorové jako nováčci a byli jsme vděční za každou novou písničku. »Holky« byly jednou písní v řadě, která měla neobvyklý text a chytlavou melodii. Ale co, hvězdy byly na naší straně a z písničky se stal hit.“

PETR: „Na počátku jsme zpívali především jen cover verze slavných hitů a teprve jsme tvořili vlastní repertoár. »Holky« byly jednou z našich prvních domácích novinek. Nahrávka vznikla vlastně jako objednávka do televizního pořadu Orchestr a balet ČST uvádí. Ve spojení se studiovým klipem, kde jsme procházeli školní třídou a v níž se měnily holčičky přes holky a puberťačky až po bábiny. Pak famózní nápad textaře Pavla Žáka zafungoval rychlostí, kterou dle mého nikdo nečekal a nijak s ní nekalkuloval. Prostě se to stalo.“  

Vzpomenete si ještě, jak byla píseň na prvním koncertu přijata?

STANDA: „Měla nečekaný ohlas. Když se řekne Holky z naší školky, vždycky se mi vybaví, jak sedíme s Petrem na schodech před bytem textaře Pavla Žáka a čekáme, až dopíše text. S textem jsme potom museli utíkat na Kavčí hory, protože pís nička byla určená do jednoho z televizních pořadů.“

PETR: „Už než písnička poprvé zazněla na veřejnosti, pustil jsem ji na večírku asi stovky spolužáků na vysokoškolské koleji. Všichni se okamžitě odvazovali. A tam mi došlo, že to není vůbec špatný.“

Jak dlouho jste na těch schodech na text čekali?

STANDA: „Asi dvě hodiny. Když nás Pavel pozval konečně dovnitř, měl v bytě neuvěřitelný pracovní čurbes a plno rozházených knih. Z těch vybíral nejrůznější jména, která by se mu rýmem hodila. Kdo zná Pavla Žáka, ví, že na jednu píseň má i třicet až pětatřicet listů textu. Na »Holky« nám jich předal asi patnáct a my jsme si to ve studiu nějak poskládali. To ještě netušil, že časem bude muset napsat i druhou verzi.“

Proč druhou verzi?

STANDA: „Po obrovské explozi s touto písní nastalo období, kdy nám holky, které se v tom textu nenašly, vyčítaly, že jsme na ně zapomněli. Tak jsme jim vymysleli dárek – Vánoční holky ze školky. Takže Pavel Žák se opět zavřel, sáhl do knih a vymyslel další geniální verzi s úplně novými jmény. Angelika, Dominika se Zuzankou…“

Holky na vás tehdy asi letěly, co?

STANDA: „Na nezájem jsme si nemohli stěžovat. Ale to už je dávno, je to promlčený. (smích) A někteří si o nás zase mysleli, že jsme přihřátý.“

PETR: „Byla to krásná doba…“

Povězte, vám se ta původní píseň po hudební a textové stránce líbila? Kritici by ji dnes jistě strhali…

STANDA: „Já osobně jsem ji bral jako dobrý fór. Že by z ní byl takový hit, to mě nenapadlo. To je vždycky něco mezi nebem a zemí, co člověk nemůže odhadnout.“

PETR: „Vznikala tak překotně a rychle, že jsem o tom zásadně nepřemýšlel. Prostě jsme zkoušeli a točili spousty novinek a výsledek pak zafungoval, nebo ne.“

Čas běží a z dívek ze školky jsou dnes již dospělé ženy. Jak vy vnímáte uplynulých 30 let?

STANDA: „Život byl velice pestrý, a to jak hudební, tak soukromý. Myslím, že by to vydalo na celou knihu. Je pravda, že zpěváci, kteří byli slavní před revolucí, potom mnohým vadili. Některé rozhlasové stanice dokonce zakazují hrát muziku, která by připomínala minulý režim. Ale nestěžuji si. Před pár lety jsme se dali opět dohromady právě s Petrem a vymysleli pár verzí společného programu. Vystupujeme nejen společně, ale občas i s Hankou Zagorovou s kapelami Boom Band a Charlie band. S nimi také zpívám i sólově.“

PETR: „Jako velkou část svého života, během níž se toho událo strašně moc. Změnil se politický systém, vstoupili jsme do Evropy i do nového tisíciletí, zasadil jsem strom, postavil dům a založil jsem rodinu. A před pětadvaceti lety spustil sólový umělecký projekt, který dělá radost mně i mým posluchačům. Natočil jsem 17 alb, potkal jsem geniální pány Parmu a Cmírala a vznikly hity Je v tahu, Gejzír, Milujem se čím dál víc, Marilyn nebo Mumuland...“

Prozraďte ještě, co právě chystáte a kde vás vaše fanynky a fanouškové mohou vidět?

STANDA: „Po období plesů mě čeká spolupráce s jedním rádiem na Moravě a s jedním v Čechách. Za pár týdnů by se měl opět oživit muzikál Tři mušketýři, kde hraji Portose, a také nám začíná sezona s Amforou, která není jen o fotbale. Také mám několik nabídek s Charlie bandem na různé hudební slavnosti a rád si zazpívám i s cimbálovkou.“

PETR: „Jsem po vydání novinkového alba Právě tady...právě teď a písně z něj si hledají své místo na slunci. Třetího dubna mě čeká jejich první větší představení v televizním pořadu Živě na ČT1 a v půlce dubna koncert v pražském divadle ABC, spojený se záznamem pro ČT. Kromě solitérních vystoupení na různých setkáních chystáme sérii letních koncertů a stavíme už i vánoční turné. Srdečně zvu.“

Co možná o tomhle hitu nevíte: Holky »hodily« jen 17,5 tisíce!

Skladatel Karel Vágner (70) dodnes netuší, jak je možné, že se z písničky »Holky z naší školky« stal tak obrovský hit. Z jednoduché skladby se nakonec stal fenomén, nazpaměť ho znaly všechny puberťačky v tehdejším Československu. Nikam jste před ní neutekli, rádio ji hrálo i několikrát denně.

1. Písničky se tehdy prodalo zhruba 1 250 000 nosičů.

2. Kolik to hodilo? Pro zpěváky to nebyl zrovna zlatý důl – měli čtvrt procenta z ceny desky, a ještě se o ně dělili. Celý výdělek pro ně tedy do listopadu 1989 činil 17 500 korun! Jak říká Karel Vágner: „Měli jsme za to kulový“. Kolik vydělal Supraphon, to se dá jen odhadovat…

3. Singl stál tehdy 12 korun, LP deska, která vyšla v roce 1983, přišla na 44 kaček.

4. Za hranicemi svou verzi vydali i v Anglii, Dánsku, Americe, Polsku, Sovětském svazu a Bulharsku.

5. Petr Kotvald si dodnes vybaví bulharskou verzi: „Magdalena i Sibila, kade ste sega, az pitam, Desislava u Marija, moja klas... jé, jé, jé, pak šte se sréštnem s svas...“

6. Karel Vágner skladbu také vydal v orchestrální úpravě jako hudbu do výtahů v USA.

7. Standa Hložek i Petr Kotvald byli původně vybráni do kapely Karla Vágnera jako tanečníci, tzv. křoví pro Hanku Zagorovou.

8. V písni použil Pavel Žák celkem 22 dívčích jmen.

9. Na přání více než 30 000 fanynek, jejichž jména se do původního textu nevešla, vznikla i další verze Vánoční holky z naší školky. V té se objevilo dalších 26 jmen a prodalo se jí tenkrát 200 000 nosičů.

10. Nápad vznikl při tenise, kde Karel Vágner zahlédl při hře u kurtu mladá děvčata. Dokonce odběhl během setu… „Jé, jé, jé, kdepak ty fajn holky jsou… bleskl mu tenkrát hlavou refrén a v šatně si hned udělal poznámku,“ vzpomíná na prvotní nápad Stanislav Hložek. Karel Vágner pak po příchodu domů prý píseň během půl hodiny dodělal. Její úspěch si dodnes nedokáže vysvětlit. „Je to věc, která se mi vymkla z rukou,“ říká po letech.

Fotogalerie

10 fotografií