Marcela Martínková, Anka z Třiceti případů majora Zemana: Šikana od komunistů!

Herecké profese se sice tato rodačka ze Slovenska nevzdala, moc příležitostí v divadle a u filmu už od té doby však neměla...

Po studiích na DAMU hrála Martínková nejprve v divadle S. K. Neumanna. Sedm let pak byla členkou souboru Divadla Rokoko.

Odtud ji ale po zahájení normalizace v roce 1970 vyhodili. „Bylo to z politických důvodů. Najednou byla bez angažmá. Sem tam někde hostovala a občas dostávala nabídky do filmu,“ vzpomíná herecký kolega Martínkové Miloš Nesvadba (86).

Je to paradoxní i vzhledem k tomu, že svou kariéru Martínková (společně právě s Nesvadbou), zahájila v roce 1952 hlavní rolí Rozárky v budovatelském »monstrfilmu« Zítra se bude tančit všude.

Filmoví a televizní režiséři měli o herečku zájem hlavně kvůli jejím mimickým a pohybovým dispozicím, do konce 50. let se objevila ještě ve čtyřech snímcích. Ani v dalších letech to ale po stránce filmových nabídek nebyla žádná sláva, hrála vesměs malé roličky průvodčích, sestřiček, laborantek, učitelek, sekretářek, vrátných, listonošek a hospodyní…

Po revoluci v roce 1989 si před kamerou Martínková zahrála pouze dvakrát. V roce 1993 ve francouzském televizním filmu Senso, v němž se objevili i Josef Kemr (†72) nebo Milena Dvorská (†71). O tři roky později přijala roli tchyně v televizním seriálu Draculův švagr.

Zemřela v naprostém zapomnění 30. dubna 2000 – a to dva dny před svými 67. narozeninami. S manželem Eugenem Stejskalem měla dvě děti – dceru a syna.

Filmografie (výběr)

● Zítra se bude tančit všude (1952) – Rozárka

● Tři chlapi v chalupě (1963) – Vokálková

● Třicet případů majora Zemana (1974) – Anka v dílech Vrah se skrývá v poli a Štvanice

● Nemocnice na kraji města (1977) – sestra na ARO

● Jak svět přichází o básníky (1982) – sestřička

● Třetí patro (1985) – matka Hanky

● Křeček v noční košili (1987) – paní Václavíková

● Rodáci (1988) – paní Trtilková

● Dlouhá míle (1989) – matka Vesecká

● Senso (1993) – Mathilde