Vítězslav Jandák: Já v seriálu Velké sedlo? Toho člověka už ani neznám!
6 fotografií
Na ČT právě běží seriál Velké sedlo, kde ztvárnil roli záletníka. Tenkrát byl ještě mladý a štíhlý, dnes je při těle a vídat ho můžeme leda v parlamentu. Řeč je o současném poslanci Vítězslavu Jandákovi, který dnes naopak hodnotí herecké projevy svých kolegů ve Sněmovně.
Jak vzpomíná na své filmové role, co mu hereckou profesi nahrazuje a zda stále touží po nových vlasech, na tyto otázky odpověděl bývalý herec speciálně Nedělnímu Aha!. A také na to, zda ho ještě uvidíme v nové roli a kdy bude dědečkem.
V televizi právě opakují seriál Velké sedlo, kde jste si zahrál postavu záletníka Jožina Uherčíka. Jak dalece se rozcházela tato postava s vaším naturelem?
„Čo bolo, to bolo. Terazky jsem poslancem.“ (smích)
Sledujete seriál?
„Nesleduju, nemůžu. Protože toho člověka už neznám. Ale dokonce jsem slyšel, že to ve sledovanosti předhání Otázky Václava Moravce. Ne ze škodolibosti jsem z toho měl trochu radost.“
Chcete říct, že nesledujete žádné filmy nebo inscenace, ve kterých jste hrál?
„Zásadně ne. S těmi lidmi, které hraji, už mám velmi málo společného. Pro mě jsou to cizí lidé, někdy sympatičtí, někdy velmi nesympatičtí. Rodina ty filmy sleduje s velkým zájmem, protože ví, že v době, kdy jsem byl hercem, jsem byl i šťastným člověkem a i oni byli šťastní. Pak jsem to zvoral tím, že jsem šel do politiky. Ale jsem rozhodnut tento mandát ještě dojít do konce, což jsou teoreticky tři roky.“
Po herecké práci se vám nestýská?
„Plně mi ji nahrazují různé improvizace v parlamentu, hlavně sledování některých vysoce profesionálně neprofesionálních hereckých výkonů některých mých kolegů poslanců.“
Myslím, že i vaše herecká průprava vám v parlamentu přišla vhod.
„Určitě. Já si myslím, že jednak to je ta moje touha po zkratce, protože si myslím, že všechny parlamenty světa jsou hodně užvaněný. A herec musí vystihnout podstatu a myšlenku toho, co chce říct. Myslím, že to není nic nenormálního. V zahraničí, například v USA, mají politici kurzy herectví a dramatické práce. Seznámil jsem se s tím z působení pana profesora Buriana z newyorské univerzity, kde učil spoustu budoucích politiků, právníků a finančníků. Ti se herectví učí, protože je to způsob komunikace.“
Myslíte, že by se našlo i dost dobrých herců v našem parlamentu?
„Jistě. Například Mirek Kalousek má určitě dramatický talent, je v něm něco takového anglického, trochu Oscar Wilde. Pak je tam David Rath, což je pro změnu zase trochu Čechov. Čili jsou tam dramatické typy, ale z takových sedmdesáti osmdesáti procent nuda.“
Když jste působil jako ministr kultury, zaznamenal jste nějaké reakce z řad svých hereckých kolegů?
„Samozřejmě, že byly. Někteří mi drželi palce, jiní mi nadávali a stal jsem se rázem jejich nepřítelem. A některé z nich jsem předtím v životě ani neviděl. To je normální. V Čechách totiž hraje obrovskou roli závist a nepřejícnost. Když jsem byl po dobu třinácti měsíců nejpopulárnějším politikem a chodil jsem na americkou ambasádu, Američané mě plácali po ramenou a drželi mi palce. Ne že bych z toho byl nějak moc odvázaný, ale pochopil jsem, že u nich je fair play něco jiného než u nás.“
Když jsme u těch Američanů, bývalý prezident Reagan byl původně herec, stejně jako vy. Napadla vás taková paralela, že se i u nás jednou objeví bývalý herec Jandák na Pražském hradě?
„Mě ne. Nemůžu ale říkat, co jednou bude. Žijeme v převratné době, stát se může cokoliv.“
Před pár lety jste uvažoval o tom, že si necháte nastřelit nové vlasy. Platí stále ještě myšlenky na novou hřívu?
„To už definitivně padlo. Dnes jsem se svou plešatostí vyrovnaný a vidím, že o vlasech ten život opravdu není. Tehdy jsem měl pocit, že ten design hraje u člověka velkou roli. V tomto mediálním světě možná trochu roli hraje, ale spíš jde o to, co z člověka vychází, než jak se nachází.“
Co posilovna? Chodíte ještě do fitness?
„Chodil jsem velmi často, trénoval mě Chaloupka a dneska bych to potřeboval jako sůl. Je ze mě zase řimbaba a jsem tlustej a starej. To je špatný. Vypadám hodně, že mi chutná truňk a všechno možné. Ale ono to tak úplně není pravda.“
Uvidíme vás ještě někdy v nějakém filmu nebo seriálu?
„Myslím, že mě diváci uvidí v Haškových povídkách, které jsem točil s režisérem Dražanem po sobotách a po nedělích na konci loňského roku. Zahrál jsem si s Petrem Nárožným, Zindulkou a dalšími herci. Role je to hezká a snad jsem to úplně nezvoral. Kolegové ke mně byli hodní a docela rychle to bylo hotové.“
Nedávno jste vdával dceru Kláru. Budete brzy dědečkem?
„Něco takového jsem zaslechl, že snad koncem roku by něco mohlo být a že už bych se stal dědkem. Možná že ano, ale to necháme na tom nahoře.“
6 fotografií
