Exkluzivní svědectví kamaráda Petra Muka: Před smrtí mi poslal vzkaz... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Exkluzivní svědectví kamaráda Petra Muka: Před smrtí mi poslal vzkaz...

Petr Kučera znal Petra Muka jako málokdo.
Petr Kučera znal Petra Muka jako málokdo. (Aha! - Kundrát, Přibyl, Hykl, Pátek, ara)

Zítra to bude přesně rok od smrti Petra Muka (†45), který se udusil vlastními zvratky. Manželka Eva (38) raději opustila republiku a vzpomíná na něj v Londýně. Deník Aha! vyzpovídal jeho velkého kamaráda a spoluzakladatele kapely Oceán Petra Kučeru (46). Seděli spolu ve školní lavici, zažili úspěch i krach. Společně prožívali Petrovy deprese i světlé okamžiky jeho života...

Zítra je první výročí jeho smrti. Co se vám vybavilo, když jste se dozvěděl, že Petr zemřel?

„Nevěřil jsem tomu. Myslel jsem, že přijde zpráva z nemocnice, že všechno je jinak, že se jen složil. Každý den na něj myslím, zvláště teď. Spousta věcí mohla být jinak...“

Kdy jste se vůbec poprvé potkali?

„V patnácti letech – přišel jsem do školy, sedl jsem si do poslední lavice, za pět minut osm se přihnal Petr a sedl si vedle mě. Bylo to v roce 1980. Chodili jsme na stavební průmyslovku v Českých Budějovicích.“

A kdy jste se rozhodli, že si založíte kapelu?

„Začali jsme spolu hrát rok po seznámení. Měli jsme punkrockovou kapelu Dural.“

Jaký byl Petr vlastně student?

„Ani jeden z nás se stavařinou živit nechtěl. Dělali jsme to, aby rodiče měli klid a my se dostali k maturitě. Ve třeťáku ale došlo k malé vzpouře.“

Co to bylo za vzpouru?

„Rozhodli jsme se, že vystoupíme ze SSM (Socialistický svaz mládeže, pozn. red.). Přišly ale takové tlaky, že jsme tam nakonec zůstali. Naše revolta tak nebyla moc úspěšná.“

Po škole jste se začali věnovat hudbě?

„Spíše jsme začali navazovat kontakty s Prahou, kde měli bratři Vozáryové (členové pozdější kapely Oceán, pozn. red.) bratrance. Byla to doba, kdy jsem spolu nehráli. Petr ale najednou začal mít Prahy dost, neměl kde bydlet, pohyboval se po známých. S první ženou chtěl založit rodinu, takže se vrátili do Budějovic. Zjistil, že už má dost toho undergroundu a vyhrávání po stodolách.“

Měl v té době peníze?

„Dělal domovníka, žil od výplaty k výplatě. Hrál zadarmo, ale měl vizi, že založíme novou kapelu. Hrábnout uměl celkem do všeho – na basu, kontrabas, na piano. Dostal tady místo u okresní správy silnic jako technik. Na starost měl mosty a jeho finanční situace se začala zlepšovat. Dokonce od rodičů dostal byt na sídlišti v Budějovicích. V té době vznikl Oceán.“

...a píseň Ráchel vás vyšvihla rychle nahoru?

„Ano, původně vznikla jen jako píseň na mejdan. Petr přidělal ten klenutý refrén a najednou z toho byl hit. Museli jsme si najít zřizovatele kapely, což byl bytový podnik, kde jsme pracovali. Byla to taková dobrá zašívárna. Se zřizovatelem jsme pak mohli hrát.“

Kdy jste se hudbě začali věnovat profesionálně?

„V květnu 1989, už nás to dokázalo uživit. Hraní bylo tolik, že už se nedalo zkombinovat s prací.“

Shodli jste se v kapele na tom, že Petr je dobrý frontman?

„Tak nějak to sedlo. V některých kapelách se o tom dohadují, ale u nás to přirozeně vyplynulo. Vždy jsme se dokázali domluvit. Je fakt, že Petr to v některých věcech tlačil hodně dopředu. Třeba na kostýmy jsme moc nebyli, ale on chtěl, aby to trochu vypadalo...“

Jak jste vnímali fakt, že ovlivňujete lidi i jejich životní styl?

„Ani nevím... Bylo to i tím, že jsme měli jiné texty. Byl to náš záměr, dělat temnou muziku, nad kterou by lidé více přemýšleli.“

Kdy přišla první krize?

„Ta vážnější přišla poté, co jsme se vrátili z Anglie, kde jsme dělali předkapelu skupině Erasure. Petr chtěl najednou dělat hudbu míň zadumanou, veselejší a skočnější, což nesedlo bratrům Vozáryovým.“

A to vám začal lézt na nervy?

„Petr uměl lézt na nervy, i když nebyla krize. (rozesměje se) Prostě si stál za svým, všechno posouval rychle dopředu a najednou vznikla kapela Shalom, kde jsem byl já a on.“

Vy jste vždy stál za Petrem?

„Ano, respektoval jsem ho, věděl jsem, že má talent, a věci, které z něj lezly, byly dobré a měly smysl. I proto jsem s ním šel do Shalomu. Samozřejmě jsme se i pohádali a poprali. Když jsme byli ožralí a alkohol nám zatemnil mozky, tak jsme jeden druhému flákli.“

Za jak dlouho jste si dokázali odpustit?

„Petr si nechával několik dnů, než se vše srovnalo. Všechno mu trvalo déle. Nevšímali jsme si sebe navzájem, plnili jsme své funkce při koncertech. Při hraní se to vždy nějak rozseklo. Vzduch se docela pročistil.“

V té době jste byli na vrcholu slávy, co se změnilo?

„Začali jsme mít výrazně více peněz. V kapele se peníze rozdělovaly rovným dílem, Petr neměl více než ostatní. Ale začal mít více nabídek. A v té době se rozjížděly muzikály.“

A vás neštvalo, že Petr by měl najednou začít zpívat v muzikálu?

„To bylo až později, až když skončil Shalom.“

Co se stalo?

„Zpočátku jsme se Shalomem zažívali monstrózní koncerty, ale najednou začalo chodit málo lidí. Nevydali jsme úspěšnou desku, na koncertu bylo jen okolo 400 lidí, začaly se rodit muzikály a vydavatelství mělo zájem o sólového zpěváka – Petra Muka. I to byl podnět k tomu, aby kapela skončila. Ale důvod rozpadu byl ten, že jsme začali objíždět diskotéky, zpívali na halfplayback. To bylo nejsnazší řešení, jak vydělat peníze. Měl jsem jiné touhy, na nichž jsme se s Petrem neshodli. Takže jsme se, bylo to tuším v prosinci, rozešli v Humpolci u pumpy.“

Stýkal jste se s ním?

„Tak nějak sporadicky.“

Měl jste na něj vztek?

„Ani ne. Peníze byly vyřešené. Naopak mi slušně zaplatil za spolupráci na jeho první sólové desce.“

Pak se ve vaší hlavě zrodila myšlenka na obnovení kapely Oceán...

„Jednou to chtěl, podruhé ne... Každému říkal něco jiného, co se mu zrovna v tu chvíli hodilo.“

To mohl být následek jeho depresí...

„To je jasné! Vždy, když to přišlo, uvažoval jinak.“

Pozorovali jste to něm?

„Bylo to na něm vidět. Vždy jsme to poznali. Na šňůře se zavíral v pokoji a nekomunikoval. Když měl ale světlé chvilky a necloumaly s ním běsy, byl výborný společník. Naštěstí se ty zlé stavy objevovaly, když byl mimo kapelu. Tak nějak mu to vždy klaplo.“

Byl jste s ním nějak v kontaktu před jeho smrtí?

„V pátek mi přišel dopis s nahrávkou a vzkazem, jestli bych se na to nepodíval, a v neděli zemřel. Šlo o projekt se symfonickým orchestrem, vím, že se o to zajímal, jenže to nešťastné úmrtí to celé rozhodilo...“

Tohle řekl o Petrových ženách!

Ženy hrály v Petrově životě velkou roli – ať už to byly fanynky nebo jeho poslední žena Eva Muková (38). Ta nyní jejich společnou dceru Noemi (5) vychovává v Londýně. Petr Kučera na Evu vzpomíná jen v dobrém...

Pozval vás Petr na své svatby?

„Byl jsem na svatbě s jeho první ženou. Byl to malý, skromný a utajený obřad, spíše jsme si to formálně odbyli. I na druhé svatbě s Evou jsem byl. Hostina na Moravě byla pro změnu velkolepá. Musela stát hodně peněz.“

Měla Eva pochopení pro kámoše z kapely?

„Znal jsem se s ní spíše z devadesátých let, kdy byla naše dobrá kámoška. To ještě nebyla s Petrem. Pak to skončilo, protože Petr žil s Míšou Klimkovou, a pak on a Eva zřejmě znovu navázali styky.“

A Míša byla holka do nepohody? Jak brala vaše muzicírování?

„Jako každá ženská – blbě. Hádali se, třískali dveřmi. Všichni jsme doma měli problémy. Já jsem se také rozváděl. Dva roky jsem byl pryč z domova. Pak jsem se zase vrátil ke své ženě. Docela nám to vyčistilo vztahy.“

Fanynky tedy byly velkými »rozvracečkami«?

„To je jasné, muselo se hodně tutlat. Ale nejvíce letěly na Petra. Nás to ale neštvalo, vždycky se našly i holky pro nás.“



Přečtěte si
janakveton
15. 6. 2018 • 20:34

V neděli zemřel a já jela v pátek na eskalátoru z práce ze Staroměstské dolů a on jel nahoru a já se ještě tak překvapeně ohlédla, že vidím "naživo" Petra Muka! Vypadal úplně normálně, nijak rozervaně či jak. Když pak hlásili zprávu o jeho smrti, myslím, že jsem to slyšela v pondělí ráno, málem jsem tomu ani nechtěla věřit!!!

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.